Šárka (40) z Brna díky projektu Zašívárna vrátila ženy k jedné z tradičních ručních prací!
Už osm let provozuje Šárka Syslová (40) v Brně rukodělnou Zašívárnu. Je určena především těm, kteří se chtějí věnovat ručnímu vyšívání. Nejen začátečníkům nabízí kompletní vyšívací sady. Těm, kteří chtějí hotový výrobek, výšivku zhotoví vyšívací babičky. Doba, kdy se to pestrými výšivkami na džínách, sukních a jiném oblečení na ulicích jen hemžilo, se totiž zase vrací.
„Ještě jsem zažila dobu, kdy byly na základní škole součástí výuky ruční práce. Učili jsme se tam přišívat knoflíky nebo háčkovat řetízek. Bavilo mě to. Vždy jsem tíhla k takovým činnostem. Měla jsem chuť pořád něco vyrábět. Takže jsem se později přihlásila v Brně na tehdejší střední textilní školu. Chtěla jsem jít na návrhářský obor. Proto jsem taky chodila na výtvarnou přípravu. Jenže učitelka mi tehdy řekla, že kreslím pěkně, ale není to tak dobré, abych v tomto oboru uspěla,“ vzpomíná Šárka. Majitelka Zašívárny pošilhávala i po tkalcovství. O tento obor byl ovšem na škole v dané době velký zájem. U přijímacích zkoušek byla následně přesvědčena, aby se dala raději na studium krajkářství a vyšívání. „Věnovala jsem se tak nakonec oboru, který byl už tenkrát na ústupu. Zpětně ale ničeho nelituji. Mnou studovaný obor byl nakonec pestřejší než ten tkalcovský. Učili jsme se totiž veškeré rukodělné techniky, jako třeba paličkování, síťování nebo šitou krajku. Měli jsme také návrhářství, takže jsem se k oděvnictví stejně dostala,“ říká Šárka. Po maturitě se ale její kariéra na čas ubírala jiným směrem, začala studovat na filozofické fakultě dějiny umění a sociologii.
Návrat k oboru
Nakonec se rozhodla k oboru vrátit, zvláště když díky internetu zjistila, že se výšivka znovu vrací do módy a dají vyšívat i zajímavější vzory. „Generace našich maminek a babiček doma šila, vyšívala, pletla a háčkovala. Materiál k takovým pracím byl před Listopadem na tehdejší dobu cenově přijatelný, takže se to i vyplatilo. Dnes, když si chcete třeba uplést kvalitní svetr, je situace jiná. Nakoupit si vlny, aby nebyly třeba »kousací«, znamená sáhnout do peněženky hodně hluboko. V obchodech sice pořídíte svetr už za pár stovek, ale ručně pletený a z kvalitní vlny vás vyjde i na několik tisíc korun. Takže jsem časem začala aspoň vyšívat. Pro děti kamarádek, ale i pro sebe,“ vypráví Šárka. Pak se známou založily vlastní projekt Zašívárna, kdy se pustily do kompletace vyšívacích sad. Ty kromě vzoru a podrobného návodu obsahují také veškerý materiál, který ke svému tvoření zájemce potřebuje. Každý kousek sady spoluzakladatelky nejdříve vyzkoušely a vybraly jen ty, se kterými se dobře pracuje. Vše je uspořádáno do jedné krabice, tedy bez nutnosti shánění jednotlivých materiálů po galanteriích. Dát ale dohromady takovou vyšívací sadu nebylo nic snadného. „Zpočátku jsme se s kamarádkami scházely u nás doma. Chtěly jsme udělat krabičku s návodem ke konkrétním vzorům, které si překreslí zájemci na vodorozpustnou fólii. V každé krabičce je dnes nachystáno vše tak, aby se ani vzor o velikosti A4 nemusel přehýbat. Průhledná fólie, po obkreslení fixou a vyšití motivu, po vyprání zmizí. Zůstane tak jen výšivka,“ říká Šárka Syslová. Původně se také dávaly do krabiček celá klubíčka bavlnek o délce 80 metrů. To však bylo zbytečné a drahé. „Každý vzor jsme odměřily, abychom věděly, kolik metrů bavlnky by tam mělo být. Kolikrát stačily jen dva metry. Namotávaly jsme je potom individuálně v obýváku u televize. Dlouho nám trvalo, než jsme zvládly přesné nákresy stehů i podrobný návod. Kompletní krabičky jsme dávaly otestovat nejdříve kamarádkám, abychom měly zpětnou vazbu, zda je vše tak, jak má být,“ dodává Šárka.
Vyšívací babičky - Nejen o těch čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 14.
