Jak mohou sluneční paprsky škodit?
V posledních týdnech je to s počasím tak trochu jako na houpačce. Sotva jsme odhodili zimní bundy a kabáty a začali si užívat téměř letních teplot, zase se ochladilo a slunce se schovalo za mraky. To ale samozřejmě nebude trvat věčně a sluneční paprsky nás zase začnou lákat ven. A je to potřeba! Slunce prostě k životu potřebujeme, pomáhá nám při mnoha problémech. Na druhou stranu k němu musíme přistupovat s respektem a opatrností, abychom na svém zdraví nenapáchali víc škody než užitku. Pojďme si to pěkně všechno shrnout…
Způsobují rakovinu kůže
Nádory kůže patří k nejčastějším onemocněním tohoto druhu. Jejich výskyt souvisí i s módou opálené pokožky a častými návštěvami solárií. Nejnebezpečnějším typem nádoru je maligní melanom. Ten se zpočátku může jevit jako nové mateřské znaménko, které je nepravidelného tvaru. To se zvětšuje a může i krvácet. V ČR na maligní melanom zemře 300 osob ročně. Riziko vzniku rakoviny kůže existuje v kterémkoliv ročním období, a to i když se před sluncem chráníte. Sledujte proto změny na své kůži a v případě pochybností vyhledejte lékaře. Včas diagnostikovaný nádor má vysoké šance na vyléčení. Vyšší riziko vzniku nádorů je u lidí se světlejší pletí a těch, kteří mají na těle více pih a znamének. Rovněž u starších lidí se riziko rakoviny kůže zvyšuje, což je dáno stárnutím a ochabováním pokožky. Obecně platí, že čím tmavší má člověk pleť (má více melaninu), tím méně náchylný je k nádorům kůže.
Pozor na znaménka
Máte-li světlou pleť a k tomu mnoho znamének (50 a více) na různých místech těla, měli byste se mít před nadměrným sluněním opravdu na pozoru, protože jste nejrizikovější skupinou, pokud jde o spálení kůže a vznik maligního melanomu. Stačí se spálit jednou až dvakrát za život a riziko melanomu je až 2,5krát vyšší. Tři a více spálení během života zvyšují nebezpečí vzniku rakoviny kůže dokonce více než 7krát. Znaménka je proto třeba sledovat, zda nemění tvar, velikost nebo barvu. Pokud se to děje, je vhodné vyhledat dermatologa, který vše zkontroluje a případně navrhne vhodné řešení. „Znaménko, které by mohlo být nebezpečné, je nejčastěji větší než 5 mm, velmi často tmavě hnědé až černé barvy, často je barva znaménka nehomogenní, což znamená, že je různá v jeho různých místech. Znaménko je neostře ohraničené. Pacienti mohou sami pozorovat změny v oblasti znaménka, například jeho náhlý růst, svědění, bolestivost anebo krvácení,“ upozorňuje MUDr. Anna Jiráková, Ph.D., dermatoložka.
Jsou nebezpečím pro oči
Před nadměrným vystavením slunečnímu záření je potřeba chránit i oči. Ostré sluneční paprsky jsou sice pro oči nepříjemné, ale pokud se dlouho nedíváme přímo do slunce, nejsou pro zdraví očí až tak nebezpečné. Zornici můžeme přirovnat ke cloně, která reguluje množství slunečního záření dopadajícího na sítnici. „Dlouhodobé vystavení UV záření může poškodit oční víčka, rohovku nebo oční čočku a má za následek vznik takových onemocnění, jako jsou šedý zákal, poškození sítnice, změny rohovky nebo rakovina kůže očního víčka,“ popisuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.
3 PILÍŘE OCHRANY
1. Kupujte vhodné přípravky na opalování
Krémy s ochranným faktorem prodlouží možnou dobu vystavení slunci, aniž by pokožka reagovala spálením nebo poškozením. SPF systém chrání před UVB zářením, PDD systém chrání před UVA zářením. Důležité je vědět, že SPF faktor prodlužuje dobu pobytu na slunci bez spálení kůže. Musíte tedy znát, jaký jste fototyp, a podle toho si ochranné krémy pořídit.
2. Užívejte betakaroten
Je zdrojem vitaminu A, který má schopnost pomáhat chránit kůži při nadměrném slunění. Navíc přispívá k přirozenému a dlouhotrvajícímu opálení. Přirozenými zdroji jsou mrkev, rajčata, listová zelenina, paprika, dýně, špenát, meruňky, broskve, losos, vaječný žloutek nebo některé mléčné výrobky. Doplnit jej můžete i prostřednictvím potravinových doplňků z lékárny. Pozor ale na předávkování. Doporučená celková denní dávka betakarotenu je 6 mg denně u dospělého člověka.
3. Pravidelné návštěvujte dermatologa
Nejlepší prevencí rakoviny kůže jsou pravidelné kontroly u dermatologa. „Tyto kontroly by měly probíhat minimálně jednou za 6 až 12 měsíců. U více rizikových skupin pacientů, např. při výskytu zhoubného kožního nádoru v rodině, u pacientů po transplantacích či pacientů na dlouhodobé imunosupresivní léčbě, by tyto kontroly měly být ještě častější,“ upozorňuje dermatoložka Jiráková.
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.
