Studie českých lékařů o covid-19 a... jsou roušky opravdu prospěšné?!
Byli covid pozitivní a průběh nemoci měli jen velmi mírný. Ani po uzdravení nejsou tito pacienti podle studie českých lékařů často úplně fit. Nákaza mnohdy zanechává dlouhodobé potíže.
Vyléčené z infekce od počátku léta sledují ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. „Zaměřujeme se na případné pozdní následky v oblasti plic. Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina, tedy 65, se s covidem-19 léčila doma, zbývající v nemocnici,“ uvádí přednosta Plicní kliniky doc. MUDr. Vladimír Koblížek.
Stále bez čichu
Téměř polovina (49 procent) všech vyléčených ještě tři měsíce po negativním testu popisovala nejrůznější obtíže. „Nejčastěji horší dýchání – 21 procent, kašel – 10 procent, únavu – 17 procent nebo bolesti na hrudníku – devět procent. Kromě toho 28 procent z nich má po třech měsících stále porušený čich a devět procent chuť,“ popisuje dosavadní výsledky docent Koblížek.
Změny na CT
Odborníci nedali jen na pocity sledovaných lidí, podrobili je i testům pomocí přístrojů. „Při vyšetření plicních funkcí jsme je u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené. U 37 procent přetrvávala snížená schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži a některé další změny. U přibližně 20 procent nemocných kontrolní vyšetření plic na CT či rentgenu ukázalo zbytkové postižení plicní tkáně,“ dodal lékař.
Budou odolní?
Všechny sledované čeká stejná prohlídka ještě dvakrát v příštím roce. Doktoři chtějí posoudit, jak rychle a zda vůbec dojde k návratu plicních funkcí do normálu. Současně všem pacientům zanalyzují hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich získanou odolnost proti viru.
Vašáková: Pozor na trvalé následky
Podle profesorky Martiny Vašákové by se lidé po vyléčení z covid-19 trpící podobnými příznaky měli obrátit na plicní lékaře, kteří dokážou včas zachytit případné trvalejší následky. „Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,” říká Vašáková.
Kos: Nemocným chybí kyslík
„Covid-19 je infekcí dýchacích cest. Virus však může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku. Našim pacientům s již existujícím plicním onemocněním tak doporučujeme pečlivě se řídit preventivními opatřeními – vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady a jako každý rok nechat se očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit,“ uvádí plicní lékař Stanislav Kos.
Odborníci z Akademie věd ČR: Rouška má smysl!
Má smysl nosit roušky, virus je přece tak maličký? Ano, má to smysl! Akademie věd České republiky (AVČR) zveřejnila přehlednou grafiku, která jasně odpovídá na otázku, jak nás rouška chrání.
Koronavirus je sice maličký, jenže necestuje »na svou pěst«, ale v našich slinách. „Kapénky, které vyletují z našich úst nebo nosu, se velmi pravděpodobně téměř všechny zachytí i na primitivní, doma vyrobené ochranné pomůcce,“ popsal Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR. Pokud budete mluvit s nemocným bez jakékoli ochrany, covid19 chytíte téměř jistě. Když si vezmete roušku vy, jste chráněni alespoň trochu. Pokud si ji vezme nakažený, je hrozba přenosu extrémně nízká. A pokud budou mít roušku všichni, a ještě dodrží odstup dvou metrů, možnost nákazy se blíží nule.
