Minerály pro zdraví a imunitu...
Dnes každý ví, že vitaminy a minerály jsou pro zdraví a obranyschopnost organismu klíčové. Řada z nás si hlídá pestrou a vyváženou stravu, která by v ideálním případě měla pokrýt potřebu všeho, co tělo potřebuje pro správné fungování. Na druhé straně je tu ale rychlé životní tempo, snaha všechno stihnout, kratší dny, méně sluníčka a se závěrem roku i stres spojený s přípravami na Vánoce. To vše naši obranyschopnost oslabuje. Jaké vitaminy a minerály bychom měli doplnit, abychom byli v psychické pohodě a nemoci se nám vyhnuly obloukem? Vybrali jsme pro vás osm těch nejdůležitějších.
Na úvod o minerálech
Minerální látky jsou důležitou složkou lidské výživy, i když nemají žádnou energetickou hodnotu. Mají velký význam pro růst a tvorbu tkání, metabolismus a také se účastní vedení nervových vzruchů. Dělíme je na mikroelementy (vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra), mikroelementy (železo, jód, zinek, měď, mangan, chrom, selen) a stopové prvky (křemík, vanad, nikl, bor). Představme si čtyři nejdůležitější.
VÁPNÍK
Nedostatek v těle: U dětí se dnes v našich podmínkách projevuje jen zřídka. Projevuje jako onemocnění křivice, kdy kosti v důsledku deficitu vápníku nerostou správně. U starších lidí s nedostatkem pohybu a nízkým příjmem vápníku může docházet k řídnutí kostí – osteoporóze, kdy jsou kosti náchylnější ke zlomeninám – rizikové je to u žen po menopauze a celkově pak u seniorů nad 65 let.
Proč je důležitý: Je základní stavební jednotkou všech buněk v našem organismu a je nejhojněji se vyskytujícím minerálem v těle. Důležitý je pro zachování zdravých kostí a zubů, kde je obsaženo až 99 % vápníku. Napomáhá správné funkci srdce, svalů a nervové soustavy a srážlivosti krve. Optimální denní příjem u průměrného dospělého by se měl pohybovat kolem 1000 miligramů, u dětí do 10 let by se příjem vápníku měl pohybovat od 800 do 1200 miligramů. Vyšší příjem vápníku zhruba o polovinu by pak měl být u žen nad 50 a u mužů nad 65 let věku. Více vápníku potřebují i dospívající a těhotné a kojící ženy. Někdy může dojít k nadbytku vápníku, a to kvůli narušení funkce ledvin. Pokud nepracují správně, není přebytečný vápník vylučován z organismu močí a proniká do krve. Projevuje se slabostí, únavou, zácpou, nevolností zvracením, bolestmi v kostech. Může vyústit až ve vznik močových kamenů. Další příčinou nadbytku vápníku je předávkování vitaminem D, nádorové onemocnění či dlouhodobý pobyt na lůžku např. po úrazech.
Kde ho najdete: Nejbohatším zdrojem je mléko a mléčné výrobky, kdy např. v jednom 250 ml hrnku mléka je obsaženo 120 až 300 mg vápníku (záleží na obsahu tuku) a ve 100 g sýra eidamského typu je obsaženo až 800 mg vápníku. Lze ho získat také konzumací luštěnin, zejména hrachu, fazolí a sóji, dále je obsažen v máku, sezamovém semínku, para ořechách, mandlích, kakaových bobech a podobně. Pokud máme zdravou a vyváženou stravu, měl by být příjem tohoto minerálu dostatečný. K užívání doplňků stravy se přistupuje zejména u žen v menopauze a u mužů starších 65 let, případně u osob trpících podvýživou – např. pacienti trpící anorexií či bulimií.
Jak se vstřebává: Ke vstřebávání vápníku je důležitý vitamin D, který umožňuje ukládání vápníku do struktur kostí a zubů, dále hořčík a vitamin K. Proto je prospěšná také konzumace ryb, a to zejména mořských. Škodí naopak vyšší konzumace solí, přemíra cukru a fosfátů, černý čaj, káva, alkohol a cigarety.
HOŘČÍK
Nedostatek v těle: Projevuje až u 50 % populace v rozvinutých zemích. Na vině je rychlé životní tempo a častý psychický stres. Může se projevit jako časté bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, zácpa. Lidé s dlouhodobě nízkým příjmem hořčíku jsou náchylnější k infarktu či vzniku žlučových kamenů. Nedostatečný příjem hořčíku zhoršuje využití dalších minerálních látek, a to hlavně vápníku, draslíku, fosforu a sodíku, s čímž se mohou pojit další potíže. Chronický deficit hořčíku může být spojen s řadou vážných onemocnění, jako chronický únavový syndrom, anémie, deprese či osteoporóza. Předávkování hořčíkem v praxi v podstatě možné není. Pokud je minerálu v těle moc, přirozeně se vyloučí. Někdy se nadbytek hořčíku může projevit průjmem
Proč je důležitý: Podílí se na téměř všech procesech v lidském těle, zejména na činnosti nervů, svalů a energetickém metabolismu cukrů a tuků. Podporuje srdeční činnost, podílí se na udržování hladiny cholesterolu v krvi. Zpomaluje stárnutí a odumírání buněk, podílí se na transportu cukrů v těle a zlepšuje využití kyslíku. Působí proti únavě a stresu. Optimální denní příjem u průměrného dospělého by se měl pohybovat mezi 375-400 mg. Vyšší příjem hořčíku by měl být u těhotných a kojících žen, sportovců, lidí nad 50, kardiaků a diabetiků.
Kde ho najdete: V přírodních minerálních vodách a potravinách, jako jsou maliny, ostružiny, banány, mandle, ořechy, tmavá listová zelenina, obilí, celozrnné pečivo a čokoláda. Pokud přirozený příjem hořčíku nestačí, lze ho doplnit pomocí doplňků stravy. To je vhodné konzultovat s odborníkem.
Jak se vstřebává: Množství hořčíku v těle mohou negativně ovlivnit některé léky, jako např. diuretika, antibiotika či hormonální antikoncepce. Vstřebávání tohoto minerálu snižuje také alkohol, stres, konzumace fast foodů a polotovarů s vysokým obsahem konzervantů. Naopak pozitivně ho ovlivňuje vitamin B6, neboli pyridoxin, který je obsažen v potravinách, jako jsou játra, vepřové maso, makrela, vejce, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo, mrkev, oříšky, obiloviny a celozrnné pečivo.
Další minerály, jako draslík a železo najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 49.
