Tři kroky k dosažení rodinné pohody...
Máte pocit, že si s partnerem již nerozumíte, děti vám přerůstají přes hlavu a v práci máte »naloženo«? Zázračné řešení sice neexistuje, ale i drobný impuls stačí k tomu, abyste viděli věci jinak, nebo se konečně rozhodli pro změnu, která vám vnese do života více pohody. Zajímavé postřehy a konkrétní tipy vám přináší koučky z Life Academy, kde se zaměřují na celostní koučink takzvaně ze života pro život.
Začněte u sebe
· Když děti »zlobí« a nic na ně neplatí, překvapivě často se ukáže, že po svém zrcadlí chování a vzorce rodičů. Týká se to ovšem také dětí, které se potýkají s úzkostmi či šikanou. Neznamená to však, že by rodiče svým dětem nedávali to nejlepší. Jen si možná sami neuvědomují, že při výchově postupují podle vzorců, které si přinesli z původní rodiny. Odhalit je bývá někdy náročné, protože si je rodiče zprvu nechtějí či nedokážou připustit. V tomto případě je proto pomoc odborníka na místě.
· Řadu drobných změn ale zvládnete sami. Například poměrně obvyklé situaci, kdy rodič přijde z práce unavený a naštvaný, a byť nechce, je pak nepříjemný, lze předejít. Zkuste dětem nebo i partnerovi narovinu říct, že jste měli špatný den v práci a potřebujete půl hodinky pro sebe, abyste se jim pak mohli naplno věnovat. „Děti umí velmi dobře zhodnotit, zda chtějí mít nespokojeného rodiče hned, nebo šťastného o půl hodiny později. Když uvidí, že vám čas pro sebe pomůže, prostor vám rády dopřejí,“ hodnotí koučka Markéta Hájková. Užitečné také je specifikovat si, jak takový »ideální rodič« podle vás vlastně vypadá. Lidé často vědí, jací být nechtějí, ale už si neuvědomí, jací být chtějí.
Dejte dětem prostor
· »Jednou jsem rodič, bude to, jak říkám já. Dokud bydlíš u mě, budeš mě poslouchat.« – pamatujete si podobné věty ze svého dětství? Pak asi víte, že moc užitečné nebyly. Přesto je možná automaticky také používáte. „Hodně rodičů má zažito, že ve své roli ví všechno nejlíp a dítě je má na slovo poslouchat. Právě takový přístup ale vede k nezdravému napojení dítěte na rodiče, ztrátě sebevědomí, sebedůvěry, dokonce až k uzavřenosti a ustrašenosti dítěte. Potomek pak ve snaze respektovat sám sebe a vnitřní touze vymezit se často začne dělat naschvály, podvádět, bojovat a s přibývajícím věkem jen zvyšuje intenzitu toho všeho,“ vysvětluje Markéta Hájková.
· Jako první pomoc odbornice doporučuje mít na paměti, že máme dvě uši, ale jen jednu pusu. Dětem bychom tak místo přehnaného mluvení a udílení rad a příkazů měli více naslouchat, vnímat jejich pocity a neshazovat je. „Další pomůckou je dát dětem možnost pojmenovat tři věci, které jim v rodině nebo na nějakém jejím členovi vadí – a chtěly by je změnit, a také proč. Děti tak mohou pojmenovat, co jim není příjemné, v čem se necítí dobře, případně mluvit o nesouladu nebo strachu, který prožívají. Společně na tom pak můžete pracovat a hledat cestu ke zlepšení. Zároveň je prospěšné pojmenovat tři věci, které jim v rodině vyhovují, jsou jim příjemné a dělají jim radost. Ty je pak vhodné dál rozvíjet,“ uvádí koučka.
Spolupracujte a dělte se o práci
· Harmonii v rodině můžete nastartovat zavedením rodinné porady každý týden. V klidu si popovídáte, domluvíte se na pravidlech, denním režimu a rozdělení činností, ale také naplánujete společný čas a sdělíte si navzájem svá přání i to, co vám v rodině vyhovuje či naopak. V běžné každodenní komunikaci pak udělá velkou službu prosté vysvětlení »Proč?«. Dítě zkrátka potřebuje porozumět vaší prosbě, aby ji správně pochopilo. Je velký rozdíl, když mu řeknete »Přestaň skákat!«, než když použijete vysvětlení typu »Mám strach, když tě vidím skákat z takové výšky. Bojím se, že si na těch schodech zlomíš nohu.«.
· Pokud dítěti nějaká pravidla doopravdy nevyhovují, nemusí za tím být hned vzdor. Tady pomůže, když se na celou věc podíváte s nadhledem a zkusíte ji zvážit třeba právě očima dítěte. Díky pojmenování pocitů a potřeb dítěte pak můžete najít společnou cestu, která bude vyhovovat všem. Navíc občasná snaha dětí o překročení hranic je vlastně zdravá. Proč? Protože je to známka toho, že se osamostatňují, upevňují si svoji roli v rodině, učí se komunikovat a vymezovat v pro ně bezpečném prostředí.
· Dalším užitečným krokem k harmonické rodině je zapojení všech členů do chodu domácnosti. „Velmi často se setkávám s uhoněnými maminkami, které nic nestíhají, je toho na ně moc, jsou frustrované a chybí jim energie a čas pro sebe – zatímco jejich děti leží na gauči u pohádek nebo s telefony v ruce,“ vysvětluje Markéta Hájková. Konkrétní a v praxi přínosnou aktivitou je sepsání všech činností, které je v rodině třeba zajistit. Všichni členové si pak postupně rozeberou úkoly od nejoblíbenějších přes ty míň oblíbené, a každý si za ty své odpovídá. Díky tomu se uleví nejvytíženějšímu členovi a poleví i napětí v rodině, navíc děti se tímto postupem zároveň zdravě posilují a osamostatňují.
Další kroky jke spokojenějšímu životu najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.