Nikola Samková (31) o rakovině prsu: Nejde jen o prsa, jde o život!
Je mladá, půvabná a na první pohled působí klidně a vyrovnaně. Když s Nikolou Samkovou (31) z Drahlína na Příbramsku mluvíte o tom, čím si prošla, musíte obdivovat obrovskou sílu a odhodlání, s jakým se vážné nemoci postavila. Ve 23 letech jí diagnostikovali agresivní formu nádoru prsu. Kvůli nemoci se sice byla nucena mnoha věcí vzdát, ale jak sama říká, na každé situaci je potřeba najít něco pozitivního. Jí dala nemoc jiný pohled na život, touhu šířit osvětu a pomáhat ženám, které se se zhoubným onemocněním také potýkají…
Přidaly se komplikace
Tři týdny po chemoterapii následovala operace. Nikola se rozhodla pro oboustrannou ablaci, tj. odstranění obou prsou a okolních lymfatických uzlin na obou stranách. „Pro odstranění prsou jsem se rozhodla vlastně hned na začátku léčby. I když jsem před operací zjistila, že nemám k rakovině prsu genetickou dispozici, ale chtěla jsem minimalizovat riziko recidivy na co nejmenší možnou míru. Pokud by se mi nemoc měla někdy vrátit, což se může stát, budu vědět, že jsem udělala vše proto, aby k tomu nedošlo,“ vysvětluje své rozhodnutí. Po zákroku měla Nikola ještě další komplikaci, prodělala drobnou cévní mozkovou příhodu. „Necítila jsem levou paži a část levé nohy a také mi trochu brněl obličej, takže bylo nutné ještě rehabilitovat. Hodně jsem cvičila i sama. Každá další překážka mi paradoxně dávala větší chuť k návratu do běžného života,“ popisuje žena, která je dnes velmi aktivní, pokud jde o osvětu ohledně rakoviny prsu. Nikola Samková se angažuje v projektu Bellis sdružujícím mladé ženy s karcinomem prsu pod Aliancí žen s rakovinou prsu. „I když osvětová činnost je u nás na vysoké úrovni a o rakovině prsu se hodně mluví, ženy mají často problém připustit si možnost, že by jí mohly onemocnět. Je to dáno i současným kultem krásy, který je hlavně u mladých prezentován právě přes dokonalé křivky. Některé ženy spíše řeší, jak budou po odstranění prsučervna 2019ok rukou, nebo extrémní únava,“ zamýšlí se Nikola. Při své práci se setkala i s ženami, u kterých se nádor znovu objevil po 10 i 20 letech.
Na nová prsa čekala šest let
U karcinomu prsu je úplné uzdravení komplikované, proto se obvykle říká, že pacientka je v remisi. Po dvou letech se tělo vyčistí od chemoterapie, a pokud nedojde k recidivě, je teoreticky možné provést rekonstrukci prsu, nebo voperovat prsní implantáty, což je i Nikolin případ. Ona sama k tomu dodává: „To je velmi individuální, já jsem na nová prsa čekala šest let, protože jsem měla podezření na metastázu do kostí, a pak jsem si nahmatala bulku v jizvě. Jsem ráda, že jsem počkala, pokud bych měla implantáty už dříve, na bulku bych nepřišla. Vlastně jsem byla smířená i s tím, že prsa nějak výrazně nepotřebuji a že zdraví a život jsou přednější.“ I když je to už osm let od doby, kdy Nikole nemoc diagnostikovali, ví, že není stoprocentně zdravá a jsou věci, na které se zatím necítí: „Je to třeba mateřství, které není aktuální, teď bych to ještě nezvládla, uvidíme, co přinesou další roky.“ Je tu ale naopak spousta činností, které zvládá. Tak třeba v roce 2016 úspěšně dokončila Pražský maraton. I ten si totiž během chemoterapie napsala na svůj seznam. „Vždy jsem obdivovala Emila Zátopka, jeho sílu a odhodlání, maraton tak pro mě byl velkou výzvou. Zhruba rok jsem na něj trénovala podle plánu s trenérem. Závod pak vyšel přesně na den mých 28. narozenin. Přišla mě podpořit spoustu přátel a taky pacientky z projektu Bellis, bylo to opravdu nádherné,“ říká dojatě.
Jak projekt Bellis pomáhá a jak se bude letos podílet na Avon pochodu za zdravá prsa, který se koná 15. června 2019?
Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 23.