Volat, či nevolat lékaře? Poradíme!
Vyležet se »z toho«, jít ke svému praktickému lékaři nebo bezprostředně volat záchrannou službu, to je dilema, které bezpochyby někdy řešil každý z nás! Rozpoznat hranici, kdy si můžeme pomoci sami, a kdy už je třeba lékařské intervence, je totiž někdy skutečně těžké. Proto jsme pro vás spolu s odborníky připravili přehled, jak reagovat při různých zdravotních potížích. Berte však tato doporučení pouze jako vodítko, nikoli jako jediný správný návod k léčbě. Zdravotní stav je velice individuální záležitost, a při jakýchkoli pochybnostech nebo zhoršení stavu vždy je lepší vyhledat odbornou pomoc než riskovat zbytečné komplikace…
Bolest břicha
„Pokud se objeví mírné bolesti břicha nebo potíže s vyprazdňováním (zácpa, průjem), volíme nejdříve dietní opatření. Při průjmu a bolesti břicha je důležité přijímat dostatek tekutin (např. také rehydratační roztok a iontové nápoje) a spíše suchou stravu, u zácpy je také nutné dostatečně pít. Dále můžeme vyzkoušet potraviny usnadňující vyprazdňování, například švestky, potraviny s množstvím vlákniny nebo psylium. Velmi účinný také pohyb, který rozpohybuje střeva a usnadní vyprazdňování,“ doporučuje MUDr. Roman Košek, rodinný lékař z kliniky Health+. Na pozoru by měl být člověk tehdy, když bolest neustupuje, je spojená s horečkou, zvracením nebo krví ve stolici, nebo naopak dojde k zástavě peristaltiky (pohybů střeva). Dále také v případě, že průjem trvá déle než 2 až 3 dny, ve stolici se objevuje krev nebo hlen, přidává se vysoká horečka, bolest je silná s narůstající intenzitou, člověk je dehydrovaný a zmatený. „V případě, že pacient trpí bolestí v pravém podbřišku, může se jednat o zánět slepého střeva, bolesti v horní polovině břicha mohou být při žlučníku nebo žaludečních vředech, v takových případech a také pokud se ve stolici objeví krev nebo je břicho tvrdé a vzedmuté, by měl pacient co nejdříve vyhledat lékaře,“ doplňuje lékař.
Bolest v krku
Projevuje se v oblasti horních polykacích, resp. dýchacích cest (hltan, vchod do hrtanu, horní části jícnu). Mezi příznaky patří pálení v krku, škrábání, pocit cizího tělesa, bolestivé polykání, zduřená sliznice, chrapot, pokašlávání. „Léčba spočívá v tlumení bolesti, zvlhčování sliznice krku a podpoře hojení podrážděné sliznice. Vhodné jsou různé pastilky, spreje nebo kloktadla. Po jejich použití není vhodné po dobu asi 20 až 30 minut jíst, pít, čistit zuby nebo vyplachovat ústa,“ říká PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka BENU lékáren. Z režimových opatření dále doporučuje: Priessniztův obklad, zvlhčování vzduchu, pít dostatek tekutin, cumlání kyselých bonbonů, hlasový klid a dostatek odpočinku. Pokud však bolesti neustupují ani po léčbě, navíc se zhoršují a přidává se k nim teplota nad 39 °C a další symptomy, je návštěva lékaře nezbytná.
Horečka
Nejedná se o nemoc, »pouze« o zvýšenou tělesnou teplotu nad 38 °C, která nám zpravidla ohlašuje přítomnost nějakého druhu infekce. „Léčba může být farmakologická nebo nefarmakologická. Farmakologická léčba spočívá v podání léků, tzv. antipyretik (např. paracetamol, ibuprofen), které snižují horečku. Důležitý je také dostatečný pitný režim. Mezi nefarmalogickou léčbu řadíme fyzikální metody, jako jsou zábaly, omývání houbou (sponging) nebo sprchování vlažnou vodou,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová s tím, že většinou tato domácí léčba zabere. S návštěvou lékaře však neotálejte, pokud je teplota vyšší než 38 °C a po léčbě neklesá, tento stav trvá více než tři dny a nijak se nelepší. Stejně tak v případě, že se horečka vyšplhá k 40 °C a výše (u menších dětí nad 39 °C, u těch úplně nejmenších nad 38 °C) a nelze během dne srazit, a zvlášť tehdy, provází-li ji další příznaky, jako jsou vyrážka, zvracení či průjem, bolest hlavy či změny v chování. Pokud se objeví jakékoli poruchy vědomí nebo tzv. febrilní křeče, je nutné ihned volat záchrannou službu.
Kašel
Stejně jako teplota, ani kašel není nemoc, ale jenom její příznak. Jde o základní obranný mechanismus, který udržuje volné dýchací cesty. Jakmile vnikne do dýchacích cest nějaká bakterie, vir, případně jen kouř, brání se zvýšením produkce hlenu a jeho vykašláváním. Kašel nejčastěji provází onemocnění dýchacího ústrojí a jeho léčba se liší podle typu. „Na suchý kašel bez přítomnosti hlenu se podávají tzv. antitusika, která kašel potlačují. V případě produktivního průduškového kašle s přítomností hlenu se používají tzv. mukolytika, která pomáhají hlen z dýchacích cest odstraňovat. Antitusika a mukolytika by se neměla kombinovat, protože útlum kašlacího reflexu vede ke hromadění hlenu v dýchacích cestách, a může tak dojít k obstrukci plic,“ popisuje PharmDr. Ivana Lánová. Jako režimová opatření pak doporučuje dostatečný pitný režim (vhodné jsou bylinné čaje obsahující jitrocel, mateřídoušku, lípu, proskurník, šípek nebo lékořici), zvlhčování vzduchu v bytě a přiměřená teplota v místnosti. Kašel většinou odezní během sedmi až deseti dny a obvykle kvůli němu není třeba navštívit lékaře, v určitých případech by se však neměla odkládat. Odborné posouzení je na místě v těchto situacích: kašel trvá déle než 3 týdny, provází ho horečka vyšší než 39 °C, objevuje se obtížné dýchání, dušnost či sípání, pacient vykašlává žlutý či zelený hlen nebo krev.
Více potíží v tištěné APŽ číslo 17.
