Kdy ještě zavolat lékaře a kdy to není nutné...
Vyležet se »z toho«, jít ke svému praktickému lékaři nebo bezprostředně volat záchrannou službu, to je dilema, které bezpochyby někdy řešil každý z nás! Rozpoznat hranici, kdy si můžeme pomoci sami, a kdy už je třeba lékařské intervence, je totiž někdy skutečně těžké. Proto jsme pro vás spolu s odborníky připravili přehled, jak reagovat při různých zdravotních potížích. Berte však tato doporučení pouze jako vodítko, nikoli jako jediný správný návod k léčbě. Zdravotní stav je velice individuální záležitost, a při jakýchkoli pochybnostech nebo zhoršení stavu vždy je lepší vyhledat odbornou pomoc než riskovat zbytečné komplikace…
Křeče v nohou, případně i rukou
Nedostatek nebo nerovnováha minerálních látek, jako jsou hořčík, draslík, vápník, může způsobovat svalové křeče, hlavně večer nebo při fyzické námaze. Dbejte proto na pestrou a vyváženou stravu, případně doplňte hořčík formou minerálních vod nebo doplňků stravy. Příčinou křečí může být však také nízký příjem tekutin nebo nadměrné pocení. Je třeba více pít, minimálně 1,5 až 2 litry tekutin denně. Kromě toho pomůže i jemné protažení. Zkuste dělat přestávky při dlouhém stání nebo sezení – pravidelně se protahovat, zvlášť lýtka, stehna, předloktí. Myslet na lehký pohyb během dne – chůze, kroužení kotníky pod stolem, žilní gymnastika, procházka pro lepší cirkulaci krve. Pomáhá lehká masáž nohou směrem od špiček, přes kotníky nahoru ke kolenům na podporu žilního návratu krve. Vyhýbejte se přepínání svalů bez regenerace, křeče mohou přicházet po přetížení svalů fyzickou námahou – po dlouhém běhu či jiném náročném sportu. Odpočívejte s nohama ve vyvýšené poloze, aby paty byly minimálně 10 cm nad úrovní kyčlí. Sprchujte nohy studenou vodou nebo střídejte studenou a teplou vodu, zlepší to žilní návrat krve směrem k srdci. „Pokud jsou však křeče časté, silné, probouzejí vás v noci, navštivte lékaře. Může jít o příznak vážnějších problémů, jako jsou chronické žilní onemocnění, poruchy krevního oběhu, metabolické nebo neurologické poruchy. Velice zpozorněte i v případě, že máte křeče jen v jedné noze či ruce, nebo v nich přestáváte cítit teplo či chlad,“ doporučuje MUDr. David Ručka, Ph.D. Zamyslete se také, od kdy na křeče trpíte, jestli nemohou souviset s užíváním léků, které jste začali v té době brát. „Křeče v lýtkách v noci a nepříjemné pocity tíhy a napětí v nohou ke konci dne bývají častými příznaky chronického žilního onemocnění. Pravděpodobnost vzrůstá, pokud se v rodině vyskytly metličkové žilky, křečové žíly, případně bércové vředy. Nezbytné je navštívit svého praktického lékaře. Můžete využít online poradnu nebo mapu odborných ambulancí na www.zilniporadna.cz.,“ vysvětluje lékař.
Náhlá porucha nebo ztráta zraku
Příčiny mohou být velmi závažné, i poměrně banální, kdy se zrak zase spraví bez léčby, nicméně laik může jen velmi těžko rozlišit, o kterou poruchu se jedná. „U náhle vzniklé poruchy nebo ztráty zraku je vhodné navštívit lékaře hned, buď vlastního oftalmologa, nebo pohotovost. V mnoha případech rozhoduje čas, zda se podaří zachránit zrak. Mezi takové poruchy patří odchlípení sítnice, které obvykle začíná černou clonou kdekoli v zorném poli, uzávěr sítnicové tepny, kdy člověk ztratí zrak náhle a úplně v celém rozsahu nebo části zorného pole. U mladých lidí může být příčinou ztráty zraku zánět zrakového nervu, který bývá prvním příznakem roztroušené sklerózy. Náhlé nebo prchavé výpadky vidění mohou být prvním příznakem mozkové příhody. Je tedy vidět, že je potřeba takové stavy nepodceňovat,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Klimešová, lékařka oční kliniky Gemini, a dodává, že za náhlými poruchami zraku nemusí být vyloženě závažné potíže, ale také mohou vyvolat obavy. „Patří mezi ně oční migréna, kdy příznaky výpadku vidění trvají přechodnou dobu a samy se upraví. U lidí s cukrovkou, s vysokým tlakem nebo po úrazu oka nebo hlavy může zase dojít ke krvácení do sklivce, které způsobí ztrátu vidění, ale po vstřebání krve se zrak pozvolna začne upravovat. Další skupinou onemocnění očí, u nichž vzniká náhlá ztráta nebo zhoršení zraku, jsou onemocnění, které jsou provázeny bolestí nebo zčervenáním oka. V takových případech lidé lékaře obvykle navštíví automaticky,“ upřesňuje lékařka.
Otok a bolest kloubu
V první řadě je důležité poškozený kloub znehybnit, což je zásadní ke správnému průběhu hojení. Pokud nemáte k dispozici ortézu, postačí i stahovací obvaz. Je ovšem třeba dbát na to, aby nedošlo k přílišnému utažení, které by mohlo omezit cirkulaci krve. Končetina by se měla vždy zvednout nad úroveň srdce, dolní končetinu stačí dát do vodorovné polohy. Dále je třeba naordinovat si úplný klid na jeden až tři dny, poté zátěž dávkovat podle tolerance. „Co se týče ledování, toto doporučení je již překonané. Fyzioterepauté Dubois a Esculier ve svém odborném článku z roku 2019 doporučují nechladit ledem. Důvodů, proč to nedělat, je několik, ten nejdůležitější je, že při výrazném ochlazení tkáně dochází ke zpomalení ozdravných procesů,“ uvádí MUDr. Andrea Švojgrová. Je-li kloub stále velmi oteklý, bolestivý a není možné s ním hýbat, je na místě navštívit lékaře. Odborný názor je nutný také v případě, pokud došlo při úrazu ke slyšitelnému lupnutí. „Pokud byl slyšet během úrazu zvukový fenomén, pak je to velmi často známka těžkého postižení vazů – natržení či přetržení – či poškození kosti. V tomto případě je vhodné navštívit lékaře ke zhodnocení celkového stavu. Při viditelné deformaci kloubu či kosti zase jde s největší pravděpodobností o vykloubení či zlomeninu. S člověkem nehýbáme, zajistíme mu teplo a bezpečí a k transportu do nemocnice zavoláme záchrannou službu. Nedáváme nic jíst ani pít, kdyby bylo třeba urgentní operace,“ doplňuje lékařka.
Pocit na omdlení, slabost, závratě
„Pokud člověka postihne náhlá slabost či motání hlavy, jejichž příčinou může být dehydratace (obvykle v horkých dnech a u starších lidí) nebo hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi, typická pro diabetiky, případně u lidí, kteří celý den nejedli, po velké námaze či sportovním výkonu), pak je rychlou pomocí bonbón, džus, coca-cola, cukr. V každém případě je dobré zvýšit tlak v hlavě (zvednout nohy nad úroveň hlavy), pustit na sebe čerstvý vzduch, případně položit studený obklad na čelo,“ vysvětluje Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Závratě se většinou neobjevují jako samostatné onemocnění, ale primárně bývají symptomem nějaké další nemoci. A k těm je člověk s přibývajícím věkem náchylnější. U starých lidí bývá příčinou závratě porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen, nebo zvápenatění zadní, spodní malé mozkové arterie (tepny, cévy), dále příliš vysoký nebo kolísavý krevní tlak. U mladých lidí je nejčastější příčinou závratě zase nízký tlak krve. Dále mohou závrať vyvolat různá poškození krční páteře, například při osteoporóze obratlů nebo artróze kloubů páteře. Nezřídka se objevují také psychogenní závratě, které souvisí s úzkostmi, depresemi a nadměrným stresem. Pokud závratě vznikají při změně polohy hlavy, při jejím otáčení nebo při zvednutí ze sedu do stoje či pokládání hlavy na polštář, většinou se jedná o BPPV, tzv. polohová vertiga, často doprovázená nevolností a zvracením. Ta lze řešit s pomocí fyzioterapeuta školeného na manévry s vestibulárním aparátem. „Při opakujících se potížích tohoto typu je třeba vyhledat odbornou pomoc a odhalit hlubší příčinu (neurologickou, kardiovaskulární, metabolickou, psychologickou apod.),“ dodává fyzioterapeutka.
O silné bolesti hlavy, píchání na hrudi, zhoršeném vidění či urologických problémech čtěte v tištěném APŽ číslo 17.
