Při prázdninových radovánkách je zvýšené riziko úrazů a zdravotních potíží!
Většina z nás během léta dělá to, k čemu se v průběhu zbytku roku tolik nedostane. Vystavujeme kůži sluníčku, plaveme, chodíme po horách, jezdíme na kole, zkoušíme exotická jídla nebo se věnujeme různým netradičním aktivitám. Jedna věc je si léto opravdu užít a zkusit něco nového, na druhou stranu bychom měli mít na paměti, že nic není bez rizika. Nejlepší je tedy úrazům a zbytečným zdravotním komplikacím předcházet, a když už se něco přece jen stane, mít dobře vybavenou cestovní lékárničku…
1. Turistika a procházky v přírodě
Puchýře: Nejčastěji vzniknou po delším pochodu nebo z nevhodné obuvi. Obvykle se objevují na patě, prstech či chodidlech. Jde o poranění kůže, kdy v místě poranění vznikne dutina naplněná tekutinou, nejčastěji tkáňovým mokem. Ta má chránit spodní část tkáně kůže před dalším poškozením, které vzniká kvůli tření nebo tlaku. Prevencí proti vzniku puchýře je nošení vhodné vzdušné obuvi, dále nechodit v nových »nevyšlápnutých« botách na delší pochody a dostatečná hygiena.
Ošetření: Puchýř nestrhávejte, v terénu ho alespoň přelepíme náplastí v místě, kde se o něj tře obuv či oblečení. V domácích podmínkách si umyjte ruce a puchýř opatrně propíchněte sterilní jehlou, vymačkejte tekutinu, místo vydezinfikujte a zakryjte náplastí či obvazem. Proti bolesti a jako dezinfekce může pomoci aloe vera gel, obklad ze zeleného čaje či heřmánku.
* Výron kotníku či prstu: Tento úraz nás může zastihnout na výletě, když šatně šlápneme, při sportu nebo jen při běžném klopýtnutí na pláži, kdy si, jak se říká, ukopneme palec. Znamená to, že kloubní pouzdro a okolní vazy jsou mírně poškozeny, ale kloub zůstává stabilní. Vytváří se otok a modřina, hybnost v kloubu je omezená.
Ošetření: Obvykle se řeší ledováním a znehybněním. Doba hojení bývá 2 až 4 týdny podle rozsahu poranění. „Proti otokům je dobré ležet s nohou nebo rukou vyvýšenou nad úroveň srdce a od bolesti alespoň krátkodobě uleví ledové obklady. Lékař může také předepsat preparát na podporu vstřebávání modřin,“ radí hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková a dodává: „Proces hojení na buněčné úrovni dokážeme v moderní fyzioterapii urychlit pomocí včasné aplikace fokusované rázové vlny. Jedná se o technologii fokusované rázové vlny se speciálním aplikátorem, který cílí své elektromagnetické rázy na tkáně a podněcuje jejich přirozenou regeneraci.“
* Hadí uštknutí: V našich podmínkách nás uštknout může jen jeden jedovatý had, a to zmije obecná. Chránit se můžeme dlouhými nohavicemi a pevnou obuví. Pokud na ni narazíme, je potřeba udržovat bezpečný odstup. Zmije je plachá a útočí jen, když se cítí ohrožená. Odborníci radí vyplašit hada např. dupáním.
Ošetření: „V případě uštknutí hadem není třeba jed vysávat, ránu rozřezávat ani končetinu zaškrcovat – to jsou mýty, které mezi laickou veřejností stále přetrvávají, ale naše zdraví v této situaci pravděpodobně neochrání,“ říká MUDr. Ota Štros, praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař Lékařské pohotovosti pro dospělé na EUC Klinice Praha, a dodává: „Uštknutí se může projevovat otokem v místě poranění, zvracením, nevolností, pocením, žízní, bolestmi břicha nebo průjmem, kolapsem, panikou. V nejtěžších případech hrozí i poruchy vědomí, a to často z důvodu alergické reakce. V rámci první pomoci uštknutého uklidníme a ránu můžeme chladit. Pokud se stav zhoršuje, voláme záchranku (u dětí vždy), nebo vyhledáme lékařskou pomoc.
2. Vodní radovánky
Spálená kůže: Sluníčko nepálí jen na pláži, ale i na horách nebo ve městě. Projevuje se růžovým až červeným zbarvením kůže, bolestivostí a vyšší teplotou na dotek, svěděním. V těžších případech se objevují puchýřky naplněné tekutinou, které praskají, u nejtěžších spálenin pak horečka, bolest hlavy, nevolnost či zimnice. Prevencí je omezit pobyt na přímém slunci, používat opalovací krémy s ochranným faktorem podle typu pleti, či užívat betakarotén.
Ošetření: Když se vám na kůži objeví po slunění puchýřky, pomůže chladivý gel po opalování např. s aloe vera, obklad ze zeleného čaje, řepíku či řebříčku, nebo obklad s okurky, zejména na obličej. Pokud jde o oblečení, při spálení kůže je vhodné volné oblečení z přírodních materiálů, které je vzdušné a nelepí se na kůži. Vhodné je nosit i pokrývku hlavy.
Tonutí: Ročně u nás utone až 200 osob. Tonutí může přitom postihnout kohokoliv bez ohledu na věk či plavecké schopnosti. Riziko zvyšuje, přeceníme-li své síly, nebo nás postihne únava či křeče, dále konzumace alkoholu a jiných drog. Překvapit může i náhlý pád do vody, například z loďky nebo paddleboardu. „Při bezprostřední záchraně tonoucího bychom neměli zapomenout také na naši vlastní bezpečnost. Jako první bychom proto měli přivolat pomoc. Pro záchranu tonoucího můžeme pak využít dostupné předměty, například lano, větev, pet lahev nebo záchranný kruh,“ radí MUDr. Ota Štros.
Ošetření: Na břehu otočte postiženého na bok a důkladně vyčistěte ústní dutinu. Zakloňte mu hlavu a zkontrolujte dýchání, případně se pusťte do umělého dýchání.
Pozor na úrazy hlavy!
Každé léto řeší záchranná služba také řadu úrazů způsobených skokem do vody. Skoky do neznámého prostoru jsou jednou z letních nejrizikovějších aktivit, která může v krajním případě skončit i smrtí nebo ochrnutím. Pokud nevíme, co se ve vodě nachází a jaká je tam hloubka, skákat bychom neměli.
Více o tom, co nás může v létě potkat a jak se tomu vyhnout v tištěném APŽ číslo 32.
