Pochyby o sebevraždě Jana Masaryka (†61): Znovu vyšetří jeho smrt!

Nohy vražené do břicha, rozdrcené nohy a pánev. Tak vypadalo tělo Jana Masaryka po pádu z římsy okna jeho ministerského bytu v Černínském paláci. Podle pitevní zprávy z roku 1948 politik zemřel na utržení jater a srdce. Příčina smrti je ale asi tak jediné, nad čím pochyby v případě syna Tomáše Garrigue Masaryka nejsou. Jak a proč poslední demokratický ministr ve vládě plné komunistů 10. března 1948 odešel z tohoto světa, dosud halí tajemství. I když zatím poslední závěry z roku 2004 mluví jasně o vraždě – ale bez šance pachatele vypátrat – teď se bude Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) případem znovu zabývat.

Popudem je nahrávka svědectví Vilibalda Hofmanna, který se na místo činu dostavil jako první z kriminalistů. Hofmann nahrávku pořídil začátkem roku 1968 krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka, a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce. Na ní totiž byla poloha mrtvého těla jiná, než jak si ji pamatoval z místa...
Přinese novinka rozhřešení jednomu z nejtajemnějších příběhů české politiky?

1. Tři verze smrti: Která je pravdivá?
   * První vyšetřovací verze z roku 1948 mluví o sebevraždě – psychicky nevyrovnaný Masaryk neviděl východisko ze situace, kdy jako jediný demokratický ministr zůstal v komunistické vládě, a jak ho za toto angažmá »tepe« Západ. „On byl na rozdíl od svého otce psychicky labilní, což nemíním jako výtku, to prostě tak bylo. Byl to syn velkého otce a ten tlak byl na něj od začátku veliký,“ řekl Aha! historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
   * Druhé vyšetřování o 20 let později skončilo s výsledkem, že šlo buď o sebevraždu, nebo také o nešťastnou náhodu – Masaryk mohl vykuřovat na parapetu koupelny, a pak z něj spadnout.
   * Vyšetřovaní uzavřené v roce 1995 pak hovoří o vynucené sebevraždě – k té se šéfdiplomat mohl odhodlat poté, co do jeho bytu vniklo partyzánské komando vedené poválečnou šedou eminencí, majorem Augustinem Schrammem.
   * Zatím poslední vyšetřování z roku 2004 potvrzuje verzi vraždy. Masaryk měl být z okna vyhozen na příkaz Sovětů. Na konkrétní vrahy poukázala Jelizaveta Alexandrovna Paršinová, vysloužilá plukovnice sovětské tajné služby NKVD (pozdější KGB, pozn. red.), která v ČSR působila v letech 1945 – 1953.

2. Proč musel (nebo chtěl) zemřít?
* Každá z teorií Masarykovi smrti má svá pro a proti. „Zatímco Jana Masaryka traumatizovalo dilema, jak vyřešit situaci, do které byl vývojem událostí zatlačen, Gottwald a českoslovenští komunisté, kteří těžili z jeho angažmá v průběhu únorových událostí, neměli v dané situaci nejmenší důvod k tomu, aby se Masaryka jakýmkoliv způsobem zbavovali. Ministrova smrt je zaskočila a zkomplikovala politické využití jeho postojů,“ uvádí Lubomír Boháč z ÚDV.
* Dodává, že jediným, kdo mohl mít na Masarykově smrti zájem, byli Sověti: „V Masarykově osobnosti a jeho morálně-politickém demokratickém profilu a respektu v zahraničí viděli potenciální nebezpečí. Představa, že by mohl dříve či později odejít na Západ, ocitnout se v čele československé emigrace a ohrožovat svými diplomatickými schopnostmi a kontakty jejich záměry, je nutila jednat.“
* Objevily se však i teorie, že jeho vraždu si objednal Londýn. Britům totiž mohla být trnem oku podpora, kterou Masaryk poskytoval Židům a rodícímu se státu Izrael. Šlo hlavně o dodávky zbraní i pomoc s přepravou Židů do Palestiny, které Britové bránili námořní blokádou. Masaryk se tedy protivil vůli země, jež mu poskytla azyl během druhé světové války.

3. Bezejmenní? Ne tak docela!
* Pokud vyloučíme verzi nehody či sebevraždy, jména údajných vrahů již v éteru zazněla. Podle Paršinové se na zabití Masaryka přímo podíleli generál Michail Iljič Bělkin a kapitán Bondarenko. Později ukázala též na generála Alexandra Michailoviče Korotkova.
* Historička Václava Jandečková, které se případu dlouhodobě věnuje, tvrdí, že z okna bytu Masaryka vyhodili Jan Bydžovský a František Fryč, oba zaměstnanci československé diplomacie. A pokud Masaryka skutečně přišli zavraždit partyzáni, pak vedle zmiňovaného Schramma už v roce 2003 vyšetřovatelé ÚDV ukázali na Vojtěcha Kohouta, údajného agenta NKVD, a operativce Státní bezpečnosti Miroslava Picha Tůmu – muže, jenž jako vyšetřovatel proslul svou brutalitou.

4. Je tohle nový důkaz?
* „Potvrzujeme, že minulý týden vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), aby se nově se objevivšími tvrzeními zabýval ve vztahu k dosavadním skutkovým zjištěním a aby v této věci provedl další potřebné úkony trestního řízení,“ řekl úternímu deníku Právo dozorující státní zástupce Michal Muravský. Jenže ani osoba vyšetřovatele Vilibalda Hofmanna, ani skutečnost, že s mrtvým Masarykovým tělem se posmrtně manipulovalo, není historikům neznámá.
* „(Zdravotní rada) Josef Teplý se dostavil během dvaceti minut a za pomoci dr. Borkovce (přednosta oblastní kriminální úřadovny Zdeněk Borkovec – pozn. red.) začal s ohledáním. Tělo, které prohlížel, bylo v poloze na zádech, což jak se později prokázalo svědeckými výpověďmi osob, které byly u mrtvého mezi prvními, nebyla jeho původní poloha po dopadu na dlažbu,“ uvádí Lubomír Boháč v publikaci ÚDV „Jan Masaryk (úvahy o jeho smrti) z roku 2005...

5. Co vyšetřování odhalí?
* To zatím Eva Michálková, ředitelka policejního ÚDV, netuší. „Poznatek nám dosud nebyl fyzicky předán. Z tohoto důvodu se k němu nemůžeme v současné době vyjádřit, tedy ani k tomu, jak relevantní bude pro případnou změnu již přijatých závěrů,“ sdělila včera Aha!
* Oslovení historikové žádnou »bombu« neočekávají. „Myslím si, že se nikdy nepřijde na to, co se přesně stalo. Jsem přesvědčen, že se to nevyřeší,“ tvrdí Libor Svoboda. „Svědectví Vilibalda Hofmanna svědčí minimálně o tom, že vyšetřování Masarykovy smrti od samotného počátku neprobíhalo standardně, ale pod obrovským politickým tlakem,“ uzavírá historik Jan Adamec.

A co dnešní komunisté?
Deník Aha! se také zajímal o pohled současných komunistů na Masarykovu smrt. Jejich poslanec Stanislav Grospič (55) totiž před nedávnem schytal kritiku za svůj výrok, podle nějž při okupaci Československa v roce 1968 lidé umírali pouze při dopravních nehodách. Má podobně svérázný pohled i na Jana Masaryka? „Vím, že je to věc zahalená řadou otázek. Nikdy jsem se tímto problémem nezabýval. Opravdu si nedovolím spekulovat," tvrdí pan poslanec. A co jeho šéf?

„Půjde nejméně o 4. vyšetřování případu. To zpochybňuje zejména vyšetřování, které skončilo v roce 2003, ale možná i vyšetřování z roku 1968. Důvěryhodnost nového vyšetřování je na vážkách. Samozřejmě stále platí všechny 3 varianty úmrtí včetně pomsty nekomunistických ministrů, kteří se cítili zrazeni, že je nenásledoval. Navíc poté, kdy hlasoval pro milionářskou daň," říká k tomu Vojtěch Filip (64).