LEXIKON ZDRAVÍ: I diabetes může zabíjet...
Každoročně na diabetes umírá kolem 4000 lidí. Nejčastěji jde o diabetiky 2. typu, u kterých nemoc nebyla odhalena nebo je nesprávně léčena. Za úmrtím stojí obvykle komplikace v podobě selhání ledvin či infarktu myokardu.
O co jde
Tato skupina onemocnění se mimo jiné vyznačují zvýšenou hladinou krevního cukru, tj. vyšší glykémií. U zdravého člověka by se glykémie nalačno měla pohybovat v rozmezí 3,8 až 5,6 mmol/l, po jídle může stoupnout až na 7,8 mmol/l. Prokazatelné je onemocnění diabetem, pokud je glykémie nalačno či po jídle vyšší než 11,1 mmol/l. Klíčový pro hladinu krevního cukru je hormon inzulin, který ji snižuje a pak hormon glukagon, který hladinu cukru zvyšuje.
Cukrovka 1. typu
Je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém omylem zničí beta buňky slinivky břišní produkující inzulin. Tělu se pak inzulinu nedostává inzulinu, zvyšuje se hladina krevního cukru, glukóza zůstává v krvi a nevstupuje do buněk jako zdroj energie. „Obecné riziko vzniku cukrovky 1. typu v běžné populaci je asi 0,4 %. Pokud má diabetes 1. typu matka, mají její potomci riziko vzniku diabetu 1. typu cca 4 %, pokud otec, tak 8 %, pokud oba rodiče, tak cca 30 %,“ upozorňuje MUDr. Zuzana Solarová z Centra Diabetologie IKEM. Z celkového množství diabetiků u nás má pouze 7 % diabetes 1. typu. Nemoc se projeví obvykle do věku 15 let, přichází žízeň, časté močení, hubnutí a nevolnost, dále nízký krevní tlak, pocity na zvracení, celková slabost a nechutenství. Léčba je vždy pomocí inzulinu.
Cukrovka 2. typu
Je metabolická porucha, které vzniká převážně v dospělosti. Obvykle se pojí s nadváhou či obezitou a nezdravou životosprávou. Je pro ni typická zvýšená hladina glukózy v krvi a zároveň i rezistence na inzulin, tj. buňky v těle na působení inzulinu nedostatečně reagují.
Kromě genetických faktorů hraje pro její vznik velkou roli vnější prostředí. „U diabetu 2. typu se větší měrou uplatňuje zevní prostředí a také rodinné zvyky, jako třeba nadměrná konzumace jídla a nedostatek pohybu. Dá se hovořit o dědičnosti sociální, což znamená, že se návyky prarodičů a rodičů negenetickou cestou přenášejí na děti. Pro budoucí rozvoj diabetu mohou mít tyto návyky stejný význam jako vlohy genetické. Obecné riziko vzniku cukrovky 2. typu v běžné populaci je asi 10-15 %, pokud má diabetes 2. typu matka nebo otec, mají jejich potomci riziko vzniku diabetu 2. typu cca 25 %, pokud oba rodiče, tak cca 50-75 %,“ upřesňuje MUDr. Zuzana Solarová. Příznaky diabetu 2. typu nastupují plíživě. Obecně jde o žízeň, pocit hladu, i když postižený normálně jí, časté močení, únava, hubnutí bez příčiny, časté infekce močových cest a pohlavních orgánů, špatné hojení ran, zhoršení zraku. Klíčové je změřit glykémii. Léčba úzce souvisí s úpravou životosprávy a redukcí hmotnosti. Podávají se i antidiabetika někdy v kombinaci s inzulinem.
Více nemocí, které nás nejčastěji zabíjejí najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 37.
