Fermentované potraviny mají pozitivní vliv na zdraví!
Na pojem fermentované potraviny už jste určitě narazili. Některé z nich, jako jsou kvašené okurky či zelí, jsou pro nás už po generace neodmyslitelnou součástí jídelníčku, jiné, například kimchi či tempeh, se k nám dostaly z jiných kultur. Kvašené dobroty však nelze až tak úplně považovat za vynález člověka. Fermentace neboli jinak také kvašení či kysání je přírodní jev, který lidé nejdříve pozorovali, a až poté se ho postupně naučili využívat. Co se vlastně tímto procesem děje a proč je pro nás takto upravené jídlo prospěšné?
Vliv na zdraví: Fermentované potraviny jsou pro člověka zdrojem velice prospěšných látek. Jejich pravidelná konzumace se pozitivně projeví nejen na zažívacím traktu, ale také zlepší imunitu a celkovou kondici. Proč bychom je měli zařadit do jídelníčku?
Jsou dobře stravitelné
Během fermentace se organické sloučeniny mění na jednodušší látky, což velmi stručně řečeno znamená, že se bílkoviny štěpí na aminokyseliny, sacharidy na cukry a tuky na mastné kyseliny. Díky tomu jsou pro nás pak kvašené potravin lépe stravitelné a výživově bohatší. Například ve fermentovaných sojových produktech štěpí houby a bakterie již tak hodnotnou sójovou bílkovinu na mnohem snáze vstřebatelné aminokyseliny. U mléka zase laktobacily proměňují laktózu na kyselinu mléčnou. „Fermentace potravin může také zlepšit vstřebávání některých živin, jako je vitamín C a vitamíny skupiny B. Tyto živiny jsou důležité pro funkci imunitního systému a celkové zdraví,“ doplňuje Martin Kudera zakladatel značky Živina.
Mají vyšší výživovou hodnotu
Při kvašení roste v mnoha potravinách obsah různých vitamínů B, včetně thiaminu (B1), riboflavinu (B2) a niacinu (B3). Fermentovaná zelenina bývá zase bohatá na vitamin C a K a na minerální látky, jako jsou hořčík a draslík. V každém druhu kvašených potravin se také tvoří jedinečné mikroživiny, které v čerstvých surovinách nenajdete. „Během fermentace potraviny produkují různé bioaktivní látky, jako jsou enzymy, aminokyseliny, organické kyseliny, fenolické sloučeniny a další, které jsou pro tělo prospěšné. Tyto látky mohou mít protizánětlivé a antioxidační účinky, což přispívá ke snižování zánětlivých stavů v těle a ochraně buněk před poškozením,“ vysvětluje Martin Kudera.
Pozitivně ovlivňují trávení
Všechny fermentované potraviny obsahují probiotické kultury, které prospívají našemu zažívání, a navíc na cestě našimi útrobami produkují řadu ochranných látek. Obohacují tak naši střevní mikroflóru, umožňují nám vstřebat a využít větší množství živin a zároveň nás brání před patogenními bakteriemi. Fermentovaná strava také pomáhá celkově zlepšit trávení i uzdravit střeva a v mnoha případech si hravě poradí i se zdravotními problémy, jako je zácpa, průjem či reflux žaludečních šťáv. „Zdravá střeva jsou důležitá z hlediska naší imunity, protože až 80 % naší imunitní odpovědi se nachází ve střevech. Probiotika ve fermentovaných potravinách mohou podporovat činnost imunitních buněk a snižovat záněty v těle, což přispívá ke zlepšení celkové obranyschopnosti organismu,“ vysvětluje zakladatel značky Živina.
Snižují kyselost organismu
Většina fermentovaných potravin je ve své podstatě kyselá, až na pár zásaditých výjimek, mezi které patří například natto či dawadawa. Přesto kysané zelí, jogurt a spousta dalších kyselých probiotických potravin v našem těle působí zásadotvorně. Zní to možná paradoxně, ale kvašené potraviny snižují kyselost našeho organismu tím, že výrazně zvyšují vstřebatelnost minerálů, které jsou zásadité a zásadotvorné. K dalším přínosům konzumace fermentovaného jídla patří kladný vliv na psychiku. „Některé studie naznačují, že probiotické potraviny, jako je kimchi, mohou mít pozitivní vliv také na psychické zdraví. Jsou zde zmínky o potenciální roli probiotik při snižování rizika deprese a zkoumání jejich vlivu na mozkové oblasti spojené s emocemi a kognitivními funkcemi. Tyto účinky by mohly být spojeny s propojením mezi mozkem a střevem,“ uvádí Martin Kudera.
Více o fermentovaných potravinách najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 7.
