Co možná nevíte o svých vaječnících – Ani by vás nenapadlo se ptát!
Vaječníky jsou orgány malých rozměrů, to ale nic to nemění na jejich nesmírné důležitosti – vždyť na nich doslova závisí budoucnost celého lidstva! Právě ve vaječnících, uložených bezpečně nízko v pánevní dutině, totiž dozrávají ženské pohlavní buňky – vajíčka. Až potud jste se pravděpodobně nedozvěděli nic nového. Pokud se ale chcete dozvědět víc, než pravděpodobně ví většina vašich kamarádek, čtěte dál.
Co mají společného vaječníky, varlata a obočí?
Podobně jako ve vaječnících rostou vajíčka, v mužských varlatech dospívají spermie. Míru, s níž se tyto pohlavní orgány navzájem podobají, rozhodně nemůžeme přičíst náhodě. Při vývoji embrya totiž k rozdělení na chlapečka a holčičku dochází až v sedmém týdnu. Do té doby „visí” pohlaví potomka nejen ve hvězdách, ale také v chromozomech. Vědci dokonce objevili konkrétní gen FOXL2, který rozhoduje, zda se nastartuje vývoj mužských pohlavních žláz a jak silné obočí dostane dotyčná osoba do vínku.
Při narození už máte všechna vajíčka, která kdy stvoříte
Zatímco varlata umí produkovat spermie v podstatě po celý život, počet ženských zárodečných buněk dosahuje maxima ještě před narozením, kdy byste jich v plodu napočítali okolo sedmi milionů. Při narození tento počet klesá na něco málo přes milion kusů v každém vaječníku a na začátku puberty už zbývá pouze 150 tisíc. I z tohoto počtu ale naprostá většina degeneruje – z původních sedmi milionů zárodečných buněk to do vajíčka „dotáhne” pouhých pět stovek. Alespoň taková čísla naznačují nejnovější vědecké výzkumy.
Možná by ale šlo vajíčka vyrobit!
Pokud vám zní pět set vajíček jako dost malá zásoba a litujete oněch sedm milionů odpadlíků, naději by pro vás mohly představovat laboratorní krysy. U těch se totiž povedlo „vypěstovat“ vajíčka z kmenových buněk. Podle Jonathana Tillyho, reprodukčního biologa, který se na výzkumu podílel, by se tak daly významně pozdržet i ženské biologické hodiny. „Kdyby se nám podařilo oddálit konečné selhání vaječníků, mohli bychom pozdržet i nástup menopauzy,” prohlásil v roce 2012. O pět let později se vědcům dokonce podařilo vytvořit zbrusu nové vaječníky díky 3D tisku – i když opět jen u hlodavců. Oba objevy by v budoucnosti mohly přispět k léčbě neplodnosti.
Rakovina vaječníků se může schovávat za potíže s trávením
Drobné zažívací potíže se čas od času nevyhnou nikomu z nás. U žen může nafouklé břicho i častější chození na toaletu souviset s menstruačním cyklem. Pokud by ale zažívací problémy trvaly déle než obvykle, měla by každá žena vyrazit k lékaři. Může se totiž jednat o projevy rakoviny vaječníků, kterou lékaři v České republice každoročně diagnostikují tisícovce žen. „Typickou schopností zhoubných nádorů vaječníku je rychlé šíření v dutině břišní a vytváření dalších ložisek. Proto je pro vyhlídky každé pacientky velmi důležité co nejdříve stanovit diagnózu a zahájit léčbu. Dobrou zprávou jistě je, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla a každý možný příznak konzultovat s gynekologem,“ vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze (Apolinář) a onkogynekolog, který se na léčbu rakoviny vaječníků specializuje.
Stejná genetická mutace ohrožuje prsa i vaječníky
Ve vzniku rakoviny vaječníků může hrát významnou roli také dědičnost. Nedědí se však samotný nádor, ale zvýšená pravděpodobnost onemocnění. Může za ni mutace genu BRCA 1 nebo BRCA 2, kterou trpí každý osmistý Čech – ženy i muži – a z rodičů na potomky se přenáší s 50% pravděpodobností. Ženy s touto mutací mají až třicetkrát vyšší riziko rakoviny vaječníků, desetkrát vyšší rakoviny prsu, zároveň u obou pohlaví zvyšuje riziko rakoviny slinivky a u mužů rakoviny prostaty. Každá žena by se tedy měla zajímat o historii výskytu nádorových onemocnění v rodině – a v případě, že je vysoký, promluvit si s ošetřujícím lékařem nebo gynekologem o možnosti genetického testování. Ženám s potvrzenou genovou mutací BRCA 1 nebo BRCA 2 mohou lékaři nabídnout preventivní operace, které riziko rakoviny vaječníků minimalizují. Jedná se o odstranění vaječníků a vejcovodů, případně také dělohy, a to po ukončení reprodukčních plánů.
Vaječníky neustále komunikují s mozkem
Víte, která část mozku zodpovídá za pocity hladu a žízně, ale také za kontrolu emocí a sexuálních aktivit? Ano, správně: hypothalamus. Zde vzniká podnět, který následně cestuje do hypofýzy, malinkaté žlázy těsně pod mozkem, která řídí kompletní endokrinní systém vašeho organismu. Má tedy „pod palcem” všechny ostatní orgány produkující hormony, a právě do této skupiny spadají i vaječníky. Ty podle příkazů hypofýzy vyrábí ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron – načež posílají výsledky své práce zpátky do hypothalamu. Bez hypothalamu bychom se v podstatě nemohli rozmnožovat, diktuje totiž značnou část lidského sexuálního chování.
Oblíbené rybičky umí svá varlata vyměnit za vaječníky
Možná už jste slyšeli o zajímavých druzích plžů, kteří se rodí se samčími i samičími pohlavními orgány. Hermafroditismus není u nižších živočichů zas tak neobvyklý, ale že by došlo k přeměně ze samce na samici, to se jen tak nevidí. A přitom přesně takové „kouzlo” provádí oblíbené akvarijní rybky známé jako klauni. Žijí v hejnu o přibližně šesti členech, kterému velí dominantní samice s dominantním samcem, zatímco zbytek skupiny tvoří nedospělí samečci. Když zemře dominantní samice, první místo v hierarchii zaujme její dosavadní manžel, a to se vším všudy – nejdříve se mu změní buňky v mozku, pak mu zaniknou varlata, a nakonec se mu vyvinou vaječníky, takže dokonce může produkovat jikry!
