Barbora Munzarová (47): Za co jsem rodičům vděčná?
V těchto dnech prožívá nejtěžší období svého života. Bára Munzarová (47) minulý pátek pohřbila svého otce Luďka Munzara (+85). Do posledního dne byl tento skvělý herec obklopen milující rodinou. Dcera s ním měla velmi vřelý vztah, stejně tak i se svojí maminkou Janou Hlaváčovou (80), kterou sužuje Parkinsonova nemoc a poslední dobou ani nevychází z domu. Bára se tak musí momentálně vyrovnávat nejen s bolestnou ztrátou jednoho z rodičů. Pro svého milovaného tatínka uspořádala alespoň velkolepé rozloučení. Navždy jí už ale bude chybět…
Dali jí to nejcennější
Ačkoliv pochází z herecké rodiny, jako dítě Bára raději sportovala než, aby snila o stejném povolání jako její rodiče. Po gymnáziu chtěla studovat na fakultě tělesné výchovy a sportu, až jako druhou školu si vybrala DAMU. Tam ji ale přijali hned a o její budoucnosti bylo rozhodnuto. „Maminka kvůli tomu, že jsem se dostala na činohru na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, ze školy odešla. Abychom se tam nepotkávaly, přestože tam měla docenturu a byla kovaná paní profesorka herectví. Udělala to proto, aby mně uvolnila místo. Za to jsem jí byla velmi vděčná,“ svěřila se Munzarová na Českém rozhlase Plus. V roce 1995 začínala v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla, odkud přešla do Divadla na Vinohradech. Nikdy ale netoužila být jen dcerou známých rodičů. Přestože ji oba ve všem podporovali, ráda si šla vlastní cestou. „Když jsem přišla do Prahy, maminka mně nabídla, abych s ní hrála v nějaké komedii. Odmítla jsem to, protože jsem v začátcích nechtěla stát s paní Hlaváčovou na jevišti, abych neokoukávala manýry, které mně stejně nikdo neodpáře. Stejně mám podobnou intonaci hlasu, stejné pohyby... Když jsem hrála v jednom představení kluka a měla knír, říkali: Munzar stojí na jevišti. A později, když jsme se potkaly s maminkou ve vinohradském angažmá, už jsem od toho byla svobodná,“ svěřila dále. Před časem se také rozpovídala o tom, že vyrůstala ve svobodomyslné atmosféře, čehož si velmi váží. Od rodičů dostala do života to nejcennější. A tím není myšlen třípatrový rodinný dům v Modřanech, který zesnulý Munzar nechal před časem přepsat na svou dceru formou darovací smlouvy. To nejlepší, co Bára po tátovi zdědila, je především láska k herectví i k motorům…. Zatímco on propadl létání a závodění v automobilových veteránech, ona miluje rychlé motorky. Do života jí rodiče dali ještě jednu podstatnou věc, a to lásku. „To v první řadě. Víru v dobro, obrovskou podporu ve všem, pro co jsem se svobodně rozhodla. Nebojím se být sama sebou, i když se někdy svými názory vymykám většině. Mírumilovné zázemí a pocit bezpečí, že mohu kdykoliv a s čímkoliv za nimi přijít. Pocit, že milující a nápomocní tu pro mě budou, i kdybych třeba z mladické či jiné nerozvážnosti spáchala bůhvíco. Naučili mě, že není potřeba lhát. Ani ze strachu, ani z dobré vůle druhému neublížit,“ řekla Munzarová pro Novinky.cz.
Společně pod jednou střechou
Celá rodina spolu bez problémů dokázala v rozlehlé modřanské vile dlouhá léta fungovat. Bára tam žila i se svým prvním partnerem, hercem Jiřím Dvořákem (52), a jejich dcerou Annou (17). Manželství ale netrvalo dlouho, rozvedli se po sedmi letech. Při natáčení již zmiňované Ordinace se zamilovala do svého současného manžela Martina Trnavského (48). „Jsem šťastná, že nám společné soužití víc než klape. Je pro mě bytelnou chlapskou oporou a já se konečně mohu pomalu stávat holčičkou. Snažíme se žít v přítomném okamžiku a jeden pro druhého tady být. Hodně spolu cestujeme a plníme si vzájemně tajné sny. Žijeme naplno. Pokud má přijít svatba, přijde v ten správný čas. O tom jsem přesvědčená,“ prohlásila v jednom z rozhovorů Bára a očividně v tu dobu tajila, co chystá. Loni v létě totiž uspořádala tajnou veselku na zahradě rodinného sídla Munzarových. „Svatba byla jen v úzkém kruhu, taková zahradní slavnost,“ popsal Trnavský. Bára své nemocné rodiče samozřejmě nevynechala a přichystala obřad, který si mohli v poklidu užít i oni. „Vážím si jich obou jako lidí s vysokým morálním kreditem a obrovskou odvahou,“ vysvětlovala. V těchto smutných dnech ji může těšit alespoň to, že tatínek mohl na její svatbě ještě být. Teď už Báře zbyla jen nemocná máma, a právě kvůli ní se musí držet nad vodou…
Celý článek čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 6.