Nemoc, která stála za smrtí Patrika Hezuckého: Lékař promluvil
17 fotografií
Smrt moderátora Patrika Hezuckého hluboce zasáhla celou republiku. Jeho manželka uvedla, že příčinou úmrtí byl „nádor neznámého původu“. Jde o diagnózu, o níž se v běžné praxi mluví jen zřídka. Podle ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně, onkologa Marka Svobody, jsou tyto nádory výjimečné, ale extrémně rychle postupují. Většina pacientů nepřežije šest měsíců, jak uvedl pro deník IDnes.cz.
„Jde o nádory vzácné, ale velice agresivní, které mohou během několika týdnů metastázovat do různých orgánů," říká lékař. Patrik Hezucký se o nemoci dozvěděl na začátku září. V té době už lékaři potvrdili metastázy v játrech. Podstoupil intenzivní léčbu, ale prognóza bývá u těchto případů obecně neúprosná. „Šance na přežití nejsou příliš velké, v průměru se pohybují od čtyř do šesti měsíců. Jen 15–20 procent pacientů má příznivější vyhlídky na přibližně jeden až tři roky,“ vysvětluje Svoboda.
„Nádor neznámého původu“ je velmi obtížné odhalit. Ani při rozsáhlém vyšetření nelze v těle najít původce. Metastázy jsou ve většinou přítomné na více místech, ale lékaři nedokážou určit, kde nemoc začala. „Jsou to nádory, u kterých se obvyklými vyšetřovacími metodami nepodaří v těle najít místo jejich původního vzniku. Tato informace je přitom velmi důležitá pro volbu správné protinádorové léčby,“ říká Svoboda.
Lékaři mohou použít jen široká schémata chemoterapie, která patří k nejagresivnějším. Zároveň musí zvažovat toxicitu, protože tělo je už metastázami oslabené.
Nádory neznámého původu tvoří asi dvě procenta všech onkologických diagnóz. V České republice jde každoročně o zhruba 700 pacientů. Dalších přibližně sto případů tvoří lidé, u kterých nelze určit přesnou lokalizaci nádoru.
Stav nemocných bývá často natolik vážný, že agresivní chemoterapii není možné zahájit. „U těch, kteří na tom v době potvrzení diagnózy nejsou fyzicky dobře, jejich nádory jsou příliš rozšířené nebo je velmi pravděpodobné, že by jim chemoterapie více uškodila než pomohla, protinádorovou léčbu nezahajujeme. Pomáháme jim jinak,“ uvádí také lékař. „Pokud játra přestanou odvádět žluč, objeví se žloutenka. Chemoterapii podat nemůžeme, protože její toxické účinky by tělo poškodily. Někdy zkoušíme odvést žluč pomocí hadiček, ale nejde to vždy,“ dodal.
Podle Svobody mají stejný základ jako ostatní zhoubné nádory - hromadění mutací v buňkách během života. Pravděpodobnost zvyšuje věk i životní styl. „Nejrizikovějším faktorem je kouření,“ zdůrazňuje onkolog. Dědičnost hraje roli jen u dvou až tří procent nemocných.
17 fotografií
