Se stárnutím přichází i opotřebení organismu. Dá se ale zpomalit...
Každý z nás dojde do věku, kdy na sobě začne pociťovat, že stárne. Stárnutí nebo jakési opotřebení organismu se u každého může projevit trochu jinak. Někdo začne mít problémy s pamětí, jiného bolí klouby, další přibere na váze nebo naopak hubne, další má potíže se zrakem a tak dále. Mohli bychom vyjmenovat celou řadu neduhů a mnozí z nás by se v nich našli. Navíc když člověk odejde do důchodu a okolí už se na něj dívá jako na seniora, mohou se některé zdravotní potíže i zhoršit. Přírodu sice neoklameme, ale zdraví a aktivní můžeme být také po šedesátce nebo i později. Jak si udržet zdravé tělo i mysl co nejdéle poradíme společně s odborníky.
Kdy začínáme stárnout
Vědci zjistili, že první příznaky stárnutí se objevují již ve věku kolem 36 let. To je věk, kdy se začínají projevovat důsledky nezdravého životního stylu, jako je konzumace alkoholu, kouření, přejídání, sedavý způsob života a tak dále. V tomto věku se mohou objevit první zdravotní potíže, které jsou následkem toho, že se o sebe lidé v moderní společnosti nestarají. Obvykle se jedná o vysoký tlak, či související onemocnění srdce a cév. Dnes bohužel není výjimkou, že hypertenzí trpí lidé těsně před čtyřicítkou. Zajímavé je i zjištění, že další důsledky stárnutí se neprojevují postupně, ale k výraznému skoku dojde zhruba kolem 44 roku, kdy se např. horší zrak, mohou se objevit chronická onemocnění jako např. diabetes 2. typu, prohloubí se stávající zdravotní potíže a mohou se objevit bolesti pohybového aparátu. Tělo zkrátka vrací to, jak o něj pečujeme či ne. Po psychické stránce jsou u čtyřicátníků typické deprese či syndrom vyhoření, či zhoršení paměti. Další výrazný skok nastává kolem šedesátky, kdy je výraznější úbytek svalové hmoty a zhoršení funkce imunitního systému, mohou se objevit i výraznější potíže s pamětí. I to se však dá zmírnit vyváženou stravou a pravidelnou pohybovou aktivitou.
Jaké potíže nás mohou potrápit
1) Zhoršování zraku
S přibývajícím věkem dochází k přirozeným změnám, které mohou ovlivnit kvalitu vidění. „Lidské oko vykazuje známky stárnutí často již po dovršení 30 let. Člověk si projevy stárnutí oka začíná ale uvědomovat až o deset let později, tedy kolem čtyřicítky. Začne si všímat, že vidění na blízko není tak ostré jako dřív a že čtení drobného textu si žádá pomoc v podobě brýlí. Dále se zhoršuje adaptace na světlo a tmu, vidění za šera, snižuje se kontrastní citlivost, snižuje se tvorba slz a zvyšuje se riziko vzniku suchého oka,“ vyjmenoval MUDr. Pavel Stodůlka, PhD, primář sítě očních klinik Gemini. Ve vyšším věku se začínají objevovat vážnější onemocnění zraku, např šedého zákalu, tedy zakalení oční čočky. „Tím jen v Česku trpí až půl milionu lidí. U pacientů starších 60 let toto onemocnění postihuje dokonce každého druhého,“ upozorňuje MUDr. Stodůlka. Léčit se dá jen operativně, vyjmutím zakalené čočky a nahrazením umělou nitrooční čočkou. „S přibývajícím věkem může dojít k poškození zrakového nervu vlivem vyššího nitroočního tlaku a vzniku zeleného zákalu – glaukomu. Ten je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty, protože už nelze zvrátit jeho následky. Lidé starší čtyřiceti let by proto měli absolvovat pravidelné prohlídky u očního lékaře,“ shrnuje Pavel Stodůlka. S přibývajícím věkem může také dojít k poškození místa nejostřejšího vidění na sítnici, kterému se říká věkem podmíněná makulární degenerace, která může být velmi nebezpečná. Zhoršení zraku je urychleno i nadužíváním moderních technologií. Pro zdraví zrak je důležité celkové zdraví organismu. Pravidelný pohyb, vyvážený jídelníček bez alkoholu a cigaret pomůže nejen zraku. Stárnutí oka zpomalí i tzv. oční jóga nebo pobyt na čerstvém vzduchu.
2) Přibírání nebo hubnutí
To souvisí jednak se sníženou pohybovou aktivitou a úbytkem svalové hmoty. To, že máme nějakých pár kilo navíc, však nemusí nutně znamenat, že trpíme nadváhou či obezitou. V tomto ohledu nám může napovědět tzv. Body Mass Index, tedy BMI, což je v podstatě poměr hmotnosti a tělesné výšky, kdy je do určité míry zohledněn i věk. Své BMI si může spočítat každý. Váha se vydělí výškou v metrech na druhou a hned víte, zda je vaše BMI v normě nebo ne a může nás to upozornit na možná zdravotní rizika, hlavně pokud se zadýcháváme a naše fyzická kondice je nízká. Napovědět může i obvod pasu v centimetrech, který by u žen neměl překročit 80 cm a u mužů 94 cm. Obezita je v dnešní době považována za nemoc a obézní lidé trpí řadou přidružených onemocnění, jako jsou bolesti kloubů, diabetes, vysoký tlak, vysoká hladina cholesterolu atd.
U starších lidí se může být problematické i hubnutí. To souvisí s úbytkem svalové hmoty, nízkou pohybovou aktivitou, nekvalitní stravou nebo zácpou či průjmem. Pokud straší člověk výrazně hubne, je vhodné zajít na kontrolu k praktickému lékaři, který by měl vyloučit možné vážné onemocnění.
3) Potíže s trávením
Souvisí s oslabením imunity, ale také se snížením pohybové aktivity. Pokud se dostatečně nehýbeme, snižuje se i pohyblivost střev, to pak vede k nepravidelnému vyprazdňování, zácpě nebo nadýmání. O nadýmání hovoříme, pokud plyn z těla neodchází přirozenou cestou, dostavuje se pocit plného břicha, křeče a bolesti břicha. „Jsou-li tyto obtíže velmi intenzivní a trvají-li delší dobu, jsou důvodem pro návštěvu lékaře, případně specialisty. Cílem návštěvy a vyšetření je objasnění příčiny a zavedení efektivní léčby nebo odstranění vyvolávající příčiny a rozhodnutí, zda jde o projev chorobného stavu, nebo o důsledek nevhodné diety, životního stylu, nebo konzumace léků,“ upozorňuje Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc z Klinického a výzkumného centra pro zánětlivá střevní onemocnění ISCARE a 1. LF UK Praha. Nadýmání se ve většině případů dá vyhnout, a to výběrem stravy a zařazením pravidelného pohybu, který zajistí pohyblivost střeva přirozený odchod plynů z trávicí soustavy. Důležitý je i pitný režim, který u starších lidí často pokulhává.
Nízká pohyblivost střev může vést i k zácpě. Důležité je, aby vyprazdňování bylo pravidelné a bezbolestné. Jako prevence zácpy je vhodné zařadit pravidelný pohyb, stačí chůze alespoň 30 minut denně. Dále je vhodné neignorovat potřebu jít na záchod. Zdravá střeva podpoří konzumace dostatečného množství vlákniny, což podporuje zdraví střevního mikrobiomu, který má pozitivní vliv na obranyschopnost organismu.
Další potíže, které přicházejí s věkem najdete v tištěném APŽ číslo 22.
