Modelka Romana Pavelková (35) si myslela, že se jí téma domácího násilí nemůže týkat…
Modelka a podnikatelka Romana Pavelková (35) patří k ženám, které vědí, co chtějí a jak toho dosáhnout. Přesto se před několika lety dostala do situace, kdy ji její partner ponižoval a bil, a ona nad svým životem ztratila naprostou kontrolu. O své negativní zkušenosti dlouho mlčela, styděla se za ní a chtěla na vše zapomenout. Když se však stala sama mámou, došlo jí, že je třeba, aby svůj příběh sdílela dál…
Romana pochází od Hradce Králové, kde prožila své dětství, chodila na základní školu a vystudovala jazykové gymnázium. První zkušenosti s modelingem získala už v deváté třídě, kdy absolvovala dvouměsíční kurz pro modelky. „V Hradci tehdy byla jedna z vyhlášených regionálních agentur, a můj táta se znal s jednou z majitelek. Svět modelingu mě lákal, asi jako každou holku, a chtěla jsem se stát jeho součástí,“ vzpomíná Romana. Jako modelka si přivydělávala už při studiích na gymnáziu, nicméně práce v kraji nebylo tolik, takže chodila i po jiných brigádách. „Vypomáhala jsem v restauraci, vybalovala jsem boty, dělala jsem hostesku, prostě co se naskytlo,“ dodává. Svou budoucnost však neviděla jen na přehlídkových molech, podstatné pro ni bylo dobré vzdělání. „Už jako malá jsem chtěla pracovat v bance, jako můj táta. Líbilo se mi to prostředí. Plánovala jsem, že se vydám tímto směrem,“ vysvětluje. Po maturitě se chtěla zlepšit v cizích jazycích a odjela jako au-pair do Německa. Zároveň tam dálkově studovala na Goethe Institutu, aby získala nejvyšší možnou zkoušku z němčiny a mohla se u našich sousedů přihlásit na univerzitu. Nakonec ale její plány dopadly úplně jinak. „První rok jsem pracovala jako au-pair na plný úvazek, bydlela u mých zaměstnavatelů a do toho jsem studovala. Potom jsem si našla vlastní bydlení, přibrala jsem si další školu, nástavbu jako nákupčí, a čtyři dny v týdnu jsem pracovala ve firmě, která vyvíjela dermatologické přípravky. Do toho jsem po večerech a víkendech dělala au-pair, abych se uživila. Prakticky jsem neměla žádný volný čas.“ V tomto tempu vydržela ještě něco přes rok, ale když ji pak na první pokus nevyšlo přijetí na německou univerzitu, rozhodla se, že se vrátí do Čech. „Mohla jsem v Německu nastoupit na vysokou školu, ale mimo Mnichov, nebo rok počkat. Což už jsem nechtěla. Navíc jsem se úplně nepohodla se svou zaměstnavatelkou ohledně hlídání dětí, protože na mě měla čím dál větší časové nároky, které jsem s ohledem na mé další závazky nemohla splnit,“ popisuje Romana.
Úspěchy i přešlapy
V rodném Hradci Králové se však ohřála jen chvíli, její další kroky mířily do hlavního města, kde začala studovat vysokou školu, pětiletý obor řízení podniku a podnikové finance. „Naštěstí jsem měla kam jít, protože táta tehdy pracoval v Praze a pronajímal si tam malý byt. Bydlela jsem u něj asi rok, než jsem se vůbec rozkoukala a našla si něco svého.“ Aby si mohla dovolit studia na soukromé škole a platit byt, živila se jako hosteska a příležitostně jako modelka. Potřebovala se však v modelingové branži více zviditelnit, proto se v roce 2006 přihlásila do regionální soutěže Miss východní Čechy, kterou vyhrála, a o dva roky později do Miss ČR, kde se dostala do finále. Po soutěžích skutečně dostávala lepší pracovní nabídky, navíc postupem času začala figurovat na přehlídkách a jiných akcích nejen jako modelka, ale také jako jejich produkční a organizátorka. „Nebylo těžké si spočítat, že za zorganizování přehlídky budu mít mnohem lepší peníze, než když ji jenom odpředvádím,“ uvádí. V té době také prožívala svůj první dlouhodobý vztah. „Seznámili jsme se na večírku regionální Miss, byl z branže. Prožili jsme spolu tři roky a bylo nám spolu fajn. Od začátku jsem ale věděla, že nemáme budoucnost. On nehledal vyloženě vážný vztah, nehodlal se ženit ani neplánoval rodinu a mě to tak vyhovovalo. Hlavní pro mě tehdy bylo vystudovat a vydělat peníze.“ Další vztah, ze kterého se ovšem tentokrát vyklubalo více než půlroční peklo v podobě domácího násilí, na sebe nenechal dlouho čekat. „Tenhle expřítel nebyl z branže, ale znali jsme se už delší dobu z přehlídek, na kterých byl častým hostem. Jakmile zjistil, že jsem volná, začal mě intenzivně uhánět. Líbil se mi, to ano, ale něco mi na něm nesedělo. Něco, mi říkalo: »dej si na něj pozor«. Nakonec ale převážilo to, že byl chytrý, vtipný a v mých očích i úspěšný,“ uvádí Romana. První měsíce se zdálo vše ideální, partner byl k Romaně neuvěřitelně laskavý a pozorný. Zpětně ji však došlo, že s ní vlastně manipuloval už od začátku. „To mu šlo perfektně a já jsem se nechala do jeho hry vtáhnout. Odrazoval mě třeba od modelingu, že mám navíc, neustále omílal, že lidé z téhle branže jsou póvl. Odtrhával mě od mých kamarádů a známých, tím, že mi o nich lhal, i od rodiny, za kterou jsem jezdila čím dál míň. Tvrdil totiž, že musíme být hlavně spolu, že musíme tužit náš vztah. Sice jsme neměli společnou domácnost, ale buď jsme byli u něj, nebo u mě. A když jsme spolu nebyli, neustále mě kontroloval alespoň po telefonu. Přitom to zaobaloval do toho, že mu na mně záleží, že má o mě strach.“
Jaký byl život s manipulátorem a násilníkem a kdy našla sílu utéct? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 19.