Tajemství homeopatie
Na homeopatii se názory různí, a to jak mezi laickou, tak odbornou veřejností. Každopádně se v posledních letech zájem o homeopatické léčivé přípravky zvyšuje mezi pacienty i lékaři, a to zejména proto, že se jedná o čistě přírodní léčiva. Nejen čeští pacienti využívají kromě klasické medicíny řadu dalších postupů. Volí akupunkturu, tradiční čínskou medicínu a také právě homeopatii. Ta má v českém zdravotnictví pevné místo. V čem může pomoci, pro koho se hodí a s jakými zdravotními problémy zatočí? Nechte si poradit od odborníků…
O co jde
Homeopatie je alternativní léčebná metoda, která je založena na zkoumání pacienta jako celku. Příznaky, kterými pacient trpí, se dávají do souvislosti s fyzickou nemocí, ale i s psychickým stavem pacienta a aktuálními problémy, se kterými se potýká. Základními principy metody jsou léčba podobného podobným a princip minimální dávky. V praxi to znamená, že homeopatické přípravky obsahují vysoce ředěné látky, které u zdravého člověka vyvolávají příznaky podobné těm, jaké má léčené onemocnění. „Záleží samozřejmě na charakteru problému, který pacient potřebuje řešit, ale je třeba říct, že homeopatická léčebná metoda upřesňuje diagnózu o funkční symptomy a psychosomatické kontexty, a tak se může stát hlavní léčebnou metodou. Ale i jako podpůrná terapie je vždy přínosem pro pacienta a pro celý zdravotnický systém,“ říká MUDr. Eliška Bartlová z Privátní homeopatické poradny v Brně.
Do počátků
Za zakladatele homeopatie je považován německý lékař Samuel Hahnemann, který počátkem 19. století vydal knihu s názvem Prostředek racionální léčby, kde shrnul principy homeopatické léčby. Vycházel přitom ze středověké alchymie i z antického řeckého lékařství. Jedním z prvních, kdo zformuloval zákon podobnosti, byl totiž v 5. století před n. l. řecký lékař Hippokrates, ve středověku se zákonem podobnosti zabýval alchymista a lékař Paracelsus. Z těch Hahnemann vycházel a vypracoval terapeutickou metodu, která vycházela z předpokladu, že nemoc je důsledek narušení životní síly a homeopatická léčba by ji měla stimulovat. Homeopatie byla v době vzniku mnohem účinnější než ostatní tehdejší léčebné postupy, mezi které patřilo např. pouštění žilou, léčba jedovatou rtutí či podávání projímadel. Aby se na základě zákona podobnosti mohlo léčit, musel Hanhnemann a jeho žáci, a následně i další generace homeopatů, zaznamenávat poznatky o účinku jednotlivých léčiv. Díky pokusům s minerálními a rostlinnými léčivy na zdravém člověku pro každý jednotlivý lék postupně získávali sbírku fyzických i psychických příznaků. Tak vznikaly tzv. »obrazy léků«. Během 19. století se pak metoda rozšířila do USA, Indie, Jižní Ameriky a některých afrických zemí. Vznikaly homeopatické školy a vycházely odborné publikace, homeopatie se v některých zemích začala vyučovat i na univerzitách.
Různé směry v současnosti
Vedle akupunktury je nyní homeopatie nejrozšířenějším oborem alternativní medicíny. Představuje možnost léčby, která není spojena se známými nežádoucími účinky a může vhodně doplnit klasickou moderní medicínu. V mnoha případech nabízí možnost řešení běžných i chronických potíží, jako jsou např. sezónní chřipkové epidemie, alergie či astma. „Homeopatie je léčebná metoda využívaná více než 200 let, která se stále rozvíjí a odpovídá požadavkům současnosti. Aktuálně zažívá výrazný a konstantní růst zájmu – jen v Evropě se homeopaticky léčí více než 100 milionů lidí. Klinická homeopatie je nyní součástí medicíny a je praktikována lékaři, kteří ke svému řádnému medicínskému vzdělání získali i vzdělání v tomto oboru a tuto metodu léčby praktikují ve vší vážnosti a s nejlepším vědomím i svědomím své praxe,“ shrnuje MUDr. Bartlová. V Česku zná homeopatickou léčbu cca 79 % lidí. Za účinnou ji považuje 67 % dotázaných a nejčastěji ji pacienti volí kvůli tomu, že jde o přírodní metodu bez vedlejších účinků. Nejvíce z nich používá homeopatické léčivé přípravky na nemoci typické pro zimní období, pro podporu imunity a pro léčbu stresu a úzkostí. Homeopatie má dnes mnoho směrů a škol. Klasická anglo-americká homeopatie navazuje na Hahnemanna, zatímco francouzská škola se přiblížila konvenční medicíně. Další teoretické směry jsou německá, rakouská a indická homeopatie.
Placebo, ano, či ne?
Názory na účinnost homeopatie se mezi odborníky často liší, někdo je zcela pro, jiný ji doporučuje jen jako doplňkovou léčbu, jiný ji zcela odmítá. „Většina vědeckých důkazů naznačuje, že účinky homeopatie jsou srovnatelné s placebo efektem. Mnoho studií ukázalo, že homeopatické léky nejsou účinnější než placebo, a některé dokonce ukázaly, že homeopatie může být méně účinná než konvenční léčba. Vzhledem k omezeným a kontroverzním důkazům o účinnosti homeopatie je důležité pečlivě zvážit výhody a rizika této alternativní léčebné metody a konzultovat své rozhodnutí s kvalifikovaným zdravotním odborníkem,“ upozorňuje MUDr. Rodion Schwarz. S tím však MUDr. Bartlová nesouhlasí: „S pojmem placebo počítá i klasická medicína a jde vlastně o to, že pacient věří, že mu lék pomůže, důvěřuje léčebnému procesu. Není to tedy nic pejorativního a toto slovo je často zneužíváno jako argument proti homeopatii. Kromě klinických studií, které se používají i v homeopatii, se prokázalo odlišnost chování homeopaticky ředěných substancí oproti prosté vodě či placebu a byla prokázána několika fyzikálně chemickými metodami, například prací profesora Luca Montaignera, nositele Nobelovy ceny a řady dalších.“
Více o homeopatii čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 19.
