Med - Zázračný produkt přírody...
Když se řekne med, většině se vybaví louka, včela a příjemná sladká chuť. Přichází podzim a v této souvislosti si med určitě také spojíme s prevencí nachlazení a také s pomocí při jeho léčbě. Věděli jste ale, co všechno musí podstoupit včela, abychom si mohli dopřát lžičku medu? Jak správně med vybírat a využívat?
Co to vlastně je
Jde o hustou lepkavou tekutinu vytvářenou především včelami z nektaru květů, který sbírají a zahušťují. Tak vzniká květový med. Další známý je med medovicový, který vzniká zahušťováním medovice, kterou vylučují mšice. Včely jsou na těchto sladkých šťávách závislé a jsou pro ně jedním z hlavních zdrojů živin. Na zimu si z nich vytvářejí zásoby ve formě medu, který je pro ně v tomto období jediným zdrojem potravy. Včela nasaje nektar či medovici, doplní ho několika vlastními enzymy a uloží do tzv. medového váčku. Následně jej donese do úlu a tam předá »náklad« nektaru či medovice sosákem dalším včelám, které ho uloží do buňky plástve. Zde je následně zahušťován a vysušován za vyšších teplot. Tento proces trvá i několik dnů. Po zaplnění buňky a dosažení zralosti je následně med zavíčkován voskovým víčkem, což je signál pro včelaře, že je med vhodný k vytáčení.
Zajímavá čísla
* K výrobě 1 kg medu musí včely navštívit až jeden milion květů. Jedna včela za svůj život nasbírá pouhou půlku čajové lžičky nektaru, a kvůli jednomu gramu navštíví přibližně sedm tisíc květů. Vzpomenout bychom si na to měli vždy, když si budeme užívat blahodárné účinky medu. Zacházejme s ním opatrně a s úctou.
* Med se z téměř 80 procent skládá z cukrů, hlavně fruktózy a glukózy. Podle lokality sběru jsou v něm pak obsaženy další cukry. Ze 17 procent je med tvořen vodou a pouze 5 procent z celkového složení jsou vitaminy, minerály, bílkoviny, aminokyseliny, pyly a další prospěšné látky.
* Tvrzení, že kvůli lidské spotřebě medu včelstva vymírají, není pravdivé. Dobrý včelař nechá včelstvu vždy dostatek medu na přežití. Během zimy včelstvo spotřebuje cca 1 kg medu na měsíc.
Jak ho skladovat
* Je-li med dobře skladován, nemůže se prakticky zkazit. V minulosti dokonce sloužil pro konzervaci potravin. Nakládalo se do něj ovoce i ořechy.
* Med by vždy měl být skladován v čisté uzavíratelné nádobě, aby se do něj nedostala vlhkost a nezačal kvasit. Nejvhodnější je ho uchovávat při teplotě do 25 °C bez přístupu světla, tj. v temnu. Přímé sluneční paprsky snižují obsah zdraví prospěšných látek v medu a jeho antibakteriální účinky, stejně jako dlouhodobé vysoké teploty.
* Za bezpečnou teplotu, kdy med neztrácí své cenné vlastnosti, lze považovat teplotu 50 °C. Můžeme si ho tedy dávat do velmi teplého čaje, ale není vhodné jej dávat do horkého či vřelého čaje (to platí i o jídle). Není ani vhodné med ohřívat v mikrovlnné troubě. Odolnější vůči vysokým teplotám je medovicový med, ani ten by se však neměl vystavovat vyšším teplotám, než je 60 °C.
* Při pastování, po kterém má med méně tekutou konzistenci a které většinou trvá celý den, používají výrobci obvykle teplotu kolem 40 °C.
* Nemějte obavy, když začne med krystalizovat. Není to známka zkažení, jedná se o přirozený proces a důkaz, že se jedná o kvalitní produkt, který neobsahuje nadbytečné množství vody. Pouze akátový med může zůstat tekutý déle než rok, ostatní typy medů postupně mění konzistenci a cukernatí.
* Pokud chcete zkrystalizovaný med rozpustit, aby byl tekutější a dal se lépe používat, můžete jej vložit do vodní lázně o teplotě do 50 °C.
Trocha historie
První informace o využití medu lidmi máme z jeskynních maleb. Staří Řekové i Římané využívaly med jak v kuchyni, tak v léčitelství. Stejně to bylo také ve starověkém Egyptě, odkud se dochovaly záznamy o chovu včel a rozvoji včelařství, a to zhruba z období 2500 let před naším letopočtem. V Egyptě se med také využíval při balzamování těl zemřelých. V dobách středověku bylo včelařství již rozvinutým odvětvím a med se využíval mimo jiné na výrobu medoviny.
Více o medu, včetně medových receptů najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 38.
