Pohybová specialistka Tereza Humlíčková pomáhá dostat tělo a emoce do kondice...
O pánevním dnu slýcháme poměrně často. Hlavně u žen po porodu nebo v menopauze se často mluví o jeho ochablých svalech, které způsobují různé zdravotní potíže. K nejčastějším patří bolesti beder, kyčlí nebo inkontinence. Pánevní dno je ale mnohem složitější systém a má řadu funkcí. Jen málokdo ví, že v něm jsou »schované« také emoce. Pohybová specialistka Tereza Humlíčková se už více než 14 let komplexně věnuje všem problémům týkajícím se pánevního dna a pomohla už přes 800 ženám ke zdraví jak těla, tak duše.
K čemu slouží pánevní dno?
„Pánevní dno si můžete zjednodušeně představit jako podvozek vašeho trupu. Jeho základní funkcí je udržet orgány uložené uvnitř dutiny břišní na svém místě. Jde o pružnou »trampolínu«, která je upnutá mezi sedací kosti, sponu stydkou a kostrč. Svaly pánevního dna jsou tenké jako papír a jsou funkčně rozděleny do třech vrstev tak, aby pánev v chůzi mohla dělat pohyby do úklonu i rotace, a tělu se tak dobře chodilo. Pokud tyto svaly správně nepruží, špatně se vám chodí, můžete mít potíže s trávením či vylučováním.“
Jaké nejčastější problémy nás mohou v souvislosti s pánevním dnem trápit?
„Nepohoda v pánevní dnu může způsobit emoční výkyvy, bolestivou menstruaci, bolesti zad a mnoho dalších potíží. S čím se nejčastěji setkávám jako pohybová specialistka, je mírná inkontinence, diastáza, tedy rozestup povrchových svalů břicha, bolest zad, kyčlí a pohybového aparátu vůbec.“
Jak poznám oslabené pánevní dno a co se stane, když tento problém nebudu řešit?
„Většina žen, které ke mně chodí, má přetížené pánevní dno nebo alespoň jeho nejsvrchnější vrstvu, označovanou jako svěračová vrstva. Zároveň věří tomu, že mají pánevní dno povolené, protože přece trpí inkontinencí (únikem moči) a povoleným břichem, a tak se logicky snaží pánevní dno posilovat. Posilují však pouze povrchovou vrstvu, která potřebuje především uvolnit. Aby se »dostaly ke slovu« i hlubší vrstvy pánevního dna, musí svěračová vrstva povolit do délky a doslova dát prostor svalům hlouběji uloženým, které si představte jako mističku uvnitř pánve. Jakmile se mistička v nově nabytém prostoru roztáhne, získá automaticky sílu a může tedy efektivně přispívat k držení tíhy trupu. Pocitově je to pro ženy veliká úleva a často se uvolní i mnoho emocí ukrytých v pánvi. Svěračová vrstva by měla držet jen 10 % tíhy trupu, zatímco 90 % by mělo být drženo hlouběji uloženými svaly pánevního dna. Správnou volbou cvičení je proto uvolnění povrchové vrstvy a následná aktivace hlubokých svalů.
Prozradíte, jak na to?
„Aby pánevní dno dobře fungovalo i ve vyšším věku, potřebuje pracovat a být používáno. Každý den by tělo mělo dostat dárek ve formě procházky. Nejpřirozenější pohyb, kterého je tělo schopno, je totiž chůze. Při každém kroku musí pánevní dno brzdit dopady chodidla na zem, a dochází tedy k přirozenému posilování pánevního dna a jeho pružení. Důležitá je rychlost a měkkost došlapu. Jděte tak rychle, abyste cítila, že vaše pánevní dno stíhá a máte vše pod kontrolou. Místo výtahu si vyberte schody, kus cesty do práce jděte procházkou. Nemusíte uběhnout 10 kilometrů denně, ale ujděte aspoň 3 kilometry, přidejte úsměv na rtech a uvidíte, kolik radosti se ve vašem životě objeví. Nejhorší je zůstat sedět na gauči, koupit si inkontinentní vložky a vzdát to.“
Mluvila jste v souvislosti s pánevním dnem také o emocích…
„Věřte nebo ne, všechny nevyjádřené a potlačené emoce jsou schované právě v pánevním dnu a čekají, až jim dovolíte projít. Říkám tomu ženský papiňák. Pokud žena neupouští emoce průběžně a dělá věci, které nechce, je to časovaná bomba a jednou za čas prostě bouchne nebo ještě hůř onemocní. Je daleko výhodnější energii ve své pánvi sledovat a průběžně upouštět. Co tím upouštěním myslím? Jednou týdně si sama doma zatančit, je to velmi dobrý způsob emočního uvolnění a přináší do pánve pružnost a blaho. Cokoliv děláte z donucení, vytváří svalové napětí. Pokud třeba 20 let děláte něco, co nemáte ráda, vaše pánevní dno je prostě úplně ztuhlé, protože vás drží, abyste prostě nevybuchla a všechno vydržela. Zkuste pro jednou říct ne a vnímejte, jaké to v těle je. Přijde uvolnění – a to je to, oč tu běží. Pozor však na výčitky, ty také tvoří svalové napětí. Hledejte spokojenost a radost v životě.“
Liší se nějak péče o pánevní dno v průběhu života ženy, například během těhotenství, po něm, či v období menopauzy?
„Pravidelné dávky pohybu v laskavosti bez tlaku na výkon v souladu s menstruačním cyklem je základ pro zdravé pánevní dno. Mladá dívka by měla dostávat informace o tom, že menstruace i porod jsou nádherné momenty oslavy ženství. Jak žena zraje a blíží se k těhotenství, otázky kolem pánevního dna jí začnou více zajímat. Velmi doporučuji ženskou bylinnou napářku a cvičení, které obsahuje i zastavení v pohybu a dýchání do pánve. Zdravá sexualita, potěšení a komunikace o tom, co se ženě líbí a co ne, je kořením pro zdravé pánevní dno. V těhotenství je dobré pokračovat v lehkém cvičení, aby porod proběhl přirozeně a pánevní dno bylo dostatečně pružné. Uctění šestinedělí a mateřství by se mělo stát součástí naší kultury. Přispěje k dobrému stavu ženy – alespoň v tom smyslu, že si na sebe udělá čas a zajde si zacvičit. V době menopauzy může cvičení pánevního dna pomoci překonat toto období přicházející ženské zralosti v radosti a pochopení. Cvičení je pak součástí života a zralá žena po menopauze se stává inspirací pro mladé ženy, které své kouzlo pánevního dna teprve objeví. Kdybych měla jen jednu větu na odpověď, tak bych řekla, že žena by měla cvičit celý život, ale celý život by měla slyšet, že jí to jde, že vypadá krásně a že je úžasná. Na žádnou ženu ani dívku by trenér neměl křičet, ani ji k ničemu tlačit. Laskavost ve cvičení je úplný základ úspěchu.“
To zní naprosto skvěle. Jak mohu poznat, že s pánevním dnem pracuji správně a správně ho zapojuji? Nejen to čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 7.