Zapomenuté nemoci: Pozor na hepatitidu - žloutenku...
Tyto nemoci ještě před několika desítkami let zabíjely. Pak se je ale díky očkování u nás podařilo téměř vymýtit, a my se domnívali, že už se s nimi nikdy nesetkáme. Vlastně jsme na ně zapomněli! Bohužel s vyšším přílivem cizinců v posledních letech a v souvislosti s cestováním do exotických zemí, kde se proti těmto chorobám mnohdy neočkuje, se s nimi opět setkáváme více a některé z nich se poměrně rychle šíří. Nejvíce se v posledních týdnech mluví o černém kašli, častěji se ale objevují i další potíže. Kterých nemocí se máme obávat a jak se jim včas bránit?
Hepatitida
O co jde: Jinak také žloutenka je virový chronický či akutní zánět jater, který obvykle vyvolá virus hepatitidy A, B, C, D a E. Způsob přenosu virové hepatitidy se liší podle původce onemocnění. Rozlišujeme několik druhů těchto zánětů. Hepatitida typu A je známá jako nemoc špinavých rukou a jde o akutní zánět, hepatitida typu B se přenáší krví, pohlavním stykem a z matky na plod, jde o akutní stav, který může přejít v chronický. Hepatitida typu C je chronickým zánětem jater, který se přenáší krví a dalšími tělními tekutinami, může přejít v cirhózu. Cirhóza je závěrečnou fází zánětu jater, kdy játra již jsou tak zjizvena, že nemohou být regenerována a nemohou vykonávat žádnou ze svých funkcí, jako je vylučování odpadních produktů metabolismu a odbourávání toxinů (alkohol, drogy, léky, nadbytečné tuky…) z těla. Může končit smrtí. Hepatitidy mají na svědomí zhruba 2 % celkového množství úmrtí. Častěji na tato onemocnění umírají muži ve věkové kategorii 35 až 55 let. Velký podíl na vzniku nemocí i úmrtí má alkohol. Zdrojem nákazy je vždy infikovaný člověk, u kterého se virus vyskytuje ve stolici, krvi, tělních tekutinách. Přenáší se v případě žloutenky typu A špinavýma rukama, vodou, potravinami, či ulpívá na předmětech, v případě typu B a C krví a dalšími tělními tekutinami.
Jak se projevuje: Inkubační doba je dlouhá od 14 dnů až po několik měsíců. Obvykle se hepatitidy projevují nevolností, bolestmi břicha celkovou únavou, tendencí k pocení, zápachem z úst, skvrnami na kůži, změnou barvy stolice, žloutenkou. Někdy jsou i bez příznaků. V některých případech hepatitidy typu B je průběh velmi těžký a může vést až k selhání jater, typ B a C je nebezpečný i vzhledem k riziku rozvoje karcinomu jater. Typ C je rozšířen hlavně u narkomanů, ale trpí jí i část zdravé populace. Většina nemocných o tom neví, dokud se neobjeví například krev ve stolici, výrazné bolesti v pravém podžebří aj. Nebezpečná je proto, že po dobu 20 až 30 let probíhá téměř bezpříznakově nebo jen s nechutenstvím, či mírnými střevními obtížemi, ale může vyústit až v cirhózu jater.
Čím se bránit: Účinnou prevencí zánětů jater je dostatečná hygiena, zdravá životospráva, očkování u typu A a B a nerizikové chování v případě hepatitidy typu C. V Česku je povinné jen očkování proti hepatitidě typu B, která je součástí hexavakcíny. Pokud jde o žloutenku typu A, očkováni jsou jen příslušníci integrovaného záchranného systému. Jinak je očkování dostupné, ale není povinné. Doporučuje se například cestovatelům do exotických zemí. Hepatitida typu C je ve většině případů objevena náhodně při preventivních prohlídkách a účinná vakcína proti ní neexistuje, léčba je ale snadná, pokud je nemoc včas odhalena. Obecně se u nás hepatitida jako taková vyskytuje jen v malém měřítku, i když v loňském roce bylo zaznamenáno více případů u hepatitidy C, což může souviset s obdobím po covidu i s přílivem cizinců z rizikových zemí.
Jak se léčí: Spočívá v podávání antivirotik alespoň po dobu 12 týdnů, dále v režimových opatřeních, jako jsou šetřící dieta a klid, vyhnutí se alkoholu. „V případě hepatitidy typu C je velmi důležité zachytávat nemocné jedince, aby se nemoc dále nešířila. V počátku je léčba snadná, pomocí antivirotik v tabletách, a šance na úplné vyléčení je téměř stoprocentní. Pacienti se nemusí obávat opakovaných biopsií jater a dalších nepříjemnosti, jak tomu bylo v minulých desetiletích. Do rizikové skupiny spadáte například, pokud jste dostali krevní transfuzi před rokem 1992 nebo jste před lety měli rizikový sexuální styk, jednorázově jste v mládí experimentovali s drogami nebo se nechali tetovat v zahraničí,“ upozorňuje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta, Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
O dětské obrně a dalších nemocech čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 18.
