Otužování - Kdy zlepší zdraví a kdy může uškodit?
Otužování a saunování je v posledních letech skloňováno opravdu často, a to nejen v souvislosti se zdravým životním stylem, ale i s posilováním imunity. Možná už jste také uvažovali o tom, že se zkusíte otužovat nebo si zajdete do sauny. Než však přejdete od úvah k činům, nechte si poradit od našich odborníků, jak na to. Když totiž budete chybovat, místo zdravotních benefitů si naopak můžete zdraví poškodit.
Jde o řízené vystavování těla nízkým teplotám, ať už ve sprše, na chladném vzduchu, ledové vaně nebo v řece. Je prokázáno, že má pozitivní vliv na posílení obranyschopnosti organismu a působí protizánětlivě. V praxi to znamená, že si na vás pak jen tak nějaká nemoc nepřijde, a pokud ano, bude mít o poznání mírnější průběh. Některé studie dokonce uvádějí, že stačí 1,5 minuty denně ve studené vodě a riziko onemocnění se snižuje až o 30 %. Mezi další významné benefity otužování patří například zmírnění alergií, chronických bolestí, zlepšení nálady nebo prevence cévních onemocnění, vysokého krevního tlaku i »obyčejného« nachlazení.
Jak to funguje
Během otužování se uvolňují leukocyty, bílé krvinky zodpovědné za imunitní reakci organismu, cytokiny, bílkoviny, které mají vliv na obranyschopnost organismu, dále hormon adrenalin a endorfiny, hormony štěstí. Zlepšuje se tak obranyschopnost organismu a snižuje se pravděpodobnost prochladnutí. Pokud je tělo zvyklé na určitou formu chladu, udrží si svou tělesnou teplotu snáze. Při otužování dokonce ubývají i tukové polštářky. Chlad totiž podporuje prokrvení tkání, zrychluje metabolismus a také pomáhá prokrvit svrchní vrstvy kůže, čímž zmírňuje projevy celulitidy. Zpočátku bývá otužování spíše nepříjemné, ale postupem času se může stát prospěšným pomocníkem našeho zdraví. „Víme, že dlouhodobé a pravidelné střídavé vystavování teplu a chladu zlepšuje pružnost cév. Toho se dá dosáhnout i saunováním nebo třeba i střídavými koupelemi. Cévy, které jsou pružné, jsou zároveň mladé. Otužování má i mnoho dalších prokázaných efektů, jako jsou zlepšení nálady, zvýšení energie, zlepšení adaptace na stres, zlepšení citlivosti tkání k inzulínu, zlepšení odolnosti proti infekčním onemocněním,“ říká MUDr. Eva Kociánová z I. interní kliniky-kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a garant projektu Srdce v hlavě.
Jak začít
Uvažujete-li o otužování, zamyslete se nejprve nad svým věkem a zdravotním stavem. Teoreticky se sice hodí pro každého, v praxi je potřeba odrazit se hlavně od svých zdravotních omezení, abychom si neuškodili. Máte-li problémy se srdcem, vysoký tlak, diabetes nebo chronické onemocnění ledvin, je vhodné poradit se s lékařem, než s otužováním začnete. K otužování by se mělo přistoupit především pomalu. Z psychologického hlediska se nejlépe začíná s ustupujícím létem, kdy jsme spíš zvyklí na sprchování vlažnou či chladnější vodou nebo i na plavání venku. Další možností je jaro, kdy se postupně otepluje a dny se prodlužují. Začít se dá ale kdykoliv. Nejprve se s otužováním seznamte teoreticky. Materiálů, ze kterých se dá čerpat je celá řada. Hlavním zdrojem by určitě neměly být sociální sítě, kam každý dává tu svou pravdu. Pokud potřebujete poradit, je vhodné obrátit se například na různé kluby otužilců, kterých je celá řada po celé republice nebo si pořídit knihu věnovanou otužování.
První krok
Vhodným startem je například sprchování studenou vodou, krátký pobyt na mrazivém vzduchu s minimem oblečení, oblékání se do méně vrstev, či snížení teploty v interiérech. Zdravotně prospěšná je i pravidelná návštěva finské sauny nebo kryokomory, kde teplota dosahuje až -80 stupňů. „Způsobů, jak se začít otužovat, je mnoho. Ideální je začít ve sprše ochlazováním končetin a postupným prodlužováním času a rozšiřováním ochlazované zóny na zbytek těla. K dosažení pozitivních efektů stačí krátká doba, 30 sekund až tři minuty. Můžete začít i venku u vody, pro takové situace je ale lepší najít si zkušeného parťáka nebo otužileckou skupinu. Zatímco ve sprše si nejspíš neublížíte, při ponoru do chladné vody se to stát může. Při plavání v chladné vodě jsou varovnými známkami pocit chladu končetin a horší pohyblivost, určitě byste neměli pociťovat přeskakování srdce, bolest na prsou nebo ztížené dýchání. Nikdy se proto nenořte do chladné vody sami,“ upozorňuje MUDr. Kociánová. Pokud už vám nestačí studená sprcha, ale v chladné vodě si nechcete rovnou zaplavat, zkuste vanu se studenou vodou. Někteří otužilci volí také různé sudy nebo kádě. Pokud chceme dosáhnout pozitivního vlivu na zdraví, je důležitá pravidelnost. Když už tedy začnete například se studenou sprchou, praktikujte ji každý den, nejlépe ráno, nebo alespoň v pravidelných intervalech, aby si tělo neodvyklo tolerovat chlad. Prudké otužování bez předchozí přípravy může být totiž zdraví škodlivé. Náhlá změna teploty může být zátěží pro srdce, příležitostným otužilcům může hrozit i přehřátí či tachykardie (zvýšená tepová frekvence nad fyziologickou mez).
Na co si dát pozor
* Omrzliny: Pokožka si na chlad musí zvykat postupně. Pokud to s pobytem v zimě přeženeme, mohou vznikat lokální omrzliny, a to nejčastěji na prstech na rukou a nohou, ušních boltcích či špičce nosu. Chlad totiž způsobuje stažení cév a snížení krevního zásobení periferií, aby se udržela teplota tělesného jádra, kde jsou uloženy životně důležité orgány. Omrzliny se projevují zarudnutím a ztrátou citlivosti. Riziko jejich vzniku je zejména při noření do chladné vody či pobytu na mrazivém větru. Ke vzniku omrzlin jsou náchylnější lidé s diabetem, kteří se sice otužovat mohou, ale měli by se vyhnout extrémům.
* Podchlazení: Nastává, když teplota tělesného jádra klesne pod 35 °C. Poruchy vědomí vzniknou při poklesu teploty pod 34 °C a při 32 °C nastává bezvědomí. Už teplota vody pod 16 °C a teplota vzduchu kolem 0 °C může být problematická, pokud nejste na chlad postupně adaptováni.
* Srdeční arytmie: Pokud pocítíte, že srdce vám bije nepravidelně či přeskakuje, vystavujete se riziku tachykardie a infarktu myokardu. Může k tomu dojít, pokud nejste na chlad postupně adaptováni, nebo trpíte onemocněním srdce a cév.
Kdy je nutná opatrnost? Nejen to se dočtete v tštěném Aha! pro ženy číslo 8.
