Když zima a chlad škodí zdraví...
Zima měla pro nás v minulých týdnech spoustu překvapení. Nejdřív začalo mrznout a pořádně nachumelilo, pak jsme tu měli počasí skoro jarní a nakonec začalo přituhovat. Prostě jako na houpačce. Změny počasí se mohou často odrazit na našem zdraví, a tak je potřeba být ve střehu. Během zimy také mnozí z nás zavítají na hory, kde hrozí další výkyvy související s vyšší nadmořskou výškou. Proto jsme pro vás připravili s našimi odborníky zdravotní manuál, jak zimu zvládnout bez potíží.
NEMOCI SRDCE
Nejrizikovější je pro srdce chladné počasí. Nejvíc infarktů se vyskytuje v zimě, když mrzne. V chladu se cévy zužují, v horku naopak roztahují. Když má někdo například zúženou věnčitou tepnu, dojde vlivem zimy ke křeči, což může vyústit v infarkt. Riziko se zvyšuje ještě víc, pokud máte vysokou hladinu LDL-cholesterolu a hypertenzi. Riziko vzniku infarktu myokardu totiž u osob s hypertenzí bývá až dvojnásobně vyšší než u zdravé populace. U pacientů s vysokou hladinou cholesterolu i tlaku stoupá dokonce až na osminásobek.
Je proto důležité nepodceňovat preventivní prohlídky a navštěvovat svého lékaře alespoň jednou do roka.
Jak poznat infarkt
Smrt buněk srdečního svalu vzniklá kvůli náhlému ucpání nebo extrémního zúžení věnčité tepny, která zásobuje krví příslušnou oblast. Nejčastějším úvodním projevem je silná, typicky v klidu vzniklá tlaková, tupá, svíravá nebo pálivá bolest na přední ploše hrudníku nebo za hrudní kostí, která trvá alespoň 10 minut. V některých případech se může bolest objevit i mezi lopatkami, v zádech, v krku, dolní čelisti či horních končetinách. Nejvíce jsou ohroženi muži nad 40 let a ženy nad 50 let, u kterých se riziko zvyšuje s nástupem menopauzy. Nemoci srdce ale hrozí i mladším ročníkům se špatnou životosprávou, nadměrnou srážlivostí krve či genetickou predispozicí. „Příznaky infarktu u mužů a žen mohou lišit. U mužů bývá častým příznakem motání hlavy, dušnost, nepříjemné pocity a bolest na hrudi či dalších horních částech těla a studený pot. U žen pak únava, nespavost, chřipkové příznaky, pálení žáhy a trávicí potíže,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě a doplňuje: „Stejně jako u jiných chorob i u infarktu platí, že je lepší mu předcházet. Je důležité nekouřit a vyhýbat se zakouřeným místnostem, pravidelně cvičit, pomůže každodenní půlhodina svižné chůze, udržovat tělesnou hmotnost, zdravě se stravovat, omezit konzumaci alkoholu, hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu. Dále je třeba dbát o zdravou hladinu cukru, vyhýbat se stresu, dopřát si dostatečný spánek a chodit na pravidelné lékařské prohlídky. Zvláště by na dodržování těchto doporučení měli dbát muži starší 45 let a ženy nad 55 let, u nichž je riziko infarktu zvýšené.“
Sauna prospívá!
Saunování má pro lidský organismus pozitivní účinky. Pomáhá s uvolňováním dýchacích cest a snižuje rizika cévních a kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelné saunování zlepšuje funkci výstelky cév, která pak dokáže svižněji a ve větším množství produkovat látky, které cévy přirozeně rozšiřují. Ty jsou díky tomu pružnější, lépe se přizpůsobují pulsní vlně, a tím působí proti abnormálnímu zvýšení krevního tlaku. Pravidelné saunování je sice zdravé, ale v případě vysokého tlaku či onemocnění srdce je třeba se před návštěvou sauny poradit se svým lékařem. Ne všechny sauny jsou pro kardiaky vhodné.
ZÁNĚTY MOČOVÝCH CEST
Zánět močového měchýře hrozí i v zimě. Na vině je často nedostatečné oblečení. Projevuje se pocitem potřeby močení, a to i když je močový měchýř prázdný. Dále jde o pálení a bolest při močení, příliš časté močení, bolesti v podbřišku, pocit tlaku, někdy se objevuje krev v moči a teploty. Až 85 % zánětů vyvolává přemnožení bakterií Escherichia coli v močových cestách. Nejlepší prevencí zánětu močových cest je dávat si pozor na prochladnutí, dodržovat pitný režim, dbát na stravu s dostatečným obsahem vitaminu C, který podporuje zdraví močových cest, nezadržovat moč, dbát na hygienu například po stolici a také po pohlavním styku. Pomoc z přírody poskytne lichořeřišnice větší, kopřiva dvoudomá, přeslička rolní a samozřejmě brusinky.
Více o tom, co nás v zimě může potrápit najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 1.