Miloslav Štibich alias předseda z komedie Vesničko má, středisková: Zemřel při operaci, neprobral se narkózy!
Jednu z nejslavnějších českých nehereček Annu Vejvodovou proslavila postava sexuchtivé báby Kropáčkové v komedii Zdeňka Trošky Kameňák. Nebyla však jediná, která měla to štěstí, že aniž by o to sama usilovala, získala to, po čem touží každý herec. Slávu, popularitu, uznání… Pojďme si připomenout další naše nejznámější neherce a neherečky a způsob jakým se k filmování dostali. Obvykle se jednalo o dost velkou náhodu…
Nejznámější hláška: „Nemůžeš napsat, že je magor.“
Jak se dostal k filmu: začínal jako konferenciér Armádního uměleckého souboru, pak nastoupil jako inspicient do Činoherního klubu v Praze a tam už bylo k hraní blízko. Postupně začal dostávat malé herecké příležitosti, ve kterých si ho všiml režisér Jiří Menzel. Nebál se a dal mu příležitost. Štibich svou šanci maximálně využil a proslavil se. Byl o něj velký zájem, točil až do své smrti.
Kolik natočil filmů: 94
• Filmový debut si odbyl v 41 letech.
„V Činoherním klubu hrál malé, občas i střední role. To je těžký obor. Musíte to doslova na pětníku vybalit. Oproti herci s velkým partem, který se může předvést v mnoha rovinách, intonacích, výrazech, na to máte strašně málo času,“ říká o Štibichovi Petr Nárožný s tím, že »Míša« vždy obstál. Před kameru mu prý pomohl jeho tehdejší kolega z »Činoheráku«, slavný režisér Jiří Menzel.
Ten také Štibichovi roličkami ve filmech Slavnosti sněženek či Vesničko má středisková zajistil nesmrtelnost. Ve »Vesničce« si s ním zahrál i Oldřich Vlach, jehož právě Štibich ve filmu neustále upozorňoval, aby nevracel vyškrtané zápalky zpět do krabičky. Jak na kolegovu náhlou smrt vzpomíná?
„Já jsem tehdy dělal seriál s Karlem Smyczkem, přivezli nás oba z exteriérů z jižních Čech, rozloučili jsme se a příští týden jsem se dozvěděl, že náhle zemřel. Byla to dost velká šupa!“ říká Vlach.
„Se mnou v té době točil, a když šel na operaci, prosil mě, abych ho dál neobsazoval, protože měl nějaké potíže,“ potvrzuje Smyczek. Podle dostupných informací se Miloslavu Štibichovi 22. července 1992 stala osudnou hepatitida, když se po operaci neprobral z narkózy.