Yvetta Simonová o svých osudových mužích i současném životě: "Kdybych mohla vrátit čas, nerozváděla bych se!"
Pořád zpívá a energie má na rozdávání. Ve svých 87 letech nejenže denně cvičí, ale sleduje i módní trendy. Zpěvačka Yvetta Simonová v rozhovoru pro Aha! pro ženy prozradila, že přestože byla krásná, neměla to v životě jednoduché. Každá její láska byla velká a každá skončila. Byla dvakrát vdaná, ale ani jednou se do sňatku nehrnula. Tvrdí totiž, že se vdala hlavně za publikum, a dnes, po všech životních zkušenostech, lituje, že se rozváděla. Jak to měla se svými muži i s kolegou Milanem Chladilem (†53)? A proč nepovažuje lásku za to nejdůležitější na světě?
Paní Simonová, prozraďte mi, co je u vás nového?
„Zrovna před chvílí jsem se vrátila od lékaře, při cvičení mi vyskočilo koleno z osičky. Jinak až na nějaká ta vystoupení, která mám neustále, toho mnoho nového není.“
Pořád cvičíte, vystupujete… Kde na to berete energii?
„Zatím mě baví žít. Energie mám jen tak akorát a něco mi zbývá i na to cvičení. Ale s tím už musím také opatrně. Jak se to přežene, tak se něco hned pokazí.“
Cvičíte doma, nebo máte trenéra?
„Cvičím doma sestavu, kterou mi udělala rehabilitační sestra po operaci páteře. Dodržuju ji a jenom si přidávám ještě cviky navíc. Když dva dny necvičím, hned cítím, že se nemůžu hýbat.“
„Já jsem měla vždycky velké lásky. Moje první láska, i když platonická, byl Milan Griga. Stal se z něho vynikající matematik a žije ve Švýcarsku. Už nejsme v kontaktu, ale dlouho jsme byli. Chodila jsem k nim cvičit na klavír, když jsem ještě doma neměla svůj. Každý týden jsme spolu chodili do Národního divadla. A pak přišly další velké lásky a vždycky to byla jediná a konečná...“
Konečná? Proč?
„Ano, protože to už dál pak nikdy nepokračovalo. A přišla zase jiná láska. Ale nemyslete si, nebylo jich tolik. (směje se) Vždycky to bylo jedinečné a pak to skončilo. U mě to bylo vždy kvůli práci. Pořád jsem cestovala, a tím se každý vztah rozklížil. Už to pak nebylo ono. A dnes z těch mých lásek tady nezůstal nikdo.“
Kdy jste se vdávala poprvé, kolik vám bylo?
„Strašně málo, asi jednadvacet… S prvním manželem Františkem Spurným mám syna Tomáše. Je ředitelem Divadla U hasičů. Je to skvělý kluk, pracovitý a také se věnuje hlavně své profesi jako jeho otec. František měl agenturu a byl ředitelem veškerých programů v Lucerně.“
„Já jsem pořád zpívala. To byly odpolední čaje, večer plesy, vysílání v rozhlase… Celé dny jsem věnovala práci. Pro rodinu to absolutně nebylo!“
Kdo se staral o syna, když jste vystupovala?
„Babičky.“
Pak jste se vdala podruhé…
„Druhý manžel Jaromír Vomáčka byl muzikant, hudebník a skladatel. A zase manželství skončilo kvůli mé práci. Žádný z mých manželů se s tím nesrovnal. Ženy hudebníků to vydrží, protože jsou závislé na svých manželích. Jenže já jsem nebyla. Přišel zájezd, tak jsem jela. A těch desek co mám natočených? To jsem se musela také někdy naučit, takže toho času na soukromí bylo opravdu hrozně málo.“
Takže přišel další rozvod…
„Ano. A víte co, teď si říkám, že je lepší se nerozvádět. Tedy pokud partneři nemají takový vztah, že se vyloženě nesnesou…“
Proč si myslíte?
„Je to pro obě strany lepší a hlavně pro děti.“
„Ale jo. František Spurný už pak měl novou ženu a Jaromír Vomáčka se také znovu oženil. To jen já jsem se už pak nevdala.“
Nezkusila jste to do třetice?
„Ne. Se svojí třetí láskou Karlem Vlachem jsem žila, ale nevdala jsem se. Už jsem nechtěla. Konečně, já jsem nespěchala ani na první, ani na druhou svatbu.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji jen za 8,90 Kč!