Je tu doba respiračních onemocnění, čas na posílení obranyschopnosti organismu!
I když počasí tomu zatím příliš nenasvědčuje, podzim je tu. A my jsme opět náchylnější k nachlazení, ale také chřipce, covidu-19 a dalším onemocněním. Důvodů může být více. Jde například o nedostatek vitaminu D, protože je méně sluníčka, horší životosprávu, kdy jíme méně ovoce a zeleniny a méně se hýbeme, a v neposlední řadě je to proměnlivost počasí a teplotní rozdíly během dne a podcenění oblečení. Když už nemoc přijde, je potřeba ji vyležet a poslouchat rady lékaře. Mnohem lepší ale je, když se jí prostě vyhneme. Přirozenou cestou je posílení imunity, a zejména seniorům může pomoci očkování.
Co nám hrozí
* Nachlazení: Jde o klasické virózy a prochladnutí. Obvykle se projeví rýmou, škrábáním v krku, potížemi s polykáním, případně kašlem. Kašel může někdy být i dost úporný a v takovém případě hovoříme o akutní bronchitidě, kdy kašel je nejprve suchý a pak přechází ve vlhký s produkcí hlenu. Dalšími příznaky pak může být zvýšená teplota, bolesti hlavy a na hrudi. Příznaky nachlazení se obvykle do 2 až 3 dnů zlepší, případně odezní.
* Chřipka: Projeví se obvykle náhle z plného zdraví. Rychle nastupuje vysoká horečka (přes 39 °C), výrazná je i bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, suchý dráždivý vyčerpávající kašel. Méně časté je kýchání, bolest v krku a rýma. Horečka obvykle do 3 dnů klesne, postupně mizí i další příznaky. K uzdravení dojde cca do týdne. Kašel trvá nejdéle, rychlá únavnost může trvat i několik týdnů od uzdravení. Podobné jsou projevy i u covidu-19, záleží však i na jeho mutaci, někdy se u něj přidává i ztráta chuti a čichu, případně další příznaky.
* Zápal plic: Může být jak komplikací chřipky, tak covidu, v takovém případě je obvykle virového původu, může však být i bakteriální. Projevem jsou zimnice a vysoká horečka až 41 °C, dušnost, bolest na prsou, vykašlávání zeleného hlenu. Kašel trvá velmi dlouho a je čím dál intenzivnější, navzdory podávání léků proti kašli. Někdy může docházet k nadměrnému pocení, zrychlenému dýchání a tepu, bolestem hlavy a svalů, nechutenství či průjmům a zvracení a snížené zásobení tkání kyslíkem, které se může projevit modráním prstů a periferií.
Léčba virových infekcí
Zahrnuje zejména klid na lůžku, tekutiny, léky na mírnění příznaků, tj. proti horečce a kašli. Pokud se příznaky do 3 dnů nelepší nebo dojde k výraznému zhoršení stavu, je nutné vyhledat lékaře. Rizikové skupiny, tj. malé děti do tří let věku, pacienti s chronickým onemocněním a senioři nad 65 let, by měly lékařskou pomoc vyhledat nejlépe ihned po výskytu příznaků. V některých případech se mohou podávat antivirotika, která zabraňují množení virů, pokud se vyskytnou komplikace v podobě bakteriální infekce, léčí se i antibiotiky. Na virová onemocnění jako taková však antibiotika neúčinkují. „Viry jsou nebuněčné organismy, samy o sobě nejsou schopné růst ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás. Poté, co proniknou do buněk, stanou se jejich součástí. Proto je docela náročné zacílit na ně léky. Musíme spoléhat na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním či »antivirotiky«. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce. Bakterie jsou naprosto jiná kategorie,“ vysvětluje MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc. Bakterie řadíme mezi živé jednobuněčné organismy. Umí se samy rozmnožovat a jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro nás prospěšné, jiné ovšem mohou způsobovat nebezpečné infekce. „S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika pak cíleně působí právě na bakterie,“ dodává lékař.
Proč se chránit právě teď?
„Lidské tělo je v chladnějších obdobích roku náchylnější k prochladnutí. Chlad často snižuje i prokrvení sliznic dýchacích cest, což vede k lokálnímu oslabení imunity v těchto částech těla, a tyto sliznice, zejména v nose a nosohltanu, se potom stávají otevřenou branou vstupu virů a bakterií do lidského organismu.“ vysvětluje MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře Synlab. K šíření nemocí přispívá v chladných dnech i vyšší koncentrace lidí v uzavřených prostorech. Suchý vzduch v místnostech vede k vysušování sliznic dýchacích cest, které se tak opět stávají zranitelnějšími a hůře odolávají infekcím. Imunitu si oslabujeme také sami, například kouřením, konzumací alkoholu, špatnou životosprávou a souvisejícími problémy, jako je například obezita aj. Podpořit imunitu lze zejména zdravou stravou, pitným režimem, pohybem a v některých případech (například u chřipky) také očkováním. To je doporučováno všem, zejména však ohroženým skupinám.
Speciální vakcína pro seniory
Nejzranitelnější skupinou, pro kterou je chřipkový virus obzvláště nebezpečný, jsou senioři. Statistiky ukazují, že se u nich výrazně zvyšuje riziko vážného průběhu i hospitalizace v souvislosti s chřipkou a 70 až 85 % těch, kteří jí podlehnou, jsou právě lidé starší 65 let. Riziko úmrtí se navíc s rostoucím věkem rapidně zvyšuje. Důvodů je několik, přičemž klíčovou roli hraje imunitní systém. „Po šedesátém roce věku přirozeně slábne obranyschopnost organismu, takže se hůře brání různým infekcím, ale také například slábne protilátková odpověď po očkování. To znamená, že když se necháte očkovat proti určité nemoci, vaše tělo si vytvoří protilátky, které vás před touto nemocí ochrání, ale hladina těchto protilátek ve vašem těle bude klesat rychleji,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Kromě toho se u starších lidí časem objevují další přidružená onemocnění, jako jsou cukrovka nebo srdečně-cévní nemoci. Ty pak ještě více oslabují stárnoucí organismus a následně dále zvyšují riziko vzniku komplikací chřipky, jako jsou zápal plic, encefalitida nebo srdeční selhání. Nebezpečí chřipky pak spočívá hlavně v tom, že její viry neustále mutují a každý rok se objevují nové typy, proto se proti chřipce očkuje každoročně. „Je opravdu důležité nepodlehnout představě, že očkování proti chřipce jednou před lety nebo překonání chřipky znamená doživotní imunitu. Nebezpečí chřipky totiž spočívá v tom, že její viry neustále mutují a každý rok se objevují zcela nové typy. Proto je základem prevence každoroční očkování,“ upozorňuje MUDr. Trojánek. Od loňského roku je k dispozici také vakcína vyvinutá speciálně pro starší populaci, jejíž složení je přizpůsobené potřebám stárnoucího organismu a poskytuje tak účinnou ochranu právě ve vyšším věku. Seniorům od 65 let je proto také plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Vhodná doba pro očkování proti chřipce je již od půlky října.
Více zdravotních témat najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 41.
