Ohrožení respiračními chorobami je stále aktuální, zejména pro chronicky nemocné...
I když to podle počasí mnohdy nevypadá, zima tu stále je. Ještě stále nás může překvapit ochlazení nebo sníh. Střídání teplot, přechody z venkovního do vnitřního prostředí, klimatizace a také častější pobyt ve vnitřních prostorech, to vše může nahrávat respiračním infekcím. Nepřidá nám ani nedostatek vitaminu D a nižší příjem dalších vitaminů a minerálů ve formě ovoce a zeleniny. Potíže se mohou zhoršovat mimo jiné i astmatikům, protože nízké teploty a chladný vzduch mohou dýchací cesty dráždit.
Co hrozí
* Nachlazení
Jde o klasické nemoci, které jsou způsobeny obvykle tím, že jsme podcenili oblečení a prochladli, zapotili se a následně pobývali v chladném nebo větrném prostředí a podobně. „Lidské tělo je v chladnějších obdobích roku náchylnější k prochladnutí. Chlad často snižuje i prokrvení sliznic dýchacích cest, což vede k lokálnímu oslabení imunity v těchto částech těla, a tyto sliznice, zejména v nose a nosohltanu, se potom stávají otevřenou branou vstupu virů a bakterií do lidského organismu.“ vysvětluje MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře SYNLAB. Nachlazení se projeví rýmou, škrábáním v krku, potížemi s polykáním, případně kašlem. Dalšími příznaky pak může být zvýšená teplota, bolesti hlavy a na hrudi. Příznaky se obvykle do 2 až 3 dnů zlepší, případně odezní.
* Chřipka
Projeví se obvykle náhle, z plného zdraví. Rychle nastupuje vysoká horečka (přes 39 °C), výrazné jsou bolesti hlavy, svalů a kloubů, suchý dráždivý a vyčerpávající kašel. Méně časté je kýchání, bolest v krku a rýma. Horečka obvykle do 3 dnů klesne, postupně mizí i další příznaky. K uzdravení dojde cca do týdne. Kašel trvá nejdéle, rychlá únavnost může trvat i několik týdnů od uzdravení. Podobné má také covid 19, záleží však i na jeho mutaci, někdy se u něj přidává ztráta chuti a čichu, případně další příznaky.
* Zápal plic
Může být jak komplikací chřipky, tak covidu, v takovém případě je obvykle virového původu, může však být i bakteriální. Příznaky jsou zimnice a vysoká horečka až 41 °C, dušnost, bolest na prsou, vykašlávání zeleného hlenu. Kašel trvá velmi dlouho a je čím dál intenzivnější, navzdory podávání léků proti kašli. Někdy může docházet k nadměrnému pocení, zrychlenému dýchání a tepu, bolestem hlavy a svalů, nechutenství či průjmům a zvracení a snížené zásobení tkání kyslíkem, které se může projevit modráním prstů a periferií.
* Angína
Zánět mandlí je způsobený většinou bakteriemi typu streptokokus pyogenes. Mandle postižené angínou ztrácí svou obranyschopnost a stávají se vstupní branou infekce. V některých případech může být zánět mandlí způsoben viry, hlavně chřipkovými, ve výjimečných případech i kvasinkami. Přenáší se kapénkami, tj. vzduchem kýcháním od nakažených osob, nebo z předmětů, na kterých kapénky ulpěly. Příznaky onemocnění se objeví obvykle do 2 až 5 dnů a jsou to horečka, únava, bolest svalů a kloubů, bolest v krku a obtížné polykání, hnisavé čepy, ucpaný nos, hnisavý výtok z nosu a vykašlávání hlenů.
Léčba infekcí
* Virové
Zahrnuje zejména klid na lůžku, podávání tekutin a léků proti horečce a kašli. Pokud se příznaky do 3 dnů nelepší nebo dojde k výraznému zhoršení stavu, je nutné vyhledat lékaře. Rizikové skupiny by měly lékařskou pomoc vyhledat nejlépe ihned po výskytu příznaků. V některých případech se mohou podávat antivirotika, pokud se vyskytnou komplikace v podobě bakteriální infekce, léčí se i antibiotiky. Na čistě virové onemocnění však antibiotika neúčinkují.
* Bakteriální
Léčba spočívá v podávání antibiotik, aby nedošlo ke komplikacím. Pokud člověk nemocný angínou užívá antibiotika, přestává být pro okolí nakažlivý do 48 hodin od zahájení léčby a jeho stav se poměrně rychle lepší. Důležitý je klid na lůžku, užívání léků snižujících horečku, zvýšený přísun vitamínu C, cucání dezinfekčních pastilek, kloktání bylinných roztoků, případně soli.
Když se přidá astma…Co se děje a proč se astma v zimě zhoršuje? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 8.