Machálková o krutostech se Šípkem: Opustil ji kvůli milence!
15 fotografií
Její nový klip sice čiší romantikou, žádný muž ale po jejím boku nestojí. Pro Leonu Machálkovou (58) stále životní láskou zůstává táta jejího syna Artura (22) Bořek Šípek (†66), k němuž směřuje i její nová píseň a videoklip Sama ve tvém svetru. Jak na svého partnera devět let po jeho smrti vzpomíná?
Předpokládám, že vaše nová píseň Sama ve tvém svetru je vzpomínkou na partnera Bořka Šípka. Jak vznikla?
„Požádala jsem o text kamaráda Václava Koptu, kolegu z Divadla Semafor a letitého textaře, který mi píše hezké osobní texty. Řekla jsem mu, že by ho rád zhudebnil Vašo Patejdl. Vašo mi totiž vždycky říkal, ať mu nějaký pěkný text donesu. Pracovali jsme na tom na konci roku 2022, a pak přišlo to velmi nemilé překvapení, že Vašo odešel. Dodnes jsme se s tím nesrovnali, protože to bylo opravdu nečekané. Viděla jsem se s ním měsíc před tím, ještě jsme spolu zpívali, takže to byl opravdu blesk z čistého nebe.“
A teď spatřil světlo světa i videoklip.
„Natočili jsme ho s Františkem Antonínem Brabcem, je to náš v pořadí pátý videoklip. Ale ten text je, myslím, pro každého. Je vzpomínkou na jakoukoliv blízkou osobu z našeho života, na kterou vzpomínáme a máme třeba doma nějakou proprietu. V mém případě svetr.“
Zpěvačka Leona Machálková (58) vzpomíná na Šípka (†66): Dva roky jsem čekala, že se Bořek vrátí!
Ten svetr je tedy opravdu Bořka Šípka, vašeho někdejšího partnera a táty vašeho syna?
„Samozřejmě se divák vcítí do Bořka, protože jsme klip točili podstatnou měrou u nás na chalupě. Bořek byl nomád, sám si tak říkal. Procestoval celý svět a při tom změnil spoustu domovů. Ale místem, kde byl opravdu doma, byla chalupa v Lužických horách blízko Nového Boru, sklárny, kterou založil. Tam měl kus svého srdce a ta chalupa, to bylo něco, co ho objímalo a kam se vždycky rád vracel. Čím byl starší, tím tam raději pobýval. Tak jsme si řekli, že ji do tohoto klipu promítneme. Objevuje se tam chalupa, prostředí, zahrada, kde byl Bořek doma.“
A ten svetr?
„To víte, že jsem měla nachystaný Bořkův svetr, ale to by nebyl F. A. Brabec, režisér a kameraman, kdyby neřekl: Já bych na kameru potřeboval svetr s nějakou zajímavější strukturou. Donesl svůj vlastní svetr, který si hraje na svetr po Bořkovi. Vzali jsme to jako takovou filmařskou licenci.“
Jaké byly jeho osobnostní kvality, které vás přesvědčily, že on je ten partner pro život?
„Musím říct na rovinu, že mi imponoval jako umělec. Ta odvaha v jeho dílech, ta velkorysost, jak byl moderní a nadčasový, což vidím dodnes. Jeho tvorba jako designéra – nejen skla, ale nábytku, příborů, porcelánu... Jsou to produkty světových parametrů. Byl daleko více uznáván a obdivován v zahraničí, než se mu dostalo uznání u nás, vyjma toho, že ho miloval Václav Havel.“
A jako muž?
„Mě vždycky dokázaly upoutat tváře, z nichž se zračilo to dobré. A charisma. Za tím je humor, sex-appeal, moudrost a i to tajemství, protože já nepotřebuju vidět hned všechno, co je. Mám ráda dialog. Jak se mi líbil Bořek Šípek, tak se mi vždycky líbil Robert De Niro, prostě tihle zajímaví muži. Zároveň z nich člověk cítil, že to jsou opravdu muži, kdy po jejich boku můžu být a jsem ráda ženou.“
Nikdy jste se nevzali. To nikdo z vás nevyvinul tu aktivitu?
„Já ji vyvíjela. Já byla kategorie, že samozřejmě je důležité, že jsme spolu, protože se máme rádi, ale jak byl exponovaný, tak to pro něj nebylo důležité. Žil se mnou, měl mě rád. O oba dva syny se staral, ke své bývalé partnerce se choval důstojně, ale rozvod nebyl na pořadu dne. Což mě trápilo. Už i kvůli tomu, že jsem veřejně známá osoba. To se prostě nabízí. A k tomu rozvodu – Bořek patřil mezi muže, kteří neradi řeší a nebylo to pro něj podstatné, protože jeho bývalá rodina žila krásně. My jsme se s ním také měli se synem dobře. Byl to pro něj jenom ten papír.“
Tohle jeho nerozhoupání byl asi i důvod toho, proč se potom vaše cesty rozešly?
„Bohužel, dneska bych to viděla jinak. Tehdy to byla určitá netrpělivost. Nemyslím si, že by se do našeho života vloudila nuda nebo rutina, to ani při našem životním stylu nešlo. Kluka jsme měli krásného, pořád se něco dělo. Já neupozadila svoji profesi, podařilo se mi vybalancovat, abych zpívala, tvořila desky a dokázala být tou mámou. Ale zpátky k otázce, co nám do toho hodilo vidle... s tímto životním stylem je totiž spojená určitá nervozita. Mně třeba vadilo, že i u večeře bere telefon. Můžete říct, že to je malichernost. No... je a není, protože společně strávený čas by měl mít nějakou kvalitu. Kvůli tomu jsme se hádali. Říkala jsem: Já ti chci povykládat o tom, co ten kluk má za sebou, jak bylo ve škole, a ne, že je to pořád přerušované věcmi, které se točily kolem jeho profese. Bylo mi líto, že toho spolu víc neprožíváme.“
Leona Machálková přiznala: Hledání lásky není jednoduché!
Žili jste spíš vedle sebe než spolu?
„Ano, přesně tak. No, a bohužel se stalo to, že přišla nějaká žena, jistá Zuzana, a ta ho okouzlila a sbalila. Dopadlo to tak, že kvůli ní od nás odešel a po pár měsících byl sám a opuštěnej, protože přestal Zuzanu bavit. Paní Zuzana se chtěla bavit a pak zjistila, že Bořek je bohém a takový člověk přináší do života něco, z čeho nebyla nadšená. A Bořek koho opustil, tam už se nevracel. I profesně – rozpouštěl studia architektonická, designérská... Když shledal, že je tam slepá ulice, tak se důstojně rozloučil a šel dál. Myslím se, že co se týče vztahů s partnerkou, by to takhle být nemělo. Vztah, pokud je důstojný, krásný, tak se do něj má investovat, udělat restart, refresh. Ty naše věci se daly určitě vyřešit a byli bychom spolu až do konce jeho dnů. Bohužel jsme netušili, že jeho čas byl vyměřen.“
I když už mu potom bylo ouvej, vy jste mu byla nejblíže.
„Celou tu dobu. Já se oklepala, po čtvrt roce jsem s ním byla schopná komunikovat, scházet se. Dva roky jsem ještě předpokládala, že nastane okamžik, kdy se vrátí, i kvůli našemu synovi. Arturovi bylo šest let, když odešel bydlet jinam, ale chodil k nám domů, měli jsme vzájemně klíče, i víkendy jsme spolu trávili. Maminka si jela zazpívat a doma byl táta se synem. Chovali jsme se k sobě hezky, a to dalo šanci našemu dalšímu společnému životu.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (29. 11. 2025)
15 fotografií
