Výkyvy počasí ovlivňují tělesné zdraví i psychiku * Jak minimalizovat potíže?
Už naše babičky říkaly: »Bude pršet, cítím to v kostech.« A obvykle měly pravdu. Počasí často ovlivňuje náš aktuální zdravotní stav, zvláště když je hodně proměnlivé. V poslední době jsme si výkyvy užili víc než dost, brzký nástup jara a teplého počasí vystřídala zima, v posledních dnech se už zase teploty šplhají k letním hodnotám, ale zase fouká ostrý vítr. Pro mnohé z nás to znamená zhoršení zdravotního stavu nebo psychickou nepohodu. Změnami počasí trpí zejména kardiaci, revmatici, pacienti trpící úzkostmi a depresemi či takzvaní meteosenzitivní lidé. Jak se s výkyvy počasí poprat?
Co je meteosenzitivita
Zjednodušeně jde o citlivost na změny počasí. Obvykle se projevuje tím, že tělo dopředu signalizuje změnu počasí, např. prudké ochlazení či náhlé oteplení nebo třeba déšť. Na změny počasí jsou obvykle citliví lidé trpící chronickými onemocněními srdce a trávicí soustavy, alergici, astmatici, pacienti s chronickým onemocněním pohybového aparátu, s migrénou, psychicky labilní jedinci nebo ti, kteří se léčí např. s depresemi a také pacienti po úrazech. Citlivost na změny počasí se ale může týkat i zdravých lidí a v mladém věku. Obvykle se dostaví v době, kdy je člověk psychicky přetížený a čelí větší míře stresu. Nejde o nic výjimečného. V současné době je určitým způsobem citlivá na změny počasí zhruba třetina populace. Obvykle se to projevuje malátností, únavou, podrážděností, bolestmi kloubů, nebo bolestí hlavy až migrénou. „Na změny teplot jsou citlivější lidé fyzicky méně výkonní, se sedavým způsobem života, žijící dominantně uvnitř budov. Ať už je příčina jakákoliv, lidé citliví na výkyvy teplot mají větší kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost. Meteosenzitivita trápí také jedince, kteří mají více psychických problémů, jako jsou úzkosti a deprese. U nich se může projevovat větší únavou, podrážděností či bolestmi hlavy,“ říká internistka MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.
Srdce a krevní tlak
Často se objevují mýty, že na krevní tlak má vliv především teplota vzduchu. To však není zcela pravda. Tělo se stálejší teplotě vzduchu přizpůsobuje pozvolna. Horší je to s nárazovými přechody z tepla do zimy, například v zimě při přechodu do vytopené místnosti, či naopak v létě při přechodu do klimatizovaných prostor. Podobné je to i při saunování. „Zdravý organismus tyto změny zvládne bez problémů, ale u osob s onemocněním srdce to může způsobit potíže,“ říká MUDr. Kociánová. Letní počasí způsobuje větší roztažení cév v podkoží a větší ztráty tekutin a soli pocením. Kombinací těchto dvou faktorů krevní tlak klesá a kardiovaskulárních příhod je spíše méně. Pokles tlaku ale mohou pacienti pociťovat zvláště, pokud užívají léky na vysoký tlak. Počasí by ale nemělo být důvodem k úpravě léčby bez porady s lékařem, v teplých měsících obvykle stačí doplnit tekutiny a minerály a krevní tlak by se měl srovnat. Pokud se tak nestane, a pokles krevního tlaku působí nevolnost, pocení, mžitky před očima až ztrátu vědomí, měl by pacient navštívit svého ošetřujícího lékaře, který případně léčbu upraví. Vyšší tlak v zimních měsících by měl být ověřen a konzultován s ošetřujícím lékařem, může být důvodem zahájení nebo úpravy léčby vysokého tlaku. V zimě a při prudším ochlazení mohou pacienti s vysokým krevním tlakem mít i další potíže, jako jsou dušnost, bolest na hrudi, kašel, zahlenění nebo bušení srdce, a také mají prokazatelně více kardiovaskulárních příhod.
O vlivu na pohybový aparát a psychiku čtěte v tištěném APŽ číslo 19.
