Petra (32) z Nymburska před třinácti lety ochrnula, dnes navrhuje sportovní oblečení!
Bývala dívkou, která chvíli neposedí na místě. Byla zvyklá sportovat, chodit ven s kamarády, být samostatná. Vše se ale změnilo, když Petra (32) Veselá z Pístů u Nymburka krátce po maturitě utrpěla při autonehodě těžký úraz páteře. Ochrnula na všechny čtyři končetiny a zůstala odkázána na pomoc druhých. Díky svému odhodlání a podpoře rodiny se soustředila na rehabilitaci a na všechny další aktivity, kterým se mohla věnovat. Vrátila se k malování, vyzkoušela grafiku a design a navázala úspěšnou spolupráci s projektem Cesta za snem, pro který vytvořila kolekci sportovního oblečení.
K nehodě došlo před třinácti lety, když Petra s rodiči jela k zápisu na vysokou školu. Měla to být politologie na Univerzitě v Hradci Králové. „Vše byla vlastně jedna velká náhoda,“ začíná mladá žena své vyprávění. „Původně jsem měla v plánu jet k zápisu vlakem, ale rodiče mi nabídli, že mě svezou a uděláme si společně pěkný den. V autě jsem většinu cesty spala, protože na mě dolehla únava z noční brigády. Pak přišel náraz. Z vyprávění vím, že řidička vozu, který nás předjížděl, nezvládla řízení, narazila do svodidel a pak do nás. Auto se s námi několikrát otočilo. Když bylo po všem, chtěla jsem si odepnout bezpečnostní pás, ale nešlo to, ruce mě neposlouchaly, došlo mi, že je něco opravdu špatně,“ popisuje. Petřini rodiče z nehody vyvázli jen s pohmožděninami, ona však utrpěla zlomeninu krčního a hrudního obratle a přerušení míchy. Z místa nehody ji transportoval vrtulník. Následoval rok plný lékařských zákroků a intenzivních rehabilitací. Později Petra zjistila, že toho dne ani nikam jet neměla, spletla se, zápis se konal se až o měsíc později… „Jak je moje zranění vážné, mi docházelo postupně. Od lékařů jsem vlastně nikdy naplno neslyšela, že budu ochrnutá trvale. Motivovali mě soustředit se na drobná zlepšení, ze kterých jsem měla radost. Časem mi ale bylo jasné, že přerušená mícha prostě rozcvičit nejde… i když každý v téhle situaci alespoň zpočátku doufá, že zrovna on bude tou výjimkou,“ zamýšlí se Petra Veselá, která svému jménu dělá opravdu čest. I přes to, že zůstala upoutána na invalidní vozík, má ochrnuté ruce a nemá úchop v prstech, vypadá stále dobře naladěná. Velkou zásluhu na tom mají její rodiče, partner a kamarádi, kteří ji všemožně povzbuzovali a stále jí zůstávají oporou. „Po úraze jsem nemohla dělat skoro nic tak jako před tím. Nemohla jsem jít na brusle, zaběhat si, zatancovat… Navíc se dostavily bolesti zad, krku a ramen. Moje okolí mě ale zaměstnávalo natolik, že jsem se nestihla ani utápět v depresi,“ vzpomíná statečná žena, která se namísto sebelítosti soustředila hlavně na to, co dělat může. Jakmile to zdravotní stav umožnil, nastoupila na Metropolitní univerzitu v Praze, kde mají dobré podmínky pro vozíčkáře, a vystudovala magisterský program Mezinárodní vztahy a evropská studia. Postupně se vrátila také k malování.
Umění je terapie
„Když se člověk nevzdává, vždy se najde cesta. Jako malá jsem ráda kreslila, a tak mi rodiče doma vytáhli barvy a váleček na malování zdí, díky kterému jsem udržela štětec. Nejdřív to šlo ztuha a jen chvilku, ale pak se malování stalo ergoterapií a hybnost ruky se mi trochu lepšila,“ říká Petra, která má již za sebou i vernisáž vlastních obrazů. K tomu, aby se o své malby podělila s okolím, došla postupně. Přátelé chtěli vidět její obrazy pohromadě a naskytla se možnost vystavit je v nymburské kapli. „Pak už to šlo samo. Pár obrazů jsem měla vystavených i v místní kavárně, kde pracují lidé s psychickými problémy, nebo jsem vystavovala v Písku spolu s dalšími hendikepovanými umělci. Narazit můžete i na moje zvířecí (chameleoní) omalovánky pro Zoopark Zájezd,“ upřesňuje s úsměvem malířka a grafička, která nejraději tvoří v barvách. Petra se navíc zúčastnila několika projektů, které pořádala iniciativa Cesta za snem, jejímž cílem je propojit svět hendikepovaných s většinovou společností. Díky tomu se dostala k jejich každoroční akci Metrostav Handy Cyklo Maraton, jejímž symbolem jsou tři jedničky. „Jde vlastně o největší projekt Cesty za snem, při němž týmy, které mají v řadách alespoň jednoho člověka s hendikepem, objedou celou republiku právě s limitem 111 hodin na dojezd do cíle. Proto se tři jedničky staly jejím symbolem,“ upřesňuje, Petra, která se do projektu více zapojila až po té, co ji z Cesty za snem oslovili s žádostí o rozhovor do série »Jedeme v tom spolu«. Při povídání si padli do oka, a tak začala širší spolupráce. „Když se řešila obnova e-shopu se sportovním oblečením, byla šance vytvořit něco úplně nového. Bylo také potřeba, aby se výběru oblečení věnoval někdo, kdo má alespoň trochu vztah k módě, a tak jsem se do toho vrhla já,“ říká nadšeně. Když Petra zboží vybírala, vycházela především z toho, co by bavilo nosit ji, chtěla do kolekce dostat barvy a alespoň částečně ji posunout jiným směrem. „Tehdy mě napadlo využít symbol tří jedniček, aby tam byl jasný odkaz k projektům Cesty za snem. Jednoduše jsem si začala na logo 111 kreslit a vznikla kolekce kytky a geometrie. Kolekce 111 není jen další značka oblečení, je to názor. Názor, že všichni jsme si rovni a že bariéry existují pouze v našich hlavách,“ doplňuje s úsměvem.
I vleže si plní sny - Jak? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 16!
Ví