V zimě mohou potrápit bolavé klouby i plísně...
Zima měla pro nás v minulých týdnech spoustu překvapení. Nejdřív začalo mrznout a pořádně nachumelilo, pak jsme tu měli počasí skoro jarní a nakonec začalo přituhovat. Prostě jako na houpačce. Změny počasí se mohou často odrazit na našem zdraví, a tak je potřeba být ve střehu. Během zimy také mnozí z nás zavítají na hory, kde hrozí další výkyvy související s vyšší nadmořskou výškou. Proto jsme pro vás připravili s našimi odborníky zdravotní manuál, jak zimu zvládnout bez potíží.
BOLAVÉ KLOUBY
Nízké teploty a změny atmosférického tlaku mohou ovlivnit klouby tím, že způsobují kontrakci svalů a zvýšenou citlivost nervových zakončení v kloubech.
Tyto kontrakce omezují pohyblivost kloubů a způsobují nepříjemný tlak na okolní tkáně. Stav kloubů však nejvíce ovlivňuje náš životní styl. Pokud máme nadváhu, nezdravě se stravujeme a málo se pohybujeme, klouby se snadněji opotřebovávají, a tím pádem bolí. V zimě s nimi má potíže více lidí i proto, že pravidelný pohyb častěji zanedbávají. Správně zvolený a pravidelný pohybový režim může pomoci udržovat klouby pružné a posilovat svaly, což napomáhá celkovému zdraví kloubního aparátu. Na druhou stranu, také nadměrná nebo nevhodná fyzická aktivita může způsobit zvýšený tlak na klouby a vést k bolesti. Proto je klíčové najít rovnováhu mezi dostatečnou fyzickou aktivitou a odpovídajícím odpočinkem, aby se minimalizovalo riziko zranění a bolesti kloubů. Individuální potřeby a omezení každého jednotlivce by měly být brány v úvahu při plánování pohybového režimu.
POKOŽKA
Nízké teploty zpomalují průtok krve tam, kde pokožka není chráněna vrstvou oblečení, mráz, vítr a náhlé změny teplot při přesunech ze zimy do tepla a naopak pokožku vyčerpávají, a tak dochází k jejímu stárnutí a ztrátě elasticity. Také nižší vlhkost vzduchu způsobuje přesušení a podráždění pokožky s následným olupováním, snižuje se i rychlost metabolismu kůže, pokožka pak vytváří méně kožního mazu, a proto se ztenčuje ochranná vrstva. V zimě je pokožka méně vyživená a pomaleji regeneruje. Nejvíce ohroženy jsou ruce a chodidla, kde se často pokožka vysuší tak, že vznikají bolestivé praskliny. Rizikem jsou i popraskané rty. V zimě je tedy nezbytné dodat pokožce dostatek vitaminů (zejména C a E) a minerálů, například zinku. Dodržujte také pitný režim. Pomohou i rukavice, balzám na rty nebo používání hydratačních krémů.
Pozor na nadměrné slunění!
Pokud patříte mezi ty, kteří v zimě jezdí nachytat bronz na hory či do exotických zemí, nebo se pravidelně sluníte v soláriu, měli byste zpozornět. Časté a přehnané vystavování se slunečním paprskům nebo opalování v soláriích může vést k tzv. aktinické keratóze, což je předstupeň rakoviny kůže. Nejčastěji se vyskytuje na obličeji, například uších, rtech nebo nose, případně na hřbetech rukou nebo na předloktí. U mužů pak velmi často na pleši, kde schází přirozená ochrana v podobě vlasů. „Aktinická keratóza nejdříve vypadá jako malé růžové ložisko, které však má hrubší povrch. Později ložisko změní barvu na růžovočervenou a je pokryté šupinou. V pokročilé fázi je už šupina znatelně vyvýšená nad povrch kůže,“ popisuje prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP. I při malém podezření na tento stav je potřeba navštívit lékaře, aby mohla být případná léčba zahájena co nejdříve.
Plísně
Jinak také mykózy jsou infekční onemocnění pokožky způsobená houbami, nejčastěji dermatofyty a kvasinkami. Tyto povrchové mykózy postihují zhruba třetinu dospělé populace. V zimě můžeme být ke vzniku plísní mnohem náchylnější než v létě. Nosíme teplejší obuv, která chrání nohy před chladem venku, ale ve vytopené kanceláři, kde se obvykle nepřezouváme, se v obuvi nohy neúměrně potí a vzniká teplé a vlhké prostředí, kde se plísni daří. Spouštěčem může být špatné prokrvení dolních končetin nebo i oslabení imunity respirační infekcí. Obvyklé projevy jsou zarudnutí, svědění, pálení, suchá kůže, prasklinky a puchýřky na postižených místech. Prevencí je nosit prodyšnou obuv a při celodenním pobytu ve vnitřních prostorech se raději přezouvat.
Plíseň se může vyskytovat kdekoliv na těle, častá je na nohou, nehtech rukou a nohou nebo na pohlavních orgánech. Podle typu plísně a toho, kde se vyskytuje, bývá nastavena léčba. Obvykle se aplikují lokální masti či roztoky přímo na postižená místa. Většina přípravků je sice volně prodejná, ale pokud plíseň po jejich aplikaci nemizí do 2 týdnů, je vhodné navštívit lékaře, pokud jde o mykózu pohlavních orgánů, k lékaři je lepší jít hned. Pomoci může i bylinná koupel ze šalvěje, dubové kůry, květů heřmánku a řepíku, která zklidňuje a desinfikuje.
Více o zdravé v zimě najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 1.
