V Česku žije okolo dvou a půl milionu kuřáků, poškozují zdraví sobě i svému okolí...
Velká část kuřáků si každoročně dává novoroční předsevzetí, že se svým zlozvykem přestane, nebo alespoň sníží množství cigaret, které za den vykouří. Touto dobou už řada z nich ví, že se jim dodržet svůj slib nepodařilo. Jen málokomu se totiž podaří s kouřením skoncovat bez odborné pomoci, protože závislost na nikotinu vzniká poměrně rychle a zbavit se jí velmi náročné. Co tedy pomůže přestat? A jak se od sebe starat, když už kouříte?
Podle dat Státního zdravotnického ústavu žije v České republice přibližně dva a půl milionu kuřáků. Z toho zhruba desetinu tvoří děti a mladiství. Toto číslo se v posledních deseti letech téměř nemění, podíl kuřáků v populaci v posledních deseti letech kolísá mezi pětadvaceti a třiceti procenty. Negativním trendem však je, že se snižuje věk, kdy mladí lidé cigaretu poprvé ochutnají. Ještě před patnáctým rokem života začne s tímto zlozvykem až 7 % kuřáků. V tomto věku však závislost vzniká mnohem rychleji než v dospělosti. Někteří adiktologové považují nikotin za jednu z nejnávykovějších látek vůbec. Típnout svou poslední cigaretu a už se k ní nevrátit proto není lehké. Většině úspěšně odnaučených bývalých kuřáků to zabralo vícero pokusů, což jasně potvrzuje, že stojí za to zkoušet přestat znovu a znovu.
Co hrozí
* Rakovina plic
Každoročně onemocní rakovinou plic přibližně 6500 Čechů. U 85 % pacientů je nemoc objevena ve stádiu, které už nelze vyléčit. Mnohým z nich by však lékaři mohli zachránit život, kdyby se nádor podařilo odhalit včas. „Nejčastěji je způsobena dlouholetým kuřáctvím, dalo by se říci, že čím více vykouříte cigaret a delší dobu jste kuřák, adekvátně se vám zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic. Nejlepší prevencí je nekouřit, či zanechat co nejdříve této závislosti. Samozřejmě jsou i jiné rizikové faktory vzniku rakoviny plic, ale ty nejsou tak výrazné, nebo jsou neovlivnitelné,“ říká MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka. Další příčinou vzniku rakoviny mohou být viry, bakterie, chemické látky, některé kovy, znečistěné ovzduší. Svou roli hraje i dědičnost. „Dědičnost hraje roli především u mladých osob, nekuřáků, kteří nepracují v rizikovém prostředí a dojde u nich k rozvoji plicního karcinomu,“ doplňuje MUDr. Krejčí. Nemoc se z počátku projevuje potížemi s dechem, zadýcháváním i bez fyzické zátěže, dušností, dráždivým kašlem a bolestí na hrudi, opakujícími se či dlouhodobými záněty plic, na které nezabírá léčba antibiotiky, bolestí svalů, na hrudi, únavou a v pokročilém stádiu chrapotem, neurologickými potížemi a bolestmi hlavy. Mohou se objevovat bolesti v bedrech a v podžebří. Lékařská pomoc pouze prodlužuje život a v rámci možností i zlepšuje jeho kvalitu. Od ledna 2022 byl v Česku spuštěn Národní program časného záchytu rakoviny plic. „Na program by se měli svého praktického lékaře zeptat všichni současní i bývalí kuřáci. Ošetřující lékař doporučí pneumologické vyšetření na základě zátěže – počtu vykouřených cigaret a roků, kdy pacient kouřil. Počáteční stadia karcinomu plic nemají příznaky a pro úspěch léčby je zásadní, aby byl nádor odhalen co nejdříve,“ popisuje MUDr. Krejčí. Program je v současnosti určen nejrizikovější skupině kuřáků ve věku 55 až 74 let, kterým účast v programu hradí zdravotní pojišťovna. Více informací najdete na www.prevenceproplice.cz.
* Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
Jde o chronické onemocnění, které spočívá v zúžení dýchacích cest kvůli trvalému zánětu. U kuřáků je způsoben pravidelným vdechováním cigaretového kouře, který dýchací cesty dráždí. Pokud jsou v důsledku mnoha zánětlivých procesů zničeny také plicní sklípky, dochází k abnormálnímu rozšíření plic (rozedma plic). V takovém případě je i nadále možné normálně vdechovat, ale zúžené dýchací cesty nedovolí, aby vzduch tělo úplně opustil. V důsledku toho při každém nádechu zůstává v plicích příliš velké množství zbytkového vzduchu. Nemocný se je dušný a má tendence ke kašli.
* Respirační choroby: Dýchací cesty kuřáků mají narušenou obranyschopnost proti virům a bakteriím, které pak snáze pronikají do organismu.
* Vysoký krevní tlak: Kuřáci jsou rovněž náchylní k zúžení cév, které souvisí s aterosklerózou. Ta stojí za vysokým tlakem a nemocemi srdce. Cholesterol se u kuřáků do cév ukládá více, a proto je u jejich zúžení pravděpodobnější, stejně jako infarkt myokardu.
* Zhoršení chronických onemocnění: Kouření může zhoršovat projevy alergií i dalších chronických onemocnění, jako například lupénka, atopický ekzém atd.
Závislost je problém
Fyzicky závislých na cigaretách je až 90 % kuřáků a zbavit se závislosti vyžaduje ve velké většině případů odbornou pomoc. Kuřáci, kteří se rozhodli přestat, stojí proti obrovské přesile. Tu tvoří především tabákový průmysl, který se nás už šedesát let snaží přesvědčit o tom, že kouření vlastně zas tak špatné není. Na kuřáka snažícího se přestat může vyvíjet obrovský tlak také okolí, které ho dostatečně nepodpoří, anebo ho svádí k tomu, aby si zapálil. Někdy je opravdu těžké odolat, a proto se většině kuřáků nepodaří přestat hned napoprvé. Na skoncování s kouřením ale není nikdy pozdě. I pouhé omezení cigaret o pár kusů denně lze považovat za úspěch na cestě odvykání. Důležité je nestydět se vyhledat odbornou pomoc, kterou u nás poskytují např. Národní stránky pro podporu pro odvykání kouření, Centra pro závislé na tabáku nebo Národní linka pro odvykání kouření.
