Hvězda Doktorů z Počátků Uršula Kluková (74) o svém nalomeném zdraví a životě bez partnera: "Na konec světa jsem připravená!"
Mikádo a nezapomenutelný smích. To je přesně Uršula Kluková (74). I když ale herečka téměř vždy působí optimisticky, v životě to nemá jednoduché. Je na všechno sama. Pendluje mezi Prahou a Broumovem, kde koupila obrovský dům, ve kterém jako dítě vyrůstala. Po kouskách ho opravuje, ale nemá dost peněz a ani nikoho blízkého, kdo by jí pomáhal. Dvakrát rozvedená herečka byla původně zdravotní sestra, která pomohla na svět spoustě dětí. Jí samotné se však o velké rodině rozplynul, má pouze jediného syna. V rozhovoru pro Aha! pro ženy prozradila, že si dává sama za vinu, že nedokázala svým nejbližším vytvořit harmonický život. K tomu ji ještě trápí zdraví…
Hned na úvod se přiznám, že jsem se bála, že na naše setkání vůbec nedorazíte. Slyšela jsem totiž, že máte něco s kolenem. Jste v pořádku?
„To je pravda, mám problémy s kolenem, ale mám i jiné věci. A to neznamená, že bych nepřišla. Mám utržený meniskus, ale zatím nějak funguji. Budu muset asi na operaci.“
Léčíte se i svépomocí? Mastičky, čaje a podobně?
„Piju různé čaje a snažím se udržet, abych nemusela chodit k lékaři. A dokonce radím i kamarádkám. Konzultujeme společně různé choroby. Ale většinou mě stejně neposlechnou.“ (směje se)
Až když je jim hůř, tak poslechnou...
„No, to taky neposlechnou.“
Věříte také na nadpozemské věci?
„Věřím. O posmrtném životě jsem sice zatím moc nepřemýšlela, ale věřím, že věcí kolem nás je daleko víc než těch, které vidíme.“
Stalo se vám něco zvláštního Třeba jste spatřila ducha?
„Ne. Ale rozhodně věřím tomu, že dům, ve kterém žiju od svého útlého dětství a kde přede mnou žilo hodně lidí, jsou tam přítomné duše všech těch lidí a mají mě rádi.“
Vy nebydlíte v Praze?
„Bydlím v Praze, ale víc jsem v Broumově. Tam jsem vyrůstala od svých šesti let. Koupila jsem barák, ve kterém jsem vyrůstala a pořád ho rekonstruuji. Je to starý a velký dům, dělala jsem střechu, teď musím dodělat fasádu a dva nové schody, takže pořád to dělám po kouskách, protože nemám tolik peněz, abych to udělala najednou.“
Kdo vám s tím pomáhá?
„Nikdo. Musím si vždycky najmout lidi. Jinak mi nikdo nepomáhá, bohužel...“
Takže po vašem boku není žádný muž?
„Po mém boku není žádný muž.“
A chtěla byste někoho?
„Už jsem docela dlouho sama. Naučila jsem se tak žít, i když to nebylo jednoduché. Myslím si, že už bych si jen těžko na někoho zvykala. Jsem zvyklá rozhodovat o všem sama.“
Mnoho žen ve vašem věku si hledá mladšího partnera. Dokázala byste si to taky představit?
„To si dovedu představit. Ale jenom představit.“ (směje se)
Máte jediného syna Jakuba. Jaké máte spolu vztahy?
„Jako má matka se synem. Snažím se mu vytýkat věci, které se mi nelíbí, a on mě neposlouchá. Není v tom nic zvláštního.“
Jste už babičkou?
„Ne! Babičkou jsem jenom věkem.“
A co některý z kolegů herců? Byl někdo, do koho jste se zakoukala?
„Líbí se mi hodně kolegů, ale neměla jsem s nimi žádné vztahy. Vždycky se mi líbil Jirka Krampol, i když jsem ho ještě ani neznala. Pak Slávek Šimek, Milan Drobný se mi líbí anebo Martin Stránský.“
Jiřího Krampola znáte už dlouho. Jaký máte spolu vztah?
„Jirka byl můj první kolega v Praze. Kamarádíme se dodnes a jsme opravdu velmi dobří přátelé. Viděla bych to na sourozenecký vztah. Vždy, když mi je zle, Jirka mi pomůže. A funguje to i naopak.“
Začínala jste v amatérském divadle Kladivadle. Tam jste se seznámila se svým prvním manželem Pavlem Fialou?
„Ano, on to založil. Byl to člověk, který ze mě udělal to, co jsem. Před tím jsem měla jiné zájmy. Byla jsem zdravotní sestra a svoji práci jsem milovala. Divadlo bylo pro mě zábava a něco navíc. Nebrala jsem to vážně a nenapadlo mě, že se tím budu živit. Ani rodiče tomu nepřikládali velký význam. Když už jsem pak dokonce byla v divadle asi čtyři roky, tak když jsem přijela k našim do Broumova, tak máma se mě ptala, jestli jsem pořád v divadle a že je to hrozné. (směje se) Jenže já jsem si nikdy nic nenechala říct. To moje sebevědomí a taková ta zpupnost mě tolikrát zklamaly. Vždycky jsem si prosadila, co jsem chtěla, a to i doma. A většinou to nebylo dobrý...“
„Mnohokrát jsem doplatila na svoji povahu. Ale je důležité, že jsem si to uvědomila.“
Jaké máte vztahy s exmanželem?
„On pro mě moc znamenal a znamená dodneška. Máme báječné vztahy.“
O druhém manželovi se toho moc neví. Kdo to byl?
„Byl to zvukař. Také máme dobré vztahy a rozešli jsme se v dobrém. Má další rodinu a tři děti. Kamarádíme se s jeho manželkou i s jeho dětmi. Navštěvujeme se, a když to trošku přeženu, tak musím říct, že jsme dobrá rodina. Je to asi vzácnost, ale chce to hlavně na začátku dost sebezapření. Ale výsledek za to stojí. Jsou to sourozenci mého syna a mám je všechny ráda. No, a oni mě berou.“
Celý rozhovor najdete v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.