Ilona Bittnerová (39) zcestovala svět a přivezla Češkám menstruační kalíšek...
Při studiích na vysoké škole chvíli uvažovala o budoucí vědecké kariéře, nakonec se však našla v podnikání s moderními menstruačními pomůckami. Už v roce 2006 přivezla Ilona Bittnerová (39) do Čech první menstruační kalíšky a dnes platí za odbornici na různá ženská témata. Kromě toho je nadšenou cestovatelkou, navrhuje šaty a šperky, je spolumajitelkou vydavatelství, ale má za sebou i řadu jiných různorodých aktivit. Patří zkrátka k pozoruhodným ženám, které můžou svým příběhem inspirovat nás ostatní.
Ilona pochází z Čelákovic, kde také chodila na základní školu a víceleté gymnázium. Vyrůstala sice v paneláku, ale až tak úplně typické dítě sídliště nebyla, její rodiče se vždycky snažili, aby trávili hodně času v přírodě. „Hodně jsme také cestovali. Moje maminka k tomu byla vedená od svých rodičů a přivedla k tomu i mého tátu. A pokračovali v tom, i když jsem se pak narodila já a brácha. Za komunistů jsme jezdili do Rumunska a Bulharska, kam to šlo, po převratu jsme zase objevovali západní Evropu i její sever,“ vzpomíná Ilona. Kromě toho vždycky inklinovala i ke zvířatům, sotva se naučila chodit, »vrhala« se na ulici na psy a nevynechala jedinou příležitost, aby je mohla zkontaktovat. Na svého prvního psího kamaráda, italského chrta, si však musela počkat do doby, než její táta uznal, že se o něj dokáže sama postarat. „Bylo mi dvanáct nebo třináct, což byl věk, kdy jsem se začínala víc než o psy zajímat o kluky. Navíc moje nezkušenost vedla k tomu, že jsme o rok později nešťastnou náhodou o pejska přišli. Nicméně táta mi hned pořídil dalšího, opět italského chrta, a ten se pak dožil osmnácti let. Od té doby ke mně psi patří, v jednu dobu jsem měla dokonce tři najednou.“ Co se týče dalších dětských přání, jako malá toužila stát se archeoložkou, což jí vydrželo až do střední školy. „Tam ale postupně můj zájem o archeologii opadl, což bylo dané i tím, že patřím ke generaci, která v dějepisu ještě hlavně memorovala data. Naopak jsem měla skvělou učitelku na matematiku a biologii, což mě nakonec přivedlo ke studiu na Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde jsem si vybrala obor učitelství pro střední školy.“ Na vysoké škole ji zase zásadně ovlivnil profesor tělesné výchovy. Ilona, která měla na střední škole z tělocviku vždycky dvojku a neměla k němu žádný extra vztah, se najednou dala na plavání a kanoistiku, jezdila divokou vodu, chodila treky, intenzivně lyžovala a dokonce si udělala kurz na lyžařskou instruktorku. A začala také aktivně cestovat, což jí vydrželo v podstatě do současnosti, kdy už je dvojnásobnou mámou. „Svoje první větší cesty jsem podnikla s přáteli z vysoké školy na Kamčatku a do Kyrgyzstánu. Byli jsme i ve vysokých horách, což bylo náročné, ale vždycky jsem všechny treky dala, byť jsem nikdy nebyla nejrychlejší,“ směje se Ilona: „Zpětně vidím, že všechny znalosti, které jsem nabyla studiem, byly fajn, nejpodstatnější bylo ale všechno to kolem, ať přátelé, sport nebo cestování.“
Začátky podnikání'
Během vysokoškolských studií Ilona uvažovala o budoucí vědecké kariéře, nicméně nakonec se její život ubral jiným směrem. Odradily ji jednak tehdejší obecné poměry ve výzkumu a hlavně objevila něco, pro co se nadchla mnohem víc. „Kamarádka Magda mi řekla o menstruačním kalíšku, a když jsem ho pak také vyzkoušela, přesvědčila jsem jí, že ho musíme dovézt i do Čech. Vždycky jsem totiž měla problémy s tampóny, trpěla jsem kvůli nim na migrény a s kalíškem bylo najednou po bolestech. Měla jsem pocit, že ho tady budou všichni chtít.“ Daly dohromady všechny své úspory, za které si nechaly dovézt zboží z Anglie, udělaly jednoduché webové stránky a začaly šířit osvětu. „Nic moc se ale nedělo. Zjistily jsme, že ženy jsou u nás velmi konzervativní, zvlášť co se týče menstruační hygieny,“ dodává Ilona. Brzy poté odjela Magda na tříměsíční pobyt do Zambie, kde působila v rámci charitativního projektu jako učitelka, a domluvily se, že tam za ní Ilona přiletí, a budou spolu ještě dál cestovat. „Ukázalo se ale, že letenky do vedlejší Tanzanie jsou o půlku levnější, takže jsem se rozhodla, že poletím tam, a do Zambie přejedu. Jediný problém byl ten, že Tanzanie je poměrně veliká a samotné se mi jet nechtělo, což jsem vyřešila tak, že jsem si našla spolucestujícího na inzerát. Rok předtím jsem měla podobnou zkušenost se spolujízdou v Albánii, kterou jsem projela se dvěma kluky trabantem, a bylo to super, takže se to nabízelo i v této situaci.“ S Danielem, jak se její spolucestující jmenoval, nejen viděla kus Afriky, ale také ji přivedl k obchodu s africkými obrazy, kterému se pak věnovala ještě pár let. „Bylo to báječné období, otevřel se mi zase úplně jiný svět. Každý rok jsem jezdila do Tanzanie, kde jsem nakoupila od umělců obrazy, a tady v Čechách jsem pak pořádala prodejní výstavy.“ Nadarmo však nepřišla ani její snaha rozjet v Čechách byznys s menstruačními kalíšky. Na e-shopu se prakticky den ze dne strhla neuvěřitelná lavina objednávek, z čehož bylo jasné, že produkt konečně našel svou cílovou skupinu. „Bylo to právě ještě v době, když jsme s Magdou poprvé cestovaly po Africe, a vyšel o nás článek v Cosmopolitanu. Popisoval naše putování a nesl se v duchu »My dvě s kalíškem v Africe«. Zájem byl opravdu neuvěřitelný, Magdina maminka tady pomalu nestíhala řešit všechny objednávky,“ říká Ilona. Internetové podnikání se jim tedy úspěšně rozjelo a následně i pokračovalo, nicméně po pár letech se Magda rozhodla podnik opustit. Jako molekulární bioložka se chtěla více věnovat vědecké kariéře, navíc se s manželem přestěhovala do Švýcarska.
Farmaření a rodina? Zda to jde a mnohem více se dočtete v tištěném Aha! pro ženy číslo 50.
