Přetěžování chodidel a nesprávná péče o ně způsobuje bolesti nohou, ale i páteře...
Chodidla patří mezi nejpřetěžovanější části našeho těla. Nesou celou jeho váhu, proto se na nich často odráží stav celého pohybového aparátu. Problémy jako například ploché nohy či haluxy a s tím související obtíže se zády, bolesti kloubů a svalů mohou častou souviset s nesprávnou péčí o chodidla. Jaké jsou nejčastější potíže? Lze jim předejít? A jak je řešit?
1. Plochá noha
Je to odchylka nášlapné plochy nohy, která vzniká při oslabení svalů a uvolnění vazů v chodidle. Za normálních okolností se chodidlo souvisle dotýká země plochou u prstů, na vnější straně a patou. Pokud vnitřní hrana nohy poklesne, nášlapná plocha se zvětší. Pokud poklesne i vnitřní kotník pod úroveň vnějšího, vznikají vážnější odchylky. Pro názornost je dobré vědět, že noha má 2 podélné klenby – jednu na vnitřní straně nohy od palce až po patu a druhou od malíčku po patu a 3 příčné klenby – jednu pod prsty a dvě napříč zánártními kostmi, které zajišťují pružnost nohy. „Dá se říci, že si za plochou nohu můžeme většinou sami špatnou obuví či nadměrnou zátěží chodidel. Jsou ale případy, kdy je plochá noha například způsobena geneticky a vzniká srůstem některých tarzálních kostí. V dětském věku je plochá noha velmi častým nálezem, jen malá část potřebuje aktivní léčbu. Do věku cca 3 let se dokonce hovoří o »fyziologickém plochonoží«, kdy se nožní klenba postupně s růstem a zátěží nohy formuje. Léčba zde tedy často není vůbec potřeba a na chůzi venku postačí jen kvalitní obuv s pevnou podrážkou, vhodná je občas také chůze naboso v hrubém terénu (např. v písku nebo po trávě). V dospělosti má velký vliv na vznik plochonoží přetěžování chodidel, které často souvisí s nadváhou či obezitou a nošení tvrdých nepřizpůsobivých bot,“ shrnuje nejčastější příčiny vzniku ploché nohy Bc. Petr Strnad, fyzioterapeut z kliniky Barna Medical. Plochá noha častěji vzniká u žen, neboť mají vlivem estrogenu v těle více vody, mají tedy větší sklon k uvolnění vazů. Přispět k jejímu rozvoji může i váhový přírůstek během těhotenství.
Stupně postižení
Pokud pociťujeme potíže s chodidly, je nutné zjistit, zda se jedná o plochou nohu a jaký je stupeň postižení. „Základem je vyšetření posturografií, vyšetřit je třeba i statický stoj, dynamickou chůzi a díky posturografu odhalíme, zdali pacient přetěžuje přednoží, má příčně ploché chodidlo nebo podélné plochonoží. Na základě vyšetření doporučíme pacientovi specifické cviky a postupy, jak klenbu zkorigovat a začít používat chodidla jiným způsobem,“ shrnuje fyzioterapeut Petr Strnad. K diagnóze pomůže i Véleho test, který můžete provést sami. Postavte se bosou nohou na rovnou podložku a nakloňte se trupem dopředu, pokud se prsty pokrčí jako by se chtěly chytit podlahy, vše by mělo být v pořádku, pokud prsty zůstaly bez výrazné aktivity, svaly chodidla jsou již oslabené a vazy uvolněné. Součástí léčby je vždy série cviků pod dohledem fyzioterapeuta a při plochonoží 2. a 3. stupně nošení tzv. ortopedických vložek, které jsou zpočátku sice velmi nepohodlné, ale pomáhají nohu korigovat. Pomoci může i chůze naboso či v barefoot obuvi.
2. Hallux
Vbočený palec je jednou z nejčastějších deformit chodidla. Je při ní postižený kloub palce a je často doprovázený bolestí. Při haluxu dochází ke vtočení první nártní kosti dovnitř. Tím se mění tvar kloubních plošek, což vede ke vbočení palce. Ten je tak vychýlen ze své přirozené polohy a směřuje k ostatním prstům a nemůže dobře zastávat svoji funkci při stoji a chůzi. To pak ovlivňuje celou nohu, špatný došlap a odraz se dále přenáší do dalších částí dolní končetiny, jako jsou kolena a kyčle, přetěžována je i páteř. Výsledkem je bolest během pohybu a dále také problémy s vybíráním vhodné obuvi. Ta je základem pro prevenci této deformity, ale i v případě, že už vbočeným palcem trpíme. Tření tkáně v okolí kloubu ve špatných botách způsobuje otok a zvětšuje bolestivost kloubu. Častější výskyt halluxu je u žen, a to až v poměru 8:1, při čemž se procento výskytu zvyšuje s věkem. Kromě nevhodné obuvi (podpatek, úzká špička aj.) je příčinou vzniku halluxů dědičnost, hypermobilita kloubů, úraz palce, plochá noha, artróza i hormonální změny v pubertě, těhotenství či menopauze.
Bolestivé potíže
I haluxy mají několik stádií. V prvním je odchylka palce z osy jen malá. Kloub palce je zjevně zvětšený a patrné jsou i známky zánětu, jako jsou bolest, otok, zarudnutí a lokální zvýšení teploty. Druhé stádium je charakterizováno úhybem palce z osy do tzv. valgozity neboli vbočení. Pro třetí je typické vychýlení hlavičky nártní kosti dovnitř, výrazné zkrácení zevních a prodloužení vnitřních kloubních struktur. Poslední stádium je provázeno překrýváním druhého a třetího prstu na noze palcem a zkrácení měkkých tkání. Čím pokročilejší haluxy jsou, tím se zvyšuje bolestivost, hlavně při delším stání a chůzi. Jsou obtížnější veškeré pohybové aktivity, postupně se mění způsob chůze a zmenšuje se rozsah pohybu palce. Léčbu by měl vést fyzioterapeut, který poradí vhodné cviky i obuv. Pomoci může i např. rázová vlna, laser a kineziotape. Vhodná je i cílená fyzioterapie na klenbu chodidla. „Pokud jde o haluxy, dají se zmírnit cvičením. Také pokud pacient chodí naboso nebo nosí barefooty a využívá okolního prostředí, které stimuluje svaly chodidel, např. chůze po lesních nebo hliněných cestách, kde může narazit na nějaké kamínky, větvičky, výrazně stimuluje plosky,“ dodává fyzioterapeut z Barna Medical.
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 45.
