Studentka Dominika (28) z Brna měla těžkou nehodu - Ztratila paměť!
Před čtyřmi roky se podruhé narodila. Dominika (28) z Brna, která si nepřeje zveřejňovat příjmení, měla při studijním pobytu na Tchaj-wanu vážnou nehodu. Sice přežila, ale ztratila paměť. Po probuzení z kómatu neuměla pořádně mluvit, psát ani číst. Ani dnes si nevzpomíná na to, jak do doby před úrazem žila. Ze dna se však zvedla a pomalu se vrací do normálního života...
Únor 2017 trávila Dominika, tehdejší studentka druhého semestru magisterského studia Vysokého učení technického v Brně, na výměnném pobytu na Tchaj-wanu. Koncem měsíce dostali studenti volno, takže přemýšleli, jak s ním naloží. Pětadvacátého února se Dominika domluvila ještě s dvěma Kanaďany, že vyrazí na skútrech za zážitkem k vodopádům. Tam však nikdy nedojeli. „Z osudného dne si pamatuji pouze to, že se začalo nějak rychle smrákat. Na prvním skútru jsem jela s Patrikem jako spolujezdkyně, vzadu nás doprovázel Quentin. Zničehonic jsme najeli na kovovou konstrukci. Přitom všude okolo byla jen rýžová pole. Proč se nehoda stala, to se už asi nikdy nedozvím,“ začíná vyprávění Dominika. Nehoda měla tragické následky, Patric byl na místě mrtvý, Dominika byla v šoku, ale ještě nějakou dobu při smyslech. Quentin přivolal pomoc a sanitka dívku převezla do nemocnice na CT. Vyšetření neprokázalo žádné vnitřní krvácení. Došlo ale k podezření na poškození cévní stěny sleziny a jater. Během převozu však byly zjištěny i velké problémy s dýcháním a Dominika byla ihned zaintubována. Magnetická rezonance pak ukázala krvácení do mozku. Při nárazu do železné konstrukce došlo totiž v mozku k přetržení axonů – spojů mozkových buněk. Zanedlouho poté upadla do kómatu. „Quentin našel na sociální sítí adresu mé sestry, které napsal, co se stalo. Nicméně sám nevěděl, jak to se mnou je. Maminka se starší sestrou Sárou, která kvůli mému úrazu přerušila vysokoškolské studium, se za mnou vydaly na Tchaj-wan, i když se máma dušovala, že do letadla nikdy nevleze,“ líčí Dominika a dodává, že to s ní v nemocnici asi neměli moc jednoduché. „Prý jsem musela být přivázaná k posteli. Údajně jsem v kómatu házela rukama, tak abych si ještě neublížila, a hrozně jsem skřípala zuby.“
Návrat domů
I když se Dominika v osudný den připojistila, přesun domů se neobešel bez problémů. V pojišťovně měli za to, že mohlo dojít k podvodu, protože pojištění mělo začít platit až v den připsání dané částky na účet. Peníze za pojistné však přišly později… „Problémy s pojišťovnou se táhly týdny. Musela jsem tak na Tchaj-wanu podstoupit další operaci, kdy mi namísto intubace provedli tracheostomii,“ krčí rameny Dominika. Nakonec se problémy kolem pojištění vyřešily a speciální letadlo s dvěma německými lékaři ji po měsíčním pobytu v Asii přivezlo domů, do Brna. Když se Dominika 28. března 2017 probrala v brněnské nemocnici z kómatu, začal pro ni nový život. „Byla jsem zpočátku jako mimino v těle 24leté holky. Neuměla jsem souvisle mluvit. Jen jsem pořád něco nesrozumitelného brebtala. Byla jsem úplně mimo, na nic jsem se nedokázala soustředit,“ vybavuje si Dominika první dojmy po probuzení. Chodila za ní maminka, samoživitelka tří dcer, protože tatínek zemřel. Dominika ji však nejdřív vůbec nepoznala. Musela nosit pleny a být neustále pod dohledem nemocničního personálu. Byla agresivní a hyperaktivní, takže brala léky na utlumení. I tak byla skoro neudržitelná. Jednou utekla na záchod, kde vyrvala ze zdi vodovodní kohoutek, jindy chtěla skočit z okna. Dokázala lámaně přečíst jméno na vizitce zdravotní sestry, ale na běžné otázky odpovědět neuměla. „To vše znám z vyprávění svého nejbližšího okolí. Matně si jen vzpomínám na procházky po nemocničním parku. Vše se mi tehdy zdálo hrozně krásné. Viděla jsem zrovna kvetoucí zlatý déšť, do kterého foukal vítr. Bylo to pro mě něco neuvěřitelně nádherného, stejně jako mnoho dalších věcí. Jen jsem nic neuměla pojmenovat. Všechno bylo pro mě nové. Byla jsem jako malé dítě, které všechno zkoumá a ochutnává.“
Nové začátky - O těch čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 5.