Pivo má blahodárné účinky na zdraví, když se pije s mírou!
Má dlouhou historii, která sahá až do doby 9 tisíc let před naším letopočtem. Kolují o něm i nejrůznější pověry. Jedno je však jisté! Pivo je nejoblíbenějším nápojem u nás, málokomu vyloženě nechutná, naopak dokáže příjemně zvednout náladu. Tenhle kouzelný mok však nezažene jen žízeň, ale třeba umírněné konzumaci je i zdraví prospěšný. Obsahuje řadu pro tělo užitečných látek, dodává energii, ale také urychluje spalování tuků. Co všechno ještě nevíte o pivu? A jak ho rozeznávat, ochutnávat a párovat s jídlem?
S vodou a čajem patří pivo do trojice nejpopulárnějších nápojů na světě. U nás se pak jednoznačně řadí na první místo. V historii přitom nenajdete jiný nápoj, který by byl tak složitý na výrobu, náročný na technologii, a především do takové míry závisel na schopnostech svého tvůrce. Češi patří mezi několik málo národů, které během minulých století vytvořily vlastní pivní kulturu. Stačí, když se vypravíte za hranice a po návratu domů pochopíte, jak výjimečně náš ležák chutná.
Zrození moku
Za základní suroviny pro výrobu piva se považují obilný slad, voda a chmel. Kvasinky jsou prostředkem, který slouží k proměně mladiny v pivo. Základem dobrého piva je slad, který se složitě upravuje. Až klíčením obilných zrn a tepelnou úpravou se totiž vytváří dostatek látek potřebných pro vznik alkoholu, především cukrů. Běžné zrno jich obsahuje málo. Klasické sladovnictví stojí na čistě přírodním procesu. Zrno se opakovaně máčí vodou ve speciálních nádobách a potom se přesouvá na humno, což označuje zpravidla kamennou podlahu sladovny. Namočené zrno zde působením tepla a zároveň prouděním vzduchu z bočních oken začne klíčit, a tak vznikají látky, které se později využijí na varně. V přesně stanovené fázi klíčení se tento proces ukončí vysušením ve speciální tepelné komoře, které se říká hvozd. Teplem a postupným snižováním obsahu vody získává slad látky, které určí barvu, chuť i vůni piva. Slad se může podle potřeby dále tepelně upravovat, čímž vznikají jeho různé typy. Slady se podle způsobu výroby rozdělují na hvozděné a pražené. Mezi ty první patří základní slady plzeňského typu a k praženým patří řada karamelových sladů. Tmavá barva, kterou získají v pražících bubnech, je předurčuje k vaření polotmavých a především tmavých piv. A pozor! Není voda jako voda. Překvapivě právě voda je ze všech surovin tou, která pivovar nejvíce spojuje s místem jeho působení. Většina pivovarů využívá spodní vodu z vlastních vrtů. Mají odlišné složení než povrchová, rozdíl je v koncentraci vápníku a hořčíku tedy tvrdosti.
Na chmelu záleží
Odrůd chmele je více a tato rostlina je velmi náročná z hlediska skladování. Proto naprostá většina pivovarů nakupuje buď mechanicky upravený chmel lisovaný do hranolů, jako granule nebo fyzikálně či chemicky zpracovaný extrakt. Zajímavé je, že chmel není zdaleka jedinou rostlinou, která se v historii při výrobě piva používala k jeho ochucení a konzervaci. Kdysi se využívaly plody jalovce, šalvěje a díky nim měl nápoj omamné účinky. Samotná výroba piva je ale podřízena tomu, aby se jejím výsledkem stal alkoholický nápoj. Ten vzniká aktivitou pivovarských kvasnic, přičemž jejich výběr se také zásadním způsobem podepisuje na kvalitě piva.
Jak najít to nejlepší
Když na stole přistane sklenice čepovaného piva, začneme jej hodnotit svými smysly a na základě toho si vytvoříme celkový dojem. Jako první na nás působí vzhled piva, kdy očima zkontrolujeme nejen pěnu, ale i průzračnost. Dobré zvolená barva může přitáhnout pozornost, vysoká a hustá pěna potvrzuje správnost našeho rozhodnutí a čistá průzračnost prokazuje starost pivovaru o jakost piva. Dalším faktorem pro výběr je vůně, nejhlavnější je ale samozřejmě chuť, přičemž podstatná je správná hořkost a plnost piva. Vzhled, vůně a chuť by měly vytvořit dokonalý soulad.
O účincích piva čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 11.
