Kouření a znečištění plicím škodí nejvíce!
Plíce jsou orgánem, který je nezbytný pro fungování všech dalších orgánů a organismu jako celku. V dnešní době jim hrozí poškození z mnoha stran, ať již jde o běžné virové či bakteriální infekce, které mohou napadnout také plíce, nebo o covid-19, jenž může na funkci plic zanechat trvalé následky. Dalším faktorem jsou znečištěné ovzduší a v neposlední řadě kouření, ať už aktivní, nebo pasivní. Jak se o plíce starat, aby fungovaly co nejlépe?
Lidé žijící ve městech by se měli o své plíce starat ještě intenzivněji. Podle některých studií se znečištění ve velkých městech na plicních nemocech podílí téměř stejnou měrou jako kouření. To způsobuje ze 70 procent chronickou obstrukční plicní nemoc i nádorové onemocnění.
Nejčastější nemoci
Astma: Je způsobeno kombinací vnějších a genetických faktorů. Významně souvisí s alergií, kdy jsou dýchací cesty přecitlivělé např. vůči pylům, prachovým částicím a podobně. Dýchací cesty jsou oteklé, zanícené a mají nižší průchodnost. Projevuje se to sípáním, kašlem, dušností, svíravou bolestí na hrudi. Správná léčba může projevy astmatu zmírnit, stejně jako vyhýbání se spouštěčům. Kouření a znečištění projevy astmatu zhoršují.
Rozedma plic: Jde o trvalé abnormální rozšíření dýchacích cest charakteristické úbytkem funkční plicní tkáně. V některých případech může jít o genetickou poruchu, nejčastější příčinou bývá kouření, a to i pasivní. Častěji jí trpí muži. Projevuje se dušností, kašlem, potížemi při výdechu, bolestmi hlavy. Příznaky nejsou nijak specifické, proto pacienti nemusí o nemoci dlouho nic tušit. Nejlepší prevencí je nekouřit.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN): Je to systémové zánětlivé onemocnění dolních cest dýchacích. V současnosti jí trpí cca 8 % populace v ČR, častěji muži. Příčinou bývá kouření a znečištění ovzduší, zejména ve městech. Projevuje se chronickým kašlem, vykašláváním hlenu, dušností, únavou, svalovou atrofií i podvýživou. Pokud je nemoc včas odhalena, má dobrou prognózu. Jedna z podmínek ale je přestat kouřit.
Plicní fibróza: Jde o zjizvení plicní tkáně. Typický je vznik jizev v plicní tkáni a hromadění přebytečné vláknité pojivové tkáně. To vede k zesílení plicní stěny a zhoršenému okysličování krve pacienta. Příčinou vzniku plicní fibrózy může být jiné onemocnění, jako je například tuberkulóza, opakované zápaly plic nebo i napadení plic covidem-19. Kouření a znečištění nemoc zhoršuje.
Rakovina plic: Jde o nádorové bujení na plicích. „Rakovina plic je nejčastěji způsobena dlouholetým kuřáctvím, dalo by se říci, že čím více vykouříte cigaret a delší dobu jste kuřák, adekvátně se vám zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic. Nejlepší prevencí je nekouřit či zanechat co nejdříve této závislosti. Samozřejmě jsou i jiné rizikové faktory vzniku rakoviny plic, ale ty nejsou tak výrazné nebo jsou neovlivnitelné,“ říká MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka. Další příčinou vzniku rakoviny mohou být viry, bakterie, chemické látky, některé kovy, znečistěné ovzduší. Svou roli hraje i dědičnost. „Dědičnost hraje roli především u mladých osob, nekuřáků, kteří nepracují v rizikovém prostředí a u nichž dojde k rozvoji plicního karcinomu. Nicméně v případě rakoviny plic není »testování genetiky u mladého nemocného« tak významné a běžné, jako např. u žen s karcinom prsu,“ doplňuje MUDr. Krejčí.
Více o plicích a jak odvyknout kouření čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 10.
