Když je celková energie na nule...
V důsledku dlouhodobého stresu a přetížení může dojít k tzv. vyhoření (jinak také burnout syndromu). To se nejčastěji projevuje ztrátou motivace a pocity, že člověk nedokáže plnit své profesní nebo osobní cíle. Je to stav, kdy člověk ztratí schopnost být spokojený ve své práci i v osobním životě, což může vést k dalším problémům, jako jsou deprese, úzkosti nebo i fyzické zdravotní problémy.
· Nejde jen o obyčejnou únavu
Syndrom vyhoření přichází nenápadně, proto je leckdy těžké ho podchytit v době, kdy vás ještě nezasáhne. Hrozí především lidem, kteří vykonávají náročné povolání, zejména taková, která mají co dočinění s prací s lidmi. „Jedná se o stav chronického stresu, jakýsi »psychický« úraz, který je následkem dlouhodobého přetěžování. Vyhořelý člověk »znenadání« přestane ve své práci vidět smysl. Často takto velmi rychle vyhoří lidé, kteří si ze začátku vytvářeli velké iluze o efektivnosti a důležitosti své práce (= můžu změnit svět; když budu pracovat hodně, dostanu lepší ohodnocení…),“ uvádí Lubomír Novohradský.
Kdy zpozornět
Rozpoznat syndrom vyhoření není jen tak, a to ani, když má více příznaků. Problém je v tom, že nejsou tolik specifické a mohou souviset se spoustou jiných problémů. Navíc nastupují velmi plíživě, takže je na sobě nemusíte ani plně vnímat. Zbystřit byste tedy měli, pokud se u vás objeví:
· Emoční vyčerpání: Lidé s burnout syndromem jsou prakticky stále unavení a s nulovou energií, kvůli čemuž pociťují apatii a chybí jim motivace k jakémukoliv většímu výkonu.
· Snížená výkonnost: Nedostatek energie obvykle způsobuje potíže se soustředěním a pamětí. Člověk také dělá spoustu chyb, kterých by se za normálních okolností nedopustil.
· Fyzické problémy: Ztráta zájmu se může projevovat i somaticky. Vyhořelé jedince může například často bolet hlava nebo je zlobit trávení, často mají i nižší imunitu vůči nemocem. Připojují se také problémy se spánkem, a to buď nespavost, nebo naopak zvýšená spavost.
· Změny chování: Jedním ze symptomů je celková apatie, avšak syndrom vyhoření se může projevovat i podrážděností a výkyvy nálad.
Co ho způsobuje
Důvodů, proč člověk může vyhořet je více, a je třeba zmínit, že nemusí souviset pouze se zaměstnáním. Syndrom vyhoření se často prolíná i do vztahů či obecně v životě a může způsobit těžko uzdravitelné trhliny. Nejčastějšími spouštěči vyhoření každopádně jsou:
· Nadměrné pracovní vytížení: Přesčasy či neschopnost přestat myslet na práci i ve volném čase v kombinaci s nedostatkem odpočinku je téměř jistá cesta k vyhoření. Takový zápřah nelze vydržet dlouhodobě.
· Nedostatek uznání: Dáváte do své práce maximum, ale nikdo to nevidí? Daří se vám dosahovat úspěchů, ale nikdo je neocení? Nedostáváte za své plné nasazení odpovídající plat? Dříve či později vás toto všechno dostihne a ztratíte motivaci dělat cokoliv.
· Absence kontroly: „Když nemůžete ovlivnit, jak a co děláte, a nikdo neposlouchá vaše nápady na zlepšení, která by mohla vaši práci usnadnit či jí dát lepší výkon, po čase můžete cítit bezmoc. Anebo vám to prostě začne být jedno, což vás nikam neposune a z dlouhodobého hlediska vás to ubije,“ uvádí Novohradský.
· Mezilidské vztahy: Váš šéf nebo kolega vás často »brzdí« nebo vám práci komplikuje. I to vám může způsobit syndrom vyhoření. Špatné vztahy na pracovišti vytváří zbytečný stres.
· Nemáte jasno: Váš nadřízený nedokáže vyjádřit, co od vás potřebuje. Firma, pro kterou pracujete, nemá jasně stanovené a srozumitelné vize a cíle, takže nevíte, co děláte a proč. Nikdo nechce investovat svůj čas jen tak do větru, proto můžou tyto nejasnosti vést k syndromu vyhoření.
Jeho dopady
Syndrom vyhoření má široký a často podstatný vliv na všechny aspekty života člověka. Jak už bylo řečeno, jeho následky se projevují nejen v pracovním prostředí, ale zasahují do osobních vztahů, dále i do fyzického zdraví a celkové kvality života. Pár příkladů najdete zde:
· Fyzické zdraví: Je spojovaný s chronickou únavou, poruchami spánku, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, oslabenou imunitou, trávicími problémy či zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
· Psychické zdraví: Může způsobit deprese, úzkosti, pocit beznaděje a bezmocnosti, ztrátu motivace a zájmu o činnosti, které dříve přinášely radost. Provází ho také zvýšená podrážděnost nebo dokonce agresivita, netrpělivost, problémy se soustředěním a pamětí.
· Sociální vztahy: Vyhořelí lidé se nezřídka kdy cítí izolovaní, a to jak v pracovním, tak v osobním životě. Často se stahují do sebe, nevyhledávají sociální kontakty a těžce navazují nové vztahy. Ztrácí empatii a mají narušené vztahy s blízkými.
· Profesní oblast: Snižuje se pracovní výkonnost a naopak zvyšuje nemocnost. Vyhořelí zaměstnanci mívají potíže s dodržováním termínů a plněním úkolů či jakýchkoli cílů. Jsou také obecně náchylnější k pracovním úrazům a mají horší vztahy s kolegy.
· Osobní sféra: Zde se může projevovat zanedbáváním osobních zájmů, ale i zdravého životního stylu, spánku, stravy a fyzické aktivity.
Pozor!
Syndrom vyhoření je vážný stav, který jen tak sám od sebe nezmizí. Pokud tedy na sobě rozpoznáte příznaky, návštěvu psychologa či terapeuta už neodkládejte. Léčba syndromu vyhoření je komplexní proces, který zahrnuje různé přístupy. Neexistuje jediný univerzální lék, protože každý člověk a jeho situace jsou jedinečné.
Prevence je důležitá
Naučit se lépe zvládat stres v každodenním životě a vyhnout se tak syndromu vyhoření, není nemožné, ale vyžaduje důslednou práci na sobě samém. „Všechny následující kroky vám mohou pomoci, avšak nejdůležitější je přeprogramovat vaši hlavu. Je potřeba abyste na sebe nekladli příliš velké nároky a dokázali říkat ne,“ doporučuje Lubomír Novohradský a uvádí, co pomůže:
· Dechová cvičení: Jednou z nejjednodušších a nejúčinnějších metod pro zvládání stresu je zaměření se na dech. Krátká dechová cvičení, například hluboké dýchání nebo prodloužený výdech vám mohou pomoci odbourat stres a napětí.
· Vědomá přítomnost a meditace: Vědomá přítomnost (mindfulness) nám pomáhá zůstat v »tady a teď« a soustředit se na aktuální okamžik místo toho, abychom se zbytečně obávali budoucnosti nebo litovali minulosti. Meditace na konci dne nebo po náročném úkolu může pomoci výrazně snížit hladinu stresu. Výborná je také jóga, která spojuje dechová cvičení, meditaci i pohyb.
· Fyzická aktivita: Kromě aktivního odpočinku a meditací vám skvěle poslouží jakýkoliv pohyb, který máte rádi. Zacvičte si, zajděte na procházku nebo si zaběhejte. Fyzická aktivita výrazně zvyšuje uvolňování endorfinů, hormonů, které zlepšují náladu, tlumí bolest, přispívají k pocitu pohody a zmírňují stres a úzkost.
· Kvalitní spánek: Důležitou součástí zvládání stresu a prevence vyhoření je také kvalitní spánek. Ideální délka spánku je zhruba 7 až 9 hodin pro dospělé, aby měly tělo i mysl dostatek času na regeneraci. Málo spánku může kromě jiného výrazně zhoršit schopnost soustředit se, zvyšovat úroveň stresu a negativně ovlivňovat emocionální stabilitu. Naopak dostatečný a kvalitní spánek pomůže obnovit energii, zlepšit náladu a posílit psychickou odolnost.
· Správná životospráva: Pro prevenci stresu a vyhoření je klíčová také správná životospráva. To znamená nejen pravidelný pohyb, ale i vyvážený jídelníček a dostatek tekutin. Zdravá výživa podporuje fungování těla a mozku, což pomáhá lépe zvládat náročné situace a udržet si stabilní energii během dne. K tomu je důležité dbát na dostatečný pitný režim a omezit konzumaci alkoholu a nezdravého jídla, které mohou negativně ovlivnit psychickou pohodu.
Více čtěte v tištěném APŽ číslo 23.
