Milica Sklenčková, dcera Niny Popelíkové (†61): Mamince jsem radila s rolí!

Koho si Popelíková nejvíce oblíbila a jak se připravovala na roli vrchní sestry?

Váhala maminka dlouho, než roli v Nemocnici přijala?

„Dlouho neváhala. Role se jí od začátku líbila, a to bylo pro moji maminku důležité. Přečetla první díly scénáře, viděla obsazení, znala autora i režiséra. Ten pracovní úkol ji těšil a vrchní sestru si zahrála s chutí.“

Ztvárnila tedy postavu, která měla stejnou profesi jako vy. Konzultovala s vámi roli?

„Když se seriál natáčel, byla jsem vrchní sestrou interní nemocnice. Maminka chtěla vědět spoustu věcí z mé profese. Hlavně ji zajímaly povinnosti, odpovědnost a kompetence. Po dohodě s vedením nemocnice se mnou absolvovala jeden pracovní den. Některé situace, které jí předepisoval scénář, jsme pak doma probíraly. Nezapomeňte ale, že k seriálu byla přizvána celá řada odborných poradců a všichni herci měli možnost s nimi diskutovat.“

Na koho z natáčení nejvíce vzpomínala? Koho si nejvíce oblíbila, nebo naopak – koho moc nemusela?

„Asi všichni tvůrci seriálu, nejen herci, byli zasaženi náhlým úmrtím pana Högera, v roli primáře Sovy byl skvělý. Velkému zájmu se těšil i pan Chudík a hlavně způsob, jak se s nelehkou situací profesionálně vyrovnal. Mnozí seriáloví partneři mojí mámy byli kolegové z divadla, s nimiž ráda pracovala, například Jaroslav Hanzlík. Ten byl jejím »synem« několikrát.“

Vaše maminka nedlouho po premiéře Nemocnice zemřela. Šlo v jejím případě o rakovinu, o níž se v té souvislosti mluvilo?

„Nezlobte se, o tom nebudu mluvit. Je to pro mě citlivé téma.“

Uvažovala jste i vy sama o kariéře herečky vzhledem k tomu, že jste z herecké rodiny?

„Jako dítě jsem samozřejmě chtěla být herečkou. Bylo to logické, vyrůstala jsem v těsné blízkosti divadla. Ale v osmé třídě – když jsem uvažovala, kam po základní škole – jsem doma oznámila, že budu dělat zkoušky ve zdravotnické škole a že chci být zdravotní sestrou. Myslím, že to rodiče překvapilo, ale pochopili mě. Dodnes jsem za tu volbu ráda, je to krásné povolání a stále se mu aktivně věnuji.“