Zdravotní potíže není radno podceňovat, ne vždy vyžadují okamžitý odborný zásah...
Vyležet se »z toho«, jít ke svému praktickému lékaři nebo bezprostředně volat záchrannou službu, to je dilema, které bezpochyby někdy řešil každý z nás! Rozpoznat hranici, kdy si můžeme pomoci sami, a kdy už je třeba lékařské intervence, je totiž někdy skutečně těžké. Proto jsme pro vás spolu s odborníky připravili přehled, jak reagovat při různých zdravotních potížích. Berte však tato doporučení pouze jako vodítko, nikoli jako jediný správný návod k léčbě. Zdravotní stav je velice individuální záležitost, a při jakýchkoli pochybnostech nebo zhoršení stavu vždy je lepší vyhledat odbornou pomoc než riskovat zbytečné komplikace…
Akutní bolest zad nebo krku
Hlavními kameny léčby akutních bolestí zad (zablokovaná záda, skřípnutý nerv) jsou klid, zpevnění dané oblasti bederním pásem či krčním límcem a tlumení bolesti. „Tišení bolesti pomocí léků je základní terapií akutních bolestí zad. Správný postup je začít s léky, které jsou volně dostupné v lékárně. Pokud během několika dní nepřinese tato léčba úlevu, poraďte se svým praktickým lékařem. Lehký pohyb je možný, ale s opatrností – léky bolest ztlumí, ale neznamená to, že by problém vymizel. Tělo potřebuje nějaký čas k uzdravení a pro správný průběh hojení je třeba s danou oblastí hýbat minimálně,“ vysvětluje MUDr. Andrea Švojgrová, primářka rehabilitačního oddělení nemocnice v Rakovníku. Co se týče teplých obkladů nebo sprchy, s tímto velký pozor. „Teplo má sice uvolňující účinky, ale může se stát, že se uvolní ochranný svalový spasmus, a potíže se ještě zhorší. Ze stejného důvodu je třeba dát pozor na myorelaxační léky (léky uvolňující svalový tonus). Lepší varianta je danou oblast zpevnit – ideálně bederním pásem či měkkým krčním límcem, a udržet v pasivním teplu,“ upozorňuje primářka. Stejně tak je opatrnosti namístě, pokud jde o jemné protažení a uvolňovací cviky. „Skvělá věc, ale musíte je umět! Proto je tak důležitá prevence. Je třeba naučit se cvičení, které vám pomůže při akutních potížích, ještě předtím než se to stane. Provádění cviků, které neumíte správně provést, může vést ke zhoršení bolestí. Fyzioterapeut vás rád naučí jak na to,“ dodává primářka. Pokud je bolest extrémní a vystřeluje do rukou či nohou nebo ji provází brnění či necitlivost, je nutné vyhledat odbornou pomoc. „Pokud se vám to stane mimo pracovní dobu vašeho praktického lékaře zvažte, jestli má smysl jít si sednout na několik hodin do čekárny v nemocnici. Důležité je tišit bolest – mějte proto doma malou zásobu léků na bolest, u kterých máte vyzkoušeno, že fungují. Nemusí jich být mnoho, stačí zásoba na tři dny,“ míní MUDr. Švojgrová. Pokud se však k bolestem přidá ztráta kontroly nad močením nebo vyprazdňováním, může jít o závažný problém s páteří a není na co čekat. „Jedná o takzvaný syndrom kaudy. Výhřez meziobratlové ploténky uskřípne kořenové nervy v oblasti horní bederní páteře. Jedním z projevů je porucha močení a odchodu stolice. Jedná se o urgentní stav, kdy je třeba chirurgického zákroku do 24 hodin od vzniku potíží. Při včasném zásahu dochází k plnému uzdravení. Také v případě nehod je lékařské vyšetření nezbytné. Pokud dojde k úrazu či pádu, s člověkem nehýbejte, udržte ho v teple a bezpečí a zavolejte záchranku. Při neodborné manipulaci by mohlo dojít ke zhoršení poškození,“ varuje primářka.
Alergie a alergické reakce 
„Projevovat se mohou mnoha různými způsoby a pro lepší přehlednost je obecně lepší dělit příznaky podle alergických onemocnění a dle toho k nim také přistupovat – alergická rýma, průduškové astma, kopřivka, atopický ekzém. Většina z nich lze v lehčích počátečních fázích řešit podomácku, ale třeba s dušností typickou pro astma toho člověk sám moc nenadělá a všechny inhalační průduškové léky jsou na předpis,“ uvádí Michal Závacký, odborník na alergie a šéfredaktor portálu ProAlergiky.cz. U velmi citlivých jedinců ovšem může být alergická reakce na některé alergeny prudká a postihnout větší oblasti těla, například v podobě vyrážky na kůži po celém těle, otoků obličeje, jazyka a hrtanu, vážných problémů s dechem nebo i mdlob a ztráty vědomí (tzv. anafylaktický šok, který v těžké formě může vést k úmrtí). „Takovou reakci umějí vyvolat třeba arašídy, sezamová semínka, ryby, mořské plody nebo včelí a vosí jed. Pokud se objeví poprvé v životě a postižený není vybaven žádnými léky, je potřeba okamžitě kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na lince 155. V případě mírnějších potíží doporučujeme při nejbližší příležitosti navštívit praktického lékaře, který může doporučit specializované vyšetření na alergologii,“ doplňuje Závacký.
Více potíží v tištěném APŽ číslo 17.
