CO PROZRADÍ KREV...
Už za starověku lidé považovali krev za zázračnou tekutinu s nadpřirozenými vlastnostmi. Například řecký filosof Aristoteles se domníval, že v krvi sídlí emoce člověka, staří Římané zase často pili krev umírajících gladiátorů, aby na ně přešla jejich síla. Ze středověku je známé takzvané pouštění žilou, pomocí kterého se léčily téměř všechny neduhy a které mělo zajistit rovnováhu tělesných tekutin. V současnosti se z krve zjišťuje velká skupina informací o našem tělesném zdraví, proto součástí většiny lékařských vyšetření je i rozbor krve. Velmi důležité je také dárcovství krve, které pomáhá zachraňovat životy prostřednictvím transfuzí.
Základní složení
Krev je důležitou součástí lidského organismu a tvoří přibližně 8 % hmotnosti těla. Dospělému člověku koluje v cévách v průměru 5 až 6 litrů této tekutiny. Skládá se ze čtyř základních složek:
* Krevní plazma - Je nejobjemnější složkou krve. Jde o žlutou tekutinu, která tvoří 55 až 60 % krve. Je složena z 90 % vody, 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin. Plazma udržuje stálý objem krve, a tím také krevní tlak, pomáhá s rovnováhou pH v těle, hraje klíčovou roli při srážení krve i v obraně organismu proti nemocem, přenáší elektrolyty (jako sodík, draslík atd.) a krevní cukr do klíčových orgánů i do svalů.
* Červené krvinky - Obsahují hemoglobin, který pomáhá přenášet kyslík po těle. V jednom mililitru krve je přibližně 4 až 5 miliard červených krvinek
* Bílé krvinky - Jsou významné pro obranyschopnost organismu, chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami. V jednom mililitru krve je obsaženo cca 4 až 9 milionů bílých krvinek
* Krevní destičky - Hlavní funkcí je podíl na srážlivosti krve a zastavení krvácení při poranění. V jednom mililitru krve je 150–300 milionů krevních destiček.
Čtyři skupiny a Rh-faktor
V současné době rozlišujeme čtyři základní krevní skupiny, které označujeme jako A, B, AB a 0. Zajímavé je, že ve střední Evropě je nejčastější krevní skupinou A, která se vyskytuje u 40 až 44 % populace. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou je skupina 0, krevní buňky této skupiny jsou univerzální a lze je podat i lidem s jinými krevními skupinami. Lidé se skupinou nula jsou tedy někdy označování jako univerzální dárci. Následuje skupina B a nejvzácnější je krevní skupina AB, kterou má zhruba 8 % lidí. Tato skupina zase může přijímat krev jakékoliv jiné skupiny, je tedy označována jako univerzální příjemce.
Rh-faktor je antigen, který má na svých červených krvinkách přibližně 85 % lidí a jeho přítomnost se popisuje jako Rh+. Lidé, kteří jej naopak nemají, mají faktor Rh-. V souvislosti s Rh faktorem tedy lze říci, že celkem existuje 8 typů krevních skupin: A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-. Podstatný je Rh-faktor zejména v těhotenství. Pokud je matka Rh-negativní a dítě je po otci Rh-pozitivní, může u ženy dojít při porodu k tvorbě protilátek a následně způsobit vážné komplikace v dalším těhotenství (pokud by bylo dítě opět Rh-pozitivní). Dříve kvůli tomu docházelo k potratům nebo úmrtím novorozenců, dnes už tomu lze zabránit. Pokud známe svou krevní skupinu, je to jen dobře, ale ani její neznalost nevadí, není to nezbytné pro každodenní život. „Neznalost krevní skupiny a Rh faktoru by neměla být v dnešní době příliš závažným problémem. Většina lidí nemá tuto informaci k dispozici, dokud nenastane nějaký důvod, jako např. operační zákrok, nutnost transfuze, u žen těhotenství a porod. V případě potřeby může lékařský personál provést jednoduchý krevní test k určení krevní skupiny a Rh faktoru,“ MUDr. Rodion Schwarz, vedoucí lékař Schwarz Clinic v Roztokách u Prahy, www.schwarzclinic.cz.
Odběr po dvou letech
Z krve se některá onemocnění dají odhalit ještě dříve, než se začnou navenek projevovat. Proto je vhodné čas od času odběr krve absolvovat. I když v rámci preventivní péče není stanoveno, jak často bychom na krevní testy měli jít. „Frekvence komplexního vyšetření krve závisí na několika faktorech, včetně vašeho věku, celkového zdraví, rodinné anamnézy a doporučení vašeho lékaře. Pro zdravého jedince bez chronických onemocnění nebo specifických zdravotních problémů obvykle platí, že není nutné provádět komplexní krevní testy pravidelně. Ovšem, přihlédneme-li k životnímu stylu, vyšší míře stresu a dalším faktorům, doporučuje se krev kontrolovat jednou za jeden až dva roky. V podstatě stačí periodická lékařská prohlídka u praktického lékaře nebo internisty jednou za dva roky. Během této prohlídky vám lékař může doporučit provedení krevního testu, který hradí pojišťovna,“ shrnuje lékař. Ideální čas pro odběr je ráno mezi sedmou a devátou hodinou, protože hodnoty některých látek v krvi se mohou v průběhu dne měnit. Den před odběrem byste měli vynechat fyzicky náročné aktivity, alkohol a těžká jídla, jako jsou například ořechy a čokoláda. „Ráno před odběrem nejezte vůbec. Jídlo může v první řadě zkreslit hodnoty cholesterolu a cukru v krvi, vliv má ale i na spoustu dalších parametrů. Příjem tekutin je ale naopak žádoucí, ráno je dobré vypít alespoň čtvrt litru vody nebo neslazeného čaje, neboť vám rozproudí krev v žilách, která poté půjde lépe odebrat. Vynechejte kávu, mléko a silný čaj,” doporučuje MUDr. Schwarz. Výsledky odběru pak musí vyhodnotit lékař. „Krevní testy jsou mocným diagnostickým nástrojem. Je důležité si uvědomit, že interpretace výsledků krevních testů vyžaduje zkušenost lékaře, který vezme v úvahu vaše celkové zdraví, symptomy a anamnézu, aby provedl správnou diagnózu a navrhl vhodnou léčbu nebo další krok,“ upozorňuje zkušený lékař.
Co se vše se dá z krve zjistit? Čťete v tištěném Aha! pro ženy čříslo 40.
