Irena (48) ze Slovácka má krušný osud. Starší syn tragicky zemřel, mladší je těžce postižený, na všechno je sama. "Bývám zoufalá, ale o Tomáška se postarám!"
Kolik ran a bolesti je schopen člověk unést? Kolik síly musí v sobě najít, aby se dokázal všemu postavit čelem? Irena Horehleďová (48) z Bílovic na Slovácku vzdoruje nepřízni přes dvacet let. Mladší syn Tomáš (21) se narodil těžce postižený, Irena ho přesto odmítá dát do ústavu. Postavila pro něj bezbariérový dům, pečuje od něj i přes své vlastní zdravotní problémy. Nejkrutější rána ji zasáhla před rokemu, kdy tragicky přišla o staršího syna Ondru (†23), který jí byl oporou… Irena bojuje dál, sama se s láskou stará o Tomáška i mladší dceru Elišku (13) a doufá, že se její situace konečně zlepší.
Vdávala se hned po maturitě, rok na to se narodil syn Ondra. „Měl jen levou ledvinu, která pořádně nefungovala. Půl roku užíval antibiotika,“ vzpomíná Irena. O dva roky později znovu otěhotněla, čekala druhého syna, Tomáška. Porodní bolesti přišly v neděli, a tak odjela do porodnice… „Tam mi řekli, že porod ještě počká, a zastavili mi kapačkami porodní bolesti. Tomášek se ale narodil s edémem mozku, proto ho ihned převezli na specializované oddělení do Brna. Tam lékaři zjistili, že prodělal těžkou dětskou mozkovou obrnu. Strávil tam spoustu času, autobusem jsem mu tam vozila odstříkané mléko,“ vypráví Irena. S oběma syny měla spoustu práce, staršího Ondru ve škole trápily silné záněty ucha, po celý rok trpěl alergiemi, ledvinu přetěžoval. „Při zákrocích absolvoval nespočet narkóz, což pro něj bylo velmi náročné,“ říká Irena. Do toho pečovala o Tomáška, s prognózou, že bude ležák, se nechtěla smířit. Dřela s ním Vojtovu metodu, jezdila do Jánských Lázní. „Doma jsem měla kobylku Ranču. Udělala jsem si hipokurz a společně jsme trénovali,“ přibližuje Irena. A vše se zdálo být na dobré cestě, Tomášek při chodítku ušel i 200 metrů! Jenže při jednom z pobytů v lázních Irena onemocněla a musel ji nahradit manžel. „Syn skončil se zlomenou stehenní kostí! Dodnes nevím, jak se to stalo. A to byl s chozením konec. Tomášek je ležák, má velmi silnou skoliózu páteře,“ vypráví smutně Irena.
Paní Věra (68) z Brna je vdovou od 25 let. Manžel se jí zabil v letadle se…
Celý článekPřes všechny trable toužila ještě po jednom dítěti. Nakonec přišla na svět Eliška. „Manželství už ale nemělo smysl. Rozváděla jsem se, když jsem byla těhotná. Muž ani nevěděl, že se Eliška narodila. Nezajímalo ho to, jako ho děti nezajímají dosud,“ prozrazuje Irena. Tenkrát už jako samoživitelka řešila další problém. V domku, kde žila, nebyly reálné bezbariérové úpravy. Odhodlala se k riskantnímu činu. Domek prodala a v jiné části regionu nechala postavit bezbariérový. „Nebylo to z mého rozmaru. Syn vyžaduje péči 24 hodin denně, já ho rozhodně odmítám dát do ústavu. Bohužel, lidé teď vidí, že mám barák, a myslí si, bůhví jak si nežiju. Uniká jim ale to, že jsem vážně nemocná a splácím vysokou hypotéku. Taky bych si jednou jako jiní ráda užívala dovolenou, výlety, kulturu. Ale to je pro mě jen sen,“ říká Irena, která neváhala roznášet brzy ráno letáky, aby si přivydělala.
Celý příběh najdete jen v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.