Operní pěvkyně Andrea Tögel Kalivodová (41) o svých třech chlapech v domácnosti...
Doma má dva malé, ale hodně temperamentní kluky Adriana (4) a Sebastiana (2). Přesto je už operní pěvkyně Andrea Tögel Kalivodová (41) v plném pěveckém nasazení. Jak zvládá práci a rodinu? Klape jí to s manželem Radkem Tögelem? A kdo je u nich doma ten praktičtější?
Andreo, máte dvě malé děti a k tomu už pracujete. Jak to zvládáte?
„U obou dětí jsem se vrátila k práci hodně rychle. Jako vrcholový sportovec musí být pořád v tréninku, tak u zpěváka je to podobné, neboť má dva důležité svaly – hlasivky, které musí být pořád v pohybu. Vždycky jsem šla do práce po hlavě, protože ten trénink byl důležitý a navíc přicházely nabídky, které se nedaly odmítnout. Byl to samozřejmě na mne tlak a velká odpovědnost, jak profesní, tak vůči dětem. Díky tomu, že moje fyzická i mentální stránka byla dobře nastavená na návrat, krásně se to zvládlo.“
Je to i tak, že si zpěvačka nemůže dovolit zůstat doma? Měla jste obavy z konkurence?
„Naše povolání je takové, že se nikdo z nikoho »nepodělá«. Můžu mít jakékoliv postavení, jakoukoli vybudovanou pozici, ale musím ji pořád obhajovat. Je hodně dobrých umělců, každý chce zpívat a každý se chce ukázat, a tak musím neustále dokazovat, že na to mám, že umím zpívat.“
Jak to vzala nejbližší rodina, že jste brzy po narození dětí šla pracovat?
„Je pravda, že někdy člověka dokážou rozhodit z konceptu zrovna ti nejbližší. Když vám maminka, teta, babička řeknou – takhle se to dělat nemá, dělej to takhle – přemýšlíte o tom a někdy vás to dokáže trošičku uzemnit ve vašem rozletu. Já ale říkám – vyslechněte si dobré rady, ale vždy si je rozklíčujte podle svého a hlavně poslouchejte vlastní vnitřní hlas. I dobře míněné rady můžou někdy způsobit to, že vám neudělají v životě dobře.“
Co manžel? Tomu nevadí, že má doma umělkyni, která není klasickou ženou v domácnosti?
„Vůbec mu to nevadí. On mě vždycky ve všem podporoval a podporuje, má za všech okolností pozitivní pohled na svět. A mezi sebou máme takovou symbiózu, že jsme oba spokojení. K té jsme ovšem, museli dospět a naučit se vyslechnout jeden druhého. Na vytvoření harmonie a pohody se musí vzájemně pracovat. Každá povaha je jiná a velmi důležitá je správná komunikace, umění vyslechnout a také správně sdělit pocit.“
Čeho si na svém muži nejvíc ceníte?
„On je určitě ten pragmatičtější v našem vztahu, a s tím si mě už bral. Já jsem si ho zase brala s tím, že je to chlap, který mi věci říká, jak jsou, a nebere si servítky. A to je pro mě výzva, protože je upřímný. Rozhodně mi nemaže med kolem pusy, a tím mě hodně posouvá dál.“
Jestli tomu rozumím, domácnost tedy stojí spíše na něm, kromě toho že máte paní na úklid… Vy ho v tom takhle necháváte?
„Ale on to dělá rád. (směje se). Já se samozřejmě snažím zastat v domácnosti maximum, ale pokud mám třeba tři koncerty za sebou, pak pomůže a zaskočí on. My opravdu nejsme klasický český pár. Každý do domácnosti přináší něco jiného. Já třeba donesu domů z koncertu padesát růží a můj muž vánočku 😊. On prostě vždycky přichází s těmi praktickými věcmi a já zase s těmi, které jsou hezké, pro potěchu ducha a pro estetično. Už jsem se ale od něho hodně praktického naučila a stále se zlepšuji.“
A co vaši synové, když to máte doma, jak říkáte, jiné…
„Nejsou to normální děti, protože jsou opravdu velice temperamentní. Když je někam posadím, tak tam rozhodně nezůstanou. Kluci jsou opravdu velmi chytré bytosti, přemýšlí o věcech a myslí jeden na druhého. Jasně, když se o něco přou, je to docela mazec, ale jsou to prostě správní chlapi. Rozhodně to nejsou poseroutkové, s žádným poseroutkou bych totiž nemohla vydržet. Já mám doma tři statečné chlapy.“
Chtěla by Andrea ještě holčičku a jaký má receprt na spokojenost? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 6.