Anna (71) od Kutné Hory - Ze sezónního kašle se vyklubal nádor!
Od dětství trpěla sezónním kašlem, který se vracel v pravidelných půlročních intervalech. Anna Losová (71) dlouhá léta žila v Krušných horách, a tak od mládí trpěla alergií a astmatem a často se jí opakovaly záněty průdušek. Proto své potíže přičítala jednak alergii a také znečištěnému ovzduší. Před několika lety jí ale běžný kašel trápil déle než obvykle a nabíral i na intenzitě. Přesto ji ani nikoho z jejího okolí nenapadlo, jak vážný problém se za kašlem skrývá…
Paní Anna je vystudovanou knihovnicí, s manželem žila dlouhá léta v Krušných horách a později se přestěhovali za prací do Prahy. Nyní žijí ve vesničce kousek od Kutné Hory. Mají tři syny a osm vnoučat. Jak sama říká, Krušnohorsko je krásné, ale má i drsné klima. Proto svému kašli nepřikládala nijak zvláštní důležitost až do doby, než se začal zhoršovat a přetrvával. Navštívila tedy svou praktickou lékařku. „Lékařka si mě ani neposlechla, a opakovaně mi doporučovala, ať si koupím acetylcystein na podporu odkašlávání,“ vzpomíná Anna s oprávněným rozhořčením. „Kašel nepolevoval, a nejstarší syn mi proto v Praze zařídil vyšetření přímo na plicním oddělení. Tam už vše šlo ráz naráz,“ vzpomíná. Po rentgenu a tomografii na radiologii následovala bronchoskopie s odebráním vzorku z útvaru v plicích. Ta nakonec odhalila adenokarcinom, zhoubný nádor o velikosti vlašského ořechu rostoucí ve spodním laloku jedné plíce. „Nemůžu říci, že bych byla zrovna v šoku, ale bylo to hodně nepříjemné překvapení,“ popisuje Anna své pocity bezprostředně poté, co se po desetidenním čekání dozvěděla diagnózu. „Jsem životní optimista, takže jsem z nemoci jako takové neměla hrůzu,“ říká a doplňuje, že se spíše obávala, jak se s tím vyrovná rodina. „Před třiceti lety jsem měla nález na mamografu a musela jít na operaci. To se samozřejmě před dětmi utajit nedalo. Nejstaršímu synovi bylo tenkrát čtrnáct a nesl to velmi těžce, dokonce v noci nemohl spát,“ vzpomíná žena, která o své nemoci rodinu přesto bezprostředně informovala. „Na nějaké brečení u nás nejsme zvyklí, proto se naštěstí nikdo nehroutil. Všichni mě podpořili, ale rozhodně ke mně nepřistupovali jinak než obvykle,“ popisuje matka a babička, která se rozhodla s nemocí bojovat, jak jen to bude možné.
Hříchy minulosti
Když člověka zasáhne podobná zpráva, často začne přemýšlet nad tím, proč ho stihl takový osud. Nejinak tomu bylo u paní Anny, která svou nemoc dávala do souvislosti s dětstvím a mládím v Krušných horách, kde ovzduší není zrovna zdravé, a také svým způsobem života. „Moje průdušky dostaly hodně zabrat. Jako mladá jsem se naučila kouřit. Sice jsem byla spíš takový sváteční kuřák a sekla jsem s tím už v roce 1985 ještě před narozením třetího syna, ale kromě toho bylo dřív běžné, že kouřili skoro všichni a všude, takže cigaretový kouř mě doslova obklopoval. Manžel s kouřením přestal společně se mnou, pak jsme ani nechodili do restaurací právě proto, že se tam kouřilo,“ popisuje odvážná žena, která ale výčitkami svědomí netrpí, protože podezření u ní padá i na genetickou výbavu. „Dědičnost v mé diagnóze určitě sehrála svou roli také. Další čtyři členové mé širší rodiny onemocněli rakovinou, i když jinými typy nádorů,“ doplňuje. Od prvního vyšetření v Praze uběhly necelé tři měsíce, než se paní Anna ocitla na operačním sále ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Krči. Operace proběhla v březnu 2019. Přestože adenokarcinom zpravidla patří mezi méně agresivní nádory, v jejím případě už byl na chirurgický zákrok nejvyšší čas. „Při operaci se ukázalo, že byl nádor mnohem větší, než jak se jevil na základě prvních vyšetření. Jenom za těch deset týdnů se zvětšil ze tří na osm centimetrů v průměru. Bůhví, jak by to celé dopadlo, kdybych tehdy váhala,“ zamýšlí se. Díky umístění ve spodním plicním laloku bylo ale poměrně snadné nádor odstranit.
Náročné období - Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.
