S novým rokem si dáváme předsevzetí, ta nesplněná ale mohou ohrozit zdraví...
Většina lidí vstoupila do nového roku opět s nějakým předsevzetím. Nejčastěji chtějí zhubnout, přestat kouřit či vylepšit si rodinný rozpočet. Často si tato předsevzetí dávají každý rok s tím, že letos se to už konečně podaří. První týdny roku jsou proto pro značnou část z nás nejvíce stresujícím obdobím v roce, zvlášť když si klademe rychlé a vysoké cíle, které ani nejde splnit. A když nejsme úspěšní, jak jsme si představovali, přichází zklamání, nervozita, smutek… A to všechno se negativně podepisuje na našem zdraví. Jak zvládnout náročné období bez psychických i fyzických obtíží?
O co jde
V překladu to znamená zátěž, nebo také břemeno. Teorii stresu vypracoval kanadský lékař a biolog Hans Seyle již v první polovině minulého století. Jde o soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější změny narušující normální fungování organismu. Ne vždy se jedná o škodlivý jev. Jako pozitivní stres můžeme označit silné emoce, například velkou radost či očekávání nějaké události atd. Negativní stres je reakcí na záporné podněty jako např. přetížení, zoufalství, bezmoc, ztráta. Dnes jde často o chronický stres, kdy nervový systém sčítá emoční napětí, a to se pak hromadí.
Jak reagujeme
Stresová reakce, jinak také automatická poplachová reakce, je v podstatě navození stavu pohotovosti. Do krve se v první fázi vyplavují hormony adrenalin a noradrenalin, z jater se do krve uvolňuje glukóza, zužují se cévy, zvyšuje krevní tlak, hladina cholesterolu v krvi a krevní srážlivost a zrychluje se srdeční činnost. Naopak se utlumuje činnost trávicí soustavy. Další fází stresové reakce je všeobecný adaptační syndrom, který připravuje organismus na delší boj. Pro energii sahá do hlubších tukových zásob a vyplavují se např. endorfiny, které tlumí bolest. Pokud dojde ke skutečnému boji nebo útěku (například i při sportu), všechny látky vyplavené do krve se spotřebují a následuje fáze uvolnění. U většiny z nás ale v případě stresu nedojde k fyzickému boji o přežití nebo útěku a hormony, cukry a další látky vyplavené do krve se nespotřebují, ale hromadí se stejně jako emoce, kterým nebyl dán průchod. Pokud nenajdeme způsob, jak stres uvolnit, vzniká chronický stres, který může vést až k vyčerpání, kdy už se nejsme schopni na dlouhodobý stres adaptovat.
Útočí na tělo
Projevy: bušení srdce, vysoký krevní tlak, bolest a sevření za hrudní kostí, tzv. knedlík v krku, nechutenství a plynatost, bolesti hlavy či migrény, časté nucení na močení, křeče v břiše a průjmy, impotence a snížení libida, změny v menstruačním cyklu u žen, alergie a ekzémy na kůži, ztuhlost a bolest zejména krční a bederní páteře, nervové tiky, dvojité vidění, sucho v ústech, závratě a pocity slabosti.
* Poměrně málo známý je i fakt, že chronický stres může nepřímo negativně ovlivnit i hladinu cholesterolu. Kromě toho, že se určité množství cholesterolu uvolňuje při stresu do krve, to souvisí i s tím, že mnoho lidí pod stresovou zátěží tíhne k přejídání, konzumaci nezdravých potravin, alkoholu, a tím i k obezitě. To jsou rizikové faktory, které negativně ovlivňují hladinu škodlivého LDL cholesterolu. V boji proti zvýšenému cholesterolu je důležitá hlavně prevence. „Kromě zmírnění stresu pomáhá vhodná dieta. Ta je ke snížení hladiny cholesterolu vhodná pro každého. Spočívá zejména v omezení konzumace tuků živočišného původu, jako je máslo, sádlo, tučné mléčné výrobky, tučné maso, vnitřnosti a uzeniny. Změnu jídelníčku je třeba dodržovat dlouhodobě – nejde o žádnou »nárazovku« před kontrolou u lékaře. Dále je vhodné zařadit do denního programu dostatečné množství pohybu, který má vliv na zvýšení hladiny »hodného« cholesterolu a pomůže vám bojovat i proti nadváze a obezitě,“ upřesňuje prof. MUDr. Michal Vrablík.
Více o tom, jak v tomto období bojovat se stresem najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 3.
