Životní styl z pohledu ájurvédy aneb Jak se vrátit k rovnováze...

Ájurvéda je tradiční indický systém léčení, jejím cílem je uzdravování, udržování kvality života a dosažení dlouhověkosti. Důraz klade především na prevenci a za základ považuje posílit tělo natolik, aby bylo samo schopno odolávat škodlivým vlivům vnějšího i vnitřního prostředí. Sází přitom především na konzumaci správné stravy, zbavení se nevhodných stereotypů a naopak přijetí prospěšných návyků. Něco málo vám o ní prozradíme…
Trocha z historie (případně můžu vykrátit)
· Ájurvédské učení má kořeny v době 3000 př. n. l. v oblasti severního až severozápadního území Indického subkontinentu. Nejdříve se ájurvéda předávala ústní tradicí z generace na generaci, později se písemně zaznamenávala. Několik knih o ájurvédě pochází již z doby 1000 př. n. l., nejznámější je Čaraka samhitá, která se zaměřuje na vnitřní lékařství, a Sušruta samhitá pojednávající o fyziologii lidského těla. Dalším významným spisem je o něco mladší Aštanga hridajam, který představuje ucelenou ájurvédskou znalost. Zajímavostí je, že tyto staré texty obsahují nejen postupy, jak nemocím předcházet a jak je léčit, ale také například informace o chirurgii, gynekologii, pediatrii, omlazovacích terapiích, psychiatrii a mnoho dalšího.
· V období mezi 5. stol. před n. l. a 5. stol. n. l. se principy ájurvédského lékařství postupně rozšířily do Tibetu, Mongolska, Číny na Srí Lanku a později i do jiných koutů naší planety, kde se smísily s místními tradicemi a kulturní zvyky. Na tomto univerzálním základě pak vznikaly nejrůznější školy a systémy přírodního lékařství, proto je ájurvéda často označována za »matku všech léčebných systémů«. Od roku 1985 je uznána Světovou zdravotnickou organizací jako účinný léčebný systém, lze ji studovat na zahraničních lékařských fakultách, má svůj vědecký výzkum a věnují se jí lékaři po celém světě.
Její principy v kostce
· Ájurvéda je ucelený holistický systém, který má jiný přístup k léčení než západní medicína. Apeluje především na vědomou prevenci a zdravý životní styl, protože nemoci je vždy snazší léčit v jejich počátcích než v pokročilejších stádiích. Zároveň se primárně nezaměřuje na symptomatické projevy nemocí, ale především na jejich příčiny, které každé chorobě předcházejí. Symptom, tedy příznak, považuje za upozornění či varování, že v organismu není něco v pořádku a že je potřeba náprava na hlubší úrovni.
· Na cestě k dosažení zdraví, čili vnitřní rovnováhy, pak využívá různých prostředků, například stravu, spánkovou hygienu, pohybové aktivity, masážní techniky, jógu, meditaci aj., nicméně vždy směřuje pacienta k převzetí zodpovědnosti za vlastní stav. Farmakoterapii nebo invazivní či neinvazivní zákroky považuje pouze za »berličku« vhodnou při akutním stavu. „Teorie ájurvédy říká, že naše zdraví a kondici ovlivňuje řada vnitřních a vnějších faktorů. Jsou to především jídelníček, prostředí, ve kterém žijeme i pracujeme, naše aktivity, ale i to, s kým se potkáváme, tedy v jakém sociálním prostředí se pohybujeme. Jenže například těžko si řekneme, že v rámci práce nebudeme spolupracovat s tímhle kolegou, protože je toxický a způsobuje nám žaludeční nevolnost. Co ale stoprocentně může každý z nás ovlivnit, je kromě volnočasových aktivit strava, a i proto se ájurvéda ve velké míře zabývá právě jí,“ vysvětluje lektorka jógy, ájurvédy a jógové terapie Zuzana Klingrová.
Více o tom, jak funguje ajurvéda čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 3.