Léčitelky strčily do kapsy i současnou vědu: Tajemství ukrytá v herbářích
Ve středověku dokázaly vyléčit nemoci, na které tehdejší lékaři neznali léky. Někdy byly kvůli tomu označeny za čarodějnice a skončily na hranici. Nyní vědci zjistili, že dávné bylinkářky využívaly víc léčivých rostlin, než současná medicína.
„Dle Českého lékopisu se nyní používá necelých 140 rostlin. Některé středověké herbáře ale obsahují i více než 500 rostlinných léčiv,“ upozornila Dana Stehlíková z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (FF MU). S dalšími vědci proto vytvořila databázi dochovaných herbářů, je v ní 121 rukopisů. Mnohé jsou velmi staré. Například rukopis Circa instans se užíval ve výuce na pražské lékařské fakultě na konci 14. století a začátku 15. století,
Záleží na dávce
Stehlíková je přesvědčena, že mohou být zdrojem pro hledání nových léčiv. „Řada rostlin, které se dnes považují za jedovaté, se dříve běžně využívala. Klíčové je dávkování,“ zdůraznila. Aktuální soupis herbářů, který je označován jako Herbaria manuscripta je podle Stehlíkové mimořádný. „Pokud je mi známo, nic podobného zatím v celosvětovém měřítku nevzniklo,“ zdůraznila Stehlíková.
Přelomové dílo abatyše
Významnou postavou v historii bylinkářství byla už ve 12. století Hildegarda z Bingenu, abatyše z kláštera v Rupertsburgu v dnešním Německu. Vytvořila vlastní herbář, který se používá dodnes. Jak vědci zároveň upozorňují, měla obrovské štěstí, že se nenarodila o dvě staletí později. To by totiž byla z církve zřejmě exkomunikována a upálena.
Jihoitalský soupis
Rukopis herbáře zvaného Circa instans, který byl sestaven v prostředí lékařské školy v jihoitalském Salernu. Tento rukopis se užíval ve výuce na pražské lékařské fakultě na konci 14. století a začátku 15. století.