Co mozku hrozí bez tréninku a jak ho procvičit...
Každý občas něco zapomeneme, nebo se špatně soustředíme. Když se ale začnou chyby množit, je potřeba se zamyslet, zda je s námi všechno v pořádku. V období před svátky i během nich jsme si v touze mít všechno perfektní moc neodpočinuli, teď se na nás zase valí nové úkoly a k tomu jsme si možná dali nějaké tvrdé novoroční předsevzetí. Stres, vyčerpání, nedostatek spánku a psychická nepohoda jsou však příčinou toho, že jsme přetížení a mozek nám přestává sloužit, jak by měl. Odtud je krůček z mnoha dalším onemocněním. Co našemu mozku škodí, a co naopak prospívá? Jak dobře spát a zlepšit svou paměť? Naši odborníci poradí!
Alzheimer a jiné demence
Demence znamená narušení části mozku a zhoršování jeho funkcí, jako je paměť, myšlení, schopnost vyjadřování a plánování, schopnost rozpoznávání lidí a věcí, a také změna osobnosti nemocného. Kromě Alzheimerovy choroby existují ještě další příčiny demence, jako například vaskulární demence, jinak také multiinfarktová nemoc, která může vzniknout po opakovaných infarktech. Dalšími důvody demence jsou například různé záněty mozku, encefalitidy, vrozená Huntingtonova chorba, či Parkinsonova nemoc. Od počátečních projevů se demence postupně prohlubuje, postižený přestává být schopen vykonávat běžné aktivity, jako hygiena, péče o domácnost, vaření, v pozdějších stádiích může dojít k poruše či ztrátě pohyblivosti, poruchám příjmu potravy a vylučování atd. Demenci vyléčit nelze, můžeme pouze mírnit její příznaky pomocí léků a zpomalit progresi onemocnění. Nedílnou součástí léčby je pravidelný pohyb, což znamená, že dokud je toho pacient schopen, měl by chodit, dále jsou možná i rehabilitační cvičení. Na různé formy demencí zemře každoročně zhruba 3500 Čechů. Do značné míry to souvisí s věkem, neboť různé formy demence včetně Alzheimerovy nemoci se obvykle rozvíjí po sedmdesátce. Některé formy se však mohou objevit i dříve. Prevencí může kromě zdravé životosprávy a pravidelného pohybu být neustálé trénování kognitivních funkcí, zejména paměti. „Paměť bychom měli začít trénovat dříve, než dojde k jejímu zhoršování. To si většina lidí neuvědomuje a o paměť se začnou zajímat až tehdy, když se jim začne horšit,“ dodává Dana Steinová.
Parkinsonova nemoc
Je to nevyléčitelné onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s odumíráním mozkových buněk, které produkují dopamin, přenašeč signálů mezi nervovými buňkami. Kvůli nedostatku dopaminu nemocný postupně přestává být schopen ovládat nebo kontrolovat pohyb a později se přidávají problémy s pamětí a psychikou. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let, ale asi 15 % pacientů onemocní už před čtyřicítkou. Příznaky jsou z počátku nenápadné. Jde o únavu, pocit tuhosti těla, pocit těžkých končetin, občasné křeče, zpomalení chůze a zvýšenou tvorbu slin, slz a potu. Mezi hlavní motorické příznaky patří třes, který přichází v klidovém stavu a postihuje zpočátku jen jednu končetinu. Postupem času zasáhne i druhou stranu těla. Dále se objevuje porucha rovnováhy, problémy s polykáním a s řečí z důvodu ztuhlosti obličejových a dýchacích svalů. Spolehlivá prevence bohužel neexistuje. Vhodné je např. podávání vitaminu B6, který zvyšuje produkci dopaminu, a působí tak pozitivně na mozkovou tkáň a nervové funkce. K zachování svalové síly a tonusu je nutný pravidelný pohyb, hlavně chůze, dále pomáhá i trénink paměti. Jako léky se pak podávají takové látky, které stimulují dopaminové receptory. V případě, že se stav pacienta velmi rychle zhoršuje nebo je dosavadní léčba neúčinná, může se přikročit k chirurgickému zákroku, jako je např. stimulace mozku pomocí implantované elektrody. Parkinsonova choroba může být diagnostikována až po vyloučení jiných příčin onemocnění. Při brzkém rozpoznání nemoci je vždy větší šance na zmírnění příznaků a podchycení jejího vývoje.
7 tipů, jak cvičit svůj mozek
1. Změňte stereotypy
Pro zbystření pozornosti je dobré dělat běžné činnosti trochu jinak. Můžete jet do práce jinou cestou, vystoupit o dvě stanice dřív a jít pěšky, zkusit vyměnit ruce, například vyčistit si zuby druhou rukou, než jste zvyklí. I při cestě autem vypněte navigaci. Pokud se při řízení slepě spoléháte na techniku a nevnímáte okolí, unikají vám důležité podněty, které podporují činnost mozku. Pokud si na něco nemůžete vzpomenout, nehledejte hned odpověď na internetu – stačí chvíli počkat a informace z paměti »vylovit«. Také se snažte dělat věci vědomě a nebýt roztržití – pak se zbavíte nejistot typu »vypnul jsem žehličku nebo troubu«, případně hledat věci, jako jsou klíče a brýle.
2. Zkoušejte nové věci
Nikdy není pozdě na to plnit si sny. Jestliže jste se chtěli naučit háčkovat, nějaký cizí jazyk, začít dělat nový sport, tančit a podobně, je ta správná chvíle. A je na každém, zda začne sám, s kamarádem nebo v nějakém kurzu.
3. Čtěte nahlas
Pravidelná četba má pro myšlení velký přínos. Dozvíte se mnoho informací a také procvičíte svou představivost. Úplně nejlepší pro mozek je pak čtení nahlas, kdy se ještě lépe soustředíte na text. Pomáhá také učit se nazpaměť třeba texty oblíbených písniček nebo verše, které máte rádi.
Další tipy najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 2.
