Hvězda seriálové Ulice Rudolf Hrušínský (72) léta bojuje s vážnou nemocí...
Před pár dny oslavil Rudolf Hrušínský dvaasedmdesáté narozeniny. Sám o sobě říká, že už není nejmladší, a tak místo toho, aby bral jeden kšeft za druhým a přilepšoval si k důchodu, zvolil mírnější tempo. Raději rybaří nebo cestuje. Jediný seriál, ve kterém hraje od počátku, je Ulice. Vlasta Pešek se stal jeho životním naplněním a jiné nabídky odmítá, aby se mohl naplno věnovat právě téhle roli. Tohle pracovní vytížení mu úplně stačí. Po svém otci Rudolfu Hrušínském (†73) totiž zdědil chorobu, která mu někdy dává pořádně zabrat.
To, že Hrušínského trápí stejná nemoc jako jeho tátu, věděl jen málokdo. Herec to nikde nerozhlašoval a lavina se spustila, až když se v jednom z rozhovorů sám přiznal. „Jednou se mě ptali, co jsem zdědil po otci. A já ve snaze být vtipný odpověděl: Cukrovku!, svěřil Hrušínský. Nemohl ovšem tušit, co všechno jeho prohlášení spustí. „No a potom se rozkřiklo, že Hrušínský nedorazí bez injekce na jeviště, musí si píchat denně inzulín a ohrožuje Ulici. Takže raději jsem měl říct, že po tátovi mám modrý oči,“ sype si herec popel na hlavu. Někteří dokonce tvrdili, že ho viděli píchat si inzulín přímo na place. „Trpím lehkou formou cukrovky a mám ji už přes dvacet let. Nejde ale o nic vážného,“ vysvětlil Hrušínský a doplnil: „Beru večer a ráno spoustu prášků, to je tak asi všechno, co dělám pro svoje zdraví. Beru tedy léky jako většina lidí v mém věku,“ řekl. Není to ale jediný zdravotní neduh, který ho trápí. Bolí ho také záda, od třinácti let kouří a nikdy necvičil. „Dříve jsem sice aktivně hrál tenis a musím říct, že velice dobře. Dneska už nehraju kvůli zádům,“ svěřil. Zároveň si moc dobře uvědomuje, že jeho životní styl není nejlepší. „Mojí životní výhrou je, že jsem prožil život celkem ve zdraví a že jsem se už dožil relativně vysokého věku. Zatím to ještě nevypadá, že bych byl na odchodu. Takže s mojí cukrovkou je to tak, že ji držím pod kontrolou a v přiměřené hladině beru pouze prášky. Dokonce mi umožňuje dát si i frťana nebo sladký kafe,“ přiznal.
Kouří od třinácti
To jeho otec, Rudolf Hrušínský starší, byl na tom mnohem hůř. Do posledních chvil točil a téměř neodpočíval. Kvůli cukrovce měl zakázáno pít a jeho manželka Eva mu denně jezdila do práce píchat inzulín. Život měl rád se vším všudy a střídmost nebyla jeho silnou stránkou, přestože mu lékaři zakazovali kouřit i pít. Jejich radami se legendární herec příliš neřídil a klidně si trošku přihnul i na place. „Jednou při obědě mi říkal, pane detektive, dejte si pivo. Vymlouval jsem se, že pojedu autem, ale znovu naléhal, ať si ho dám na něj. Tak jsem si ho objednal. On ho vypil, pak druhé, třetí… Najednou přišla klapka, že se má jít natáčet. Mistr vykročil a nevešel se do dveří,“ prozradil jeho kolega Miloslav Dočekal (†74). Jenže i v této situaci se dokázal Hrušínský ovládat. „Měl jsem výčitky svědomí, chodil jsem pořád za ním, abych byl připraven pomoci mu. Vtom se ale projevilo jeho obrovské mistrovství. Jakmile dala klapka pokyn k natáčení, byl rázem fit a roli zvládl fantasticky,“ svěřil Dočekal. Hrušínského trápily i ucpané žíly, na čemž se podepsalo zřejmě právě jeho celoživotní kouření. A stejnou neřestí trpí i jeho syn. „Začal jsem kouřit asi ve třinácti. Ze začátku to bylo tajně, ale ne moc dlouho. Vzpomínám si, že mi jednou táta vytýkal: „Prosím tě, jak to, že už kouříš? Já začal až ve dvanácti!“ A já mu na to tehdy řekl: „Tati, vždyť ale mě už je třináct. Kouřím tedy od dětství a tak v sedmdesáti přece nepřestanu,“ prohlásil Hrušínský mladší. Jeho táta zemřel 13. dubna 1994 v jedné z pražských klinik na následky šestého infarktu, zradilo ho srdce…
Proč odmítá nabídky a co ho láká na Africe a Asii? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 45.